Článek
Vánoční stromečky, jak je známe, pochází z Německa z 16. století. Ze začátku se zdobily stromy volně rostoucí venku. Věšelo se na ně ovoce, sladkosti, nebo zapálená světla a lidé kolem nich tančili, aby odehnali zlé duchy.
Vybírány byly vždy stálezelené stromy, které měly symbolizovat věčný život. Zvláštní oblibě se potom těšily zejména jedle a cypřiše. Metaforický význam měla samozřejmě také světla, zavěšená na stromě. Ta měla být poctou bohu slunce.
Ke světlům se navíc váže příběh, kterak opat při misii právě takto stromy ozdobil. Domorodce to prý natolik zaujalo, že se kolem stromů shromáždili a nechali si opatem vyprávět o zrození Ježíše.
A co u nás?
Staří Slované namísto toho zdobili takzvanou chvojku. Šlo v podstatě o větev, nebo špičku jehličnatého stromu, který ozdobili a špičkou dolu zavěsili z venku nad vchodové dveře. Jako ozdoby sloužilo nejen ovoce a červené stužky, ale tak vařená vajíčka a další pochutiny. Lidé totiž věřívali, že duchové, kteří se o Vánocích vracejí na zem, se takto najedí už venku a tím pádem nebudou chtít jít škodit dovnitř do stavení.
