Článek
Při pohledu na plameňáka vás spíš jako první zaujme jeho zbarvení. Růžovou látku jménem karoten získá plameňák v potravě. Následně je absorbována do tělního tuku, který je ukládán mimo jiné v peří. Právě zde ho můžeme v podobě růžové barvy pozorovat. Podle způsobu stravování, věku a mnoha dalším vlivům mohou být Jednotliví ptáci zbarveni s rozdílnou intenzitou. Mláďata se totiž líhnou šedá a až s přibývajícím věkem začínají růžovět.
Zajímavé je také, že v zoologických zahradách se musí karoten do krmiva přidávat, jelikož pokud by byli ptáci bílí, nebyli by pro sebe atraktivní a nemohli by se rozmnožovat.
Unikátní je také samotný způsob stravování. Plameňáci se v hejnech brodí vodou a nasávají do zobáků kalnou vodu a bahno. Díky speciálním lamelám uvnitř zobáku jsou poté schopni vodu přefiltrovat a v ústech si nechat pouze řasy a drobné živočichy, kterými se živí.
Dalším charakteristickým znakem je postávání na jedné noze. Plameňáci totiž žijí u jezer, která jsou často příliš slaná, než aby do nich vstoupili predátoři. Pro plameňáky je proto výhodné trávit čas v bezpečí, ve vodě. Zároveň ovšem nemohou přijít o teplo, které voda odvádí rychleji. Snaží se proto minimalizovat plochu, kterou mají ponořenou, takže stojí raději pouze na jedné noze. Kromě toho mají stavbu těla uzpůsobenou k tomu, aby mohli v této poloze stát dlouhé hodiny i bez používání svalů, takže zároveň šetří energii.
Ačkoliv jde o ptáky, krmí plameňáci svá mláďata mlékem. Nejedná se sice o sekret mléčné žlázy, jak je tomu u savců, ale tvorbu obou těchto látek vyvolává stejný hormon. Takzvané obilné mléko se tvoří v krku obou rodičů a při krmení je přeléváno do zobáku mláděte. Právě kvůli zjednodušení krmení mají plameňáci po vylíhnutí rovný zobák, zatímco dospělí jedinci ho mají zahnutý. Zvláštní je zejména to, že plameňáčí mléko je sytě červené, takže si nezasvěcení lidé často myslí, že jde o krev a plameňáci spolu bojují.
