Článek
Podobně jako u Boženy Němcové, také zde je ústřední postavou babička. Nejprve ji fascinovaně sledujeme spolu s jejím vnukem Pavlem. Je činorodá, vytrvalá i autoritativní. Postupně, jak vypravěč dospívá, se celý její obraz komplikuje, získává další nuance. Babička se stává mnohem složitější figurou: je stále hodně autoritativní, přibývá však grotesknosti, je obdivuhodně silná, ale její charakteristika nikdy není jednoznačná. Novotný se vyhýbá jednoduchému idealizování, ale nesklouzává ani k ploché kritice či zesměšnění.
Styl knihy je výrazně ovlivněn autorovou básnickou zkušeností. Jazyk je hutný, obrazný a rytmický, přestože forma je prozaická. V textu se střídá ironie s melancholií, groteskní nadsázka s okamžiky něžné intimity. Možná i díky krátkému rozsahu knihy (má přibližně 110 stran) je text soustředěně vystavěný, plný působivých výjevů.
Jak již bylo naznačeno, silnou stránkou knihy je ambivalence. Babička může být ochránkyní i tyrankou, laskavou a obdivovanou průvodkyní i otravným břemenem. V tom se Pavel Novotný výborně přibližuje všelidské zkušenosti, kdy své nejbližší milujeme, ale někdy nám dovedou pěkně lézt na nervy. V Babičce se odráží i generační konfrontace – vztah vnuka a babičky je zkoumáním toho, jak nás formují naši příbuzní nebo jaká tajemství jsou schovaná pod slupkou každodennosti. Tím Novotného Babička zapadá do širšího trendu současné české literatury, která se nebojí demytizovat rodinné vztahy a ukazovat je v celé jejich složitosti.
Babička Pavla Novotného navazuje na jeho dřívější velmi povedené autobiografické zvláštně poetické poemy – zejména na Zápisky z garsonky a Dědka. Ten se objevuje i v Babičce a v první polovině knihy je stejně důležitou postavou. O rodinné album, v němž jsou úhledně seřazeny jen ty milé vzpomínky, se ale rozhodně nejedná. Je to spíše nesentimentální literární řez pod povrch vztahů. Kniha je krátká, intenzivní a rozhodně stojí za přečtení. Ocení ji zejména ti, kteří mají rádi literaturu, která čtenáře nehýčká, ale spíše stimule k imaginaci nebo vybízí k vlastní reflexi. Babička to dělá zábavně, bez patosu a s hlubokou empatií.
Pavel Novotný - Babička, Trigon, 2024
