Článek
Přesto má za sebou dějiny, které dalece přesahují české hranice – Jáchymov je totiž rodištěm vůbec prvního „dolaru“ a zároveň místem, kde se psaly jedny z nejtemnějších kapitol moderních dějin.
Stříbrný tolar – z Krušnohoří až za oceán
Na počátku 16. století bylo Jáchymovsko jedním z nejbohatších nalezišť stříbra v Evropě. Společně se saskou stranou hor se kdysi zapadlé místo s pár hamry na železnou rudu začalo prudce rozvíjet. V roce 1520 zde král Ludvík Jagellonský povolil hraběcímu rodu Šliků ražbu mincí, pro které se vžilo přízvisko „joachimsthaler“ – podle německého názvu Joachimsthal, údolí svatého Jáchyma. Název oběživa se brzy zkrátil na thaler, česky tolar. Za pouhých pár let ražby vzniklo v Jáchymově více než tři miliony stříbrných mincí, které se brzy staly vzorem pro podobné platidla po celé Evropě. Do svých amerických kolonií ho zpak avedli Španělé jako tálero. Jejich mince byly natolik úspěšné a populární, že se po vyhlášení nezávislosti otcové zakladatelé Spojených států rozhodli zavést vlastní měnu a pojmenovat ji stejně - americký dolar.
Slavný tolar z roku 1525 s vyobrazením sv. Jáchyma
Rychlý vzestup, ještě rychlejší pád
Rod Šliků, který těžbu i ražbu v Jáchymově provozoval, během pár let pohádkově zbohatnul. Když ale Štěpán Šlik spolu s králem Ludvíkem zahynul v roce 1526 bitvě u Moháče, nový král Ferdinand Habsburský jim většinu výnosných privilegií odebral, potřeboval totiž prostředky pro své války v Uhrách. Jenže zásoby stříbrné rudy brzy došly a rychlý rozvoj vystřídal úpadek. Zatímco ve 20. letech 16. století byl Jáchymov s více než 18 000 obyvateli jedním z největších měst království (větší než Brno či Kutná hora), s příchodem 17. století už obydlených domů byla jen třetina. Pomalou skázu dokonala násilná rekatolizace po porážce na Bílé hoře. Většina zdejších německy mluvících protestantů se přesunula na druhou stranu hor do Saska, kde mohli svou víru nadále provozovat.
Kolébka jaderné vědy
V omezené míře těžba stříbra pokračovala i v dalších staletích, společně s těžbou dalších kovů, na které jsou Krušné hory bohaté. Město se tak může mimo jiné pyšnit nejstarším stále užívaným dolem v Evropě. Důl Svornost byl totiž otevřen v roce 1525 a po těžbě stříbra a následně uranu je dnes zdrojem léčivé radioaktivní vody.
Radioaktivní prvky obsažené v jáchymovském smolinci, jak se zdejší ruda nazývá, lidé nejprve používali pro barvení skla. A právě na vzorcích zdejší rudy postavili na konci 19. století manželé Curieovi svůj výzkum, díky kterému nejen objevili nové prvky polonium a radium, ale hlavně odhalili principy radioaktivity jako fyzikálního jevu. Jáchymov se tak stal nejen kolébkou nejdůležitější měny moderního světa, ale i jaderné fyziky.
Monumentální jáchymovská radnice, naposledy přestavená v roce 1903, která je připomínkou slavných časů města
Temná stránka uranu
Ve 20. století se jáchymovské doly proslavily zcela jinak než v době stříbra a radia. Už za druhé světové války si jejich význam uvědomili nacisté, kteří zde těžili uranovou rudu pro svůj zbrojní výzkum. Ačkoli se nikdy nepodařilo dotáhnout německý jaderný program do konce, Jáchymov hrál důležitou roli v dodávkách strategické suroviny pro Třetí říši. Po válce, kdy se Československo dostalo pod vliv Sovětského svazu, se těžba ještě znásobila. Sověti potřebovali uran pro svůj vlastní jaderný program a Jáchymov se stal jedním z hlavních zdrojů. Práci v dolech vykonávaly tisíce vězňů z komunistických lágrů, často odsouzených v inscenovaných procesech k mnohaletým trestům z politických důvodů.
Tito lidé, často bývalí vojáci, příslušníci inteligence nebo prostě obyčejní odpůrci režimu, pracovali v nelidských podmínkách – bez ochranných pomůcek, s minimem jídla a pod stálým dohledem ozbrojených stráží. Práce v dole byla extrémně náročná: vězni lámali tvrdou horninu, dýchali radioaktivní prach a často se vraceli ze šachet promočení a vyčerpaní. Radioaktivní záření, jehož nebezpečí tehdy nebylo přiznávané, způsobovalo těžké zdravotní následky. Mnozí vězni se domů nikdy nevrátili – a ti, co přežili, si odnášeli trvalé poškození plic, zhroucené zdraví i psychické jizvy. Jáchymov se tak stal symbolem temné kapitoly československých dějin – místem, kde se vědecký pokrok proměnil ve zbraň a kde lidské životy byly obětovány mocenským ambicím.
Zbytky zázemí uranových dolů lze na Jáchymovsku najít dodnes, zde kompresorovna dolu Eliáš.
Město dvou tváří
Dnes je Jáchymov známý jako lázeňské město, které paradoxně využívá léčebné účinky radioaktivních pramenů. Návštěvníci sem přijíždějí hledat úlevu od kloubních a revmatických nemocí. Stále časteji do zapadlého údolí míří turisté objevující Krušnohoří či lyžaři vyhledávající okolní sjezdovky. V okolních lesích ale nadále přetrvávají zbytky táborů a důlních šachet, jako němí svědkové horších časů.
