Na důchod se sem uchýlil sám bájný Achilles. Dnes se ostrov stal symbolem ukrajinské statečnosti

Když se kdysi plavili řečtí námořníci Černým mořem, vyprávěli si příběhy o tajemném ostrově, který se vynořoval z mlhy jako přízrak. Podle legendy na něm po skončení trojské války našel odpočinek bájný hrdina Achilles. Říkalo se, že ostrov je zasvěcen právě jemu – polobohu, který se v Homérových eposech stal symbolem hrdinství a neporazitelnosti. Do chrámu, jenž tam měl stát, se hrdinovi přinášely oběti a prosby o ochranu na cestách.

Dnes ten samý kus skály zná téměř celý svět. Už mu neříkáme Leuké, tedy „Bílý“, jak jej pojmenovali staří Řekové, ale Hadí ostrov. V roce 2022 se stal jedním ze symbolů ukrajinského odporu proti ruské invazi.

Ve starověkých pramenech se Hadí ostrov objevuje často. Už Pindaros, Strabón i pozdější byzantští autoři jej spojují právě s Achillem. Podle jedné verze sem bohyně Thetis odnesla svého syna po smrti, aby mu zajistila klidný posmrtný život. Námořníci, kteří ostrov míjeli, věřili, že slyší Achillovy kroky nebo dusot kopyt jeho koní. Archeologické nálezy z 19. a 20. století tuto tradici potvrzují – byly zde odkryty zbytky řeckého chrámu a četné votivní nápisy, které dokazují, že poutníci hrdinu skutečně uctívali.

Místo mělo význam nejen duchovní, ale i praktický. Ostrov leží přibližně 35 kilometrů od ukrajinské a rumunské pevniny, na rozhraní cest spojujících evropské přístavy s Anatolií i s Krymem a širými stepními pláněmi za ním. Byl přirozeným orientačním bodem a svým způsobem majákem dávných dob.

S příchodem novověku však sláva ostrova vyprchala. Chrám dávno zmizel, legendy se staly jen příběhy v zaprášených knihách a samotný ostrov zůstával opuštěným bodem na mapě. V roce 1788 se v jeho okolí odehrávala obří námořní bitva mezi ruským a tureckým loďstvem, která pomohla upevnit nadvládu Ruska v Černomoří. V průběhu 20. století byl předmětem sporů mezi Rumunskem a Sovětským svazem, až nakonec připadl Ukrajinské sovětské socialistické republice.

Na jeho ploše o rozloze necelých půl kilometru čtverečního vznikla meteorologická stanice, radar a několik vojenských objektů. Z pohledu běžného cestovatele by šlo o nevýrazný kus země, z hlediska geopolitiky však o významnou kótu – kdo drží Hadí ostrov, má lepší kontrolu nad severozápadním Černým mořem i nad námořními cestami k Oděse.

Ostrov se dostal do centra pozornosti hned v prvních dnech ruské invaze v únoru 2022. Když se k němu přiblížila ruská válečná loď Moskva a vyzvala posádku ukrajinských obránců ke kapitulaci, zazněla z pobřežní radiostanice ikonická slova, která se stala symbolem odporu: „Russkij vojennyj korabl, idi na…“ – stručné a nezdvořilé odmítnutí výzvy k vzdání se.

Záběry a nahrávky incidentu se rozšířily po sociálních sítích a Hadí ostrov se přes noc proměnil v globální symbol. Osud ukrajinských obránců nebyl nějakou dobu znám. Nakonec se ukázalo, že byli zajati a po několika měsících vyměněni za ruské válečné zajatce. Ale na síle poselství to nic nezměnilo. Malá posádka, která vzdorovala přesile, připomněla světu Achillovu odvahu, jež kdysi ostrov proslavila.

Po obsazení ostrova Ruskem se o něj vedly tvrdé boje. Ukrajina s pomocí západních zbraní ostřelovala ruskou posádku a snažila se zastavit všechny pokusy o její zásobování. Nakonec se v létě 2022 ruská armáda stáhla. Kyjev oslavil vítězství, Moskva mluvila o „gestu dobré vůle“. Ať už byla skutečnost jakákoliv, Hadí ostrov se opět ocitl v ukrajinských rukou. Byla tu vztyčena ukrajinská vlajka a na ostrov se dokonce podíval osobně i prezident Zelenský.

Ukrajina jej od té doby využívá jen symbolicky. Poškozené budovy neslouží původním účelům, ale přetrvává vědomí, že tento kus skály se stal součástí širšího vyprávění o obraně země. Na poštovních známkách, plakátech i v projevech politiků se Hadí ostrov stal synonymem neústupnosti.

Příběh Hadího ostrova ukazuje zvláštní kontinuitu dějin. Na malém místě se setkávají dva obrazy: starověký hrdina, který podle mýtů žil i po smrti, a moderní obránci, kteří se odmítli vzdát přesile. Achilles, jenž si podle bájí vybral krátký, ale slavný život, jako by i po tisíciletích určoval charakter tohoto místa.

Když dnes Ukrajinci mluví o Hadím ostrově, neodvolávají se přímo na staré řecké mýty. Přesto lze říci, že v jejich vyprávění pokračují. Ostrov, na nějž se dříve nesmělo vkročit, se stal symbolem statečnosti a inspirací pro každého, kdo si váží vlastní svobody a vlasti.

Zaujal tě článek? Začni sledovat Zápisník zajímavostí, ať ti neuniknou další fascinující fakta o světě.