Thomas Edison bojoval za zavedení stejnosměrného proudu, neváhal k propagandě použít popravu slonice

Thomas Alva Edison patří k nejznámějším vynálezcům moderní doby a je považován za otce elektrifikace Ameriky. Jako podnikatel Edison bojoval za stejnosměrný proud (DC). Střídavý proud (AC) naopak prosazovali jeho konkurenti – především Nikola Tesla a průmyslník George Westinghouse. Podstata sporu nebyla tak složitá - elektrická zařízení dodnes používají ke svému napájení stejnosměrný proud, přirozené se tedy zdálo i jeho použití i v rámci přenosové soustavy, která energii „dopravuje“ od zdroje (tj. elektrárny) k uživatelům.

Jenže stejnosměrná přenosová soustava funguje dobře na krátké vzdálenosti, ale při přenosu na desítky či stovky kilometrů trpí velkými ztrátami a je tedy drahá na provoz. Střídavý proud jde naopak snadno transformovat na vysoké napětí pro dálkový přenos a poté bezpečně snížit a následně převést na proud jednosměrný pro domácnosti.

Edison už ale měl v New Yorku vybudovanou stejnosměrnou síť a s ní spojené obrovské obchodní zájmy. Proto se rozhodl, že střídavý proud v očích veřejnosti zpochybní. Nespoléhal se jen na odborné argumenty, využil média, přednášky a hlavně lidský strach. V kampani proti AC se objevily veřejné ukázky, při nichž technik Harold P. Brown usmrcoval zvířata střídavým proudem, aby „dokázal“, že je nebezpečnější než stejnosměrný. Z téže logiky se zrodila i myšlenka elektrického křesla – oficiálně jako „humánnější“ způsob popravy, neoficiálně jako důkaz, že střídavý proud zabíjí rychle a spolehlivě. Přesně to měla veřejnost slyšet.

Kampaň fungovala, protože tehdejší města teprve s elektřinou sžívala. Visící dráty, jiskřící izolace a nehody působily hrozivě - v 80. letech 19. století došlo hned k několika smrtelným incidentům s dráty vysokého napětí. Pokud navíc noviny psaly o popravách elektřinou, byla cesta od „užitečné energie“ k „smrtící síle“ krátká. Edison si tím kupoval čas pro své podnikání. Zároveň ale čelil rostoucím úspěchům konkurence. Westinghouse s Teslovými patenty zvládli dlouhé přenosy i velké projekty. Střídavý proud začal napájet města, továrny i slavné akce a výstavy. Technická realita kráčela vpřed bez ohledu na reklamu.

Nejtemnějším symbolem celé Edisonovy kampaně se stala poprava slonice Topsy roku 1903 v zábavním parku na newyorském Coney Islandu. Zvíře přišlo o cvičitele, který byl propuštěn, protože měl problémy s alkoholem a často nad slonicí ztrácel kontrolu, případně ji používal k různým výtržnostem. Provozovatelé cirkusu nenašli nikoho jiného, kdo by zvíře zvládl, a tak se Topsy rozhodli nechat usmrtit.

K tomu, aby popravě přihlíželi, byli pozváni kromě veřejnosti i novináři. Nebohou slonici nejprve nakrmili otrávenou mrkví, aby se ji následně pokusili uškrtit provazy taženými parním strojem. Po sérii neúspěšných pokusů přišla řada na elektřinu. Událost zachytila Edisonova filmová společnost ve snímku Electrocuting an Elephant. Krátký film se promítal po celé Americe a zůstal jedním z nejděsivějších artefaktů rané kinematografie. Přestože Edison osobně exekuci neřídil a „válka proudů“ byla v té době fakticky rozhodnutá, veřejné vnímání si příběh spojilo: Edison, elektřina, smrt – a v pozadí střídavý proud jako něco nebezpečného.

Co z toho může plynout? Technické parametry samy o sobě často nerozhodují. Důležité je především veřejné mínění. A o to se soutěží jazykem, obrazy a emocemi - dnes by se řeklo marketingem - a to i za cenu manipulace. Zároveň vítězství technologie obvykle přijde, když se potkají fyzické možnosti s ekonomickými zájmy, a pak často ani sebelepší marketingová kampaň nevydrží dlouho.

Střídavý proud převážil proto, že umožnil stavět rozsáhlé, škálovatelné sítě s menšími ztrátami. V elektrárnách, rozvodnách i domácnostech nakonec zkrátka zvítězilo to, co fungovalo lépe. Edison svůj boj za jednosměrný proud vedl mnoho let a vydělal u toho značné množství peněz, nakonec ale prohrál a střídavý proud se stal celosvětovým standartem.

I přes tento neúspěch se Edisonovo jméno zapsalo do dějin - byl koneckonců úspěšným vynálezcem a propagátorem vědeckého pokroku, který chtěl usnadnit život milionům obyčejných lidí. Pod touto slupkou se ale ukrýval tvrdý a často nekompromisní podnikatel, který pro úspěch svých firem neváhal použít i nevybíravé prostředky - včetně zvířecího utrpení.

Zaujal tě článek? Začni sledovat Zápisník zajímavostí, ať ti neuniknou další fascinující fakta o světě!