Zuckerberg si na Havaji staví obří panství i s podzemním krytem. Stojí na posvátné půdě domorodců

Mark Zuckerberg a jeho manželka Priscilla Chan vlastní na severním pobřeží havajského ostrova Kauaʻi rozsáhlé panství nazývané Koʻolau Ranch. Od roku 2014 systematicky nakupují okolní pozemky, letos například přikoupili dalších 962 akrů (cca 390 hektarů) za přibližně 65 milionů dolarů, což rozšířilo jejich držbu na více než 2 300 akrů. Odhaduje se, že množství peněz, které zde nejden z nejbohatších párů světa každý rok utratí, převyšuje roční rozpočet místní ostrovní vlády.

Součástí projektu je kromě hlavního sídla i několik hostovských domů, hospodářské zázemí a ubytovna pro zaměstnance. Celý komplex pojme hned několik set lidí. Součástí luxusního útočiště je i rozsáhlý podzemní prostor – plánovaný úkryt o rozloze kolem 465 m². Ten je vybaven technickým zázemím, únikovým východem i masivními dveřmi odolnými proti výbuchu. Zuckerberg sice tvrdí, že nejde o postapokalyptický bunkr, ale spíše podzemní tunel či skladovací prostor, který spojuje části pozemku, předpokládá se ale, že si zde miliardář staví místo, kam by se s rodinou ukryl v případě celosvětové katastrofy.

Že si jeden z nejbohatších lidí světa buduje okázalé sídlo, na tom by nebylo nic zvláštního. Kontroverze ale budí místo, které si zakladatel společnosti Meta vybral. Už když před více než deseti lety začal s výkupy půdy, došlo k porušení práv domorodých Havajanů, kteří vlastnili enklávy v rámci nového Zuckerbergova majetku. Dle starodávných dohod, které chrání i moderní havajská ústava, mají původní farmáři právo na přístup k silnicím, k vodě, mohou sbírat plody v okolí svých pozemků a podobně.

To jim ale nebylo umožněno, naopak v přístupu na jejich pozemky jim bránila zeď, kterou si miliardář nechal bez povolení postavit. Když místní protestovali, Zuckerbergovi právníci jim začali hrozit soudy – u kterých by proti miliardáři s neomezeným rozpočtem neměli šanci. Poté, co se věc proměnila v mediální kauzu, Zuckerberg žaloby stáhl. Spor se nakonec vyřešil tak, že jeden z místních farmářů odkoupil půdu od ostatních a Zuckerbergvi ji následně předal.

Problém je i to, že část pozemků dříve místní využívali jako pohřebiště. Novináři z časopisu Wired zjistili, že Zuckerbergovo panství leží nad rodinným hřbitovem – Julian Ako, příslušník místní komunity, identifikoval hroby své prababičky a jejího bratra přímo na pozemku. Podle místních i podle státního úřadu pro ochranu půdy existuje pravděpodobnost dalších neobjevených hrobů. Správce panství od té doby tvrdí, že známé pohřebiště bylo v roce 2015 oploceno a bude udržováno, a že pracovníci na stavbách mají povinnost oznámit každé objevení lidských pozůstatků.

Jenže problém je, že všichni dělníci pracující na pozemku museli podepsat mlčenlivost, a přestože havajské zákony nařizují oznámit jakýkoliv nález lidských ostatků, je možné, že v obavě před ztrátou práce stavební firmy nálezy tají. Pro domorodé Havajany, kteří se na rychl rozvíjejících ostrovech postupně stávají menšinou, však nejde jen o objevené hroby. Kultura Kanaka Maoli (autochtonních Havajanů) klade důraz na kontinuitu s předky a péči o půdu jako součást identity. Stavět nad místech pohřbů je chápáno jako narušení posvátného prostoru.

Místní aktivisté a kulturní pracovníci vyjadřují obavy, že masivní nákup půdy bohatými vlastníky změní charakter ostrova. Hrozí podle nich, že Kauaʻi se stane unifikovanou rezortovou destinací. Sídlo Marca Zuckerberga je tak jen nejviditelnější ukázkou probíhajícího střetu mezi soukromým vlastnictvím a globalizací na jedné straně, a kulturní pamětí a právem domorodců na vlastní zemi na straně druhé.

Zaujal tě článek? Začni sledovat Zápisník zajímavostí, ať ti neuniknou další fascinující fakta o světě.