Článek
Strašidlo odsunu či chcete-li vyhnání (každý nechť si vybere dle svého) i Benešových dekretů opět vstalo z hrobu. A i 80 let po válce se má čile k světu. Česko-německá deklarace byla podepsána téměř před 30. lety, česká a německá ekonomika jsou hluboce provázány a žádné majetkové nároky nikdo nevznáší. Jenomže představa cizáckých hord navlečených do krátkých kožených kalhot, zelených sak a klobouků ozdobených kamzičí štětkou vycházejících z pohraničních hvozdů a mašírujících na Brno vyvolává v české kotlině atavisticky podmíněné záchvaty strachu. Otrlý zájemce, jenž by zabloudil na facebookové účty osobností české nacionalistické scény (Rajchl, Vávra, Majerová…), by mohl získat dojem, že je ohrožena sama podstata našeho státu. Tlačí se na emoce, znovu se ohrávají proruské popěvky a racionalita pláče v koutě. Co si ostatně myslet o argumentaci typu, že Bernd Posselt nosí knír a patku jako Hitler a tudíž je nebezpečný fašista.
V žádném případě nechci a nemohu bagatelizovat hrůzy 2. světové války ani zločiny, kterých se Německo, hlavní viník tohoto konfliktu, během válečných let dopustilo. Stejně tak nelze pominout, že princip kolektivní viny, jenž byl po válce na Němce uplatněn, je morálně chybný. Samozřejmě, bez války by nebylo odsunu. Navíc řetěz příčin i následků a vzájemných křivd začíná dávno před rokem 1938. To vše je ale především historie, kterou je sice třeba znát a poučit se z ní, ale je zbytečné zatěžovat historickými křivdami přítomnost, tím spíš, že důležitějších problémů k řešení máme víc než dost.
Německu posledních desetiletí lze vyčítat mnohé: příliš optimistický přístup k migraci, lehkomyslnost, s jakou se vzdalo atomových elektráren a naivní zaslepenost, s níž přistupovalo k Putinovskému Rusku. S nacistickou minulostí se ovšem dokázalo vyrovnat jestliže ne na jedničku, na dvojku určitě a revanšismus v německém politickém mainstreamu nemá místo. Ze současných německých parlamentních stran tuhle kartu hraje jen AfD, ke které mimochodem mají čeští nacionalisté velmi blízko. V jejich počínání ovšem člověk hledá logiku marně. Německo je sice naším spojencem v NATO, pojí nás společné zájmy, nicméně v podání české rádoby vlastenecké scény bylo, je a bude už navždycky snadným fackovacím panákem, nepřítelem na věky věků.
20. století bylo pro naší zemi stoletím traumat. Nebyl tu totiž jen Mnichov, ale i únor 1948 a srpen 1968. SSSR byl říší zla stejně jako Hitlerovo Německo. V Rusku ovšem žádné sebezpytování neproběhlo. Ba naopak. V současnosti je tam u moci fašistický režim, jenž se chová stejně agresivně jako SSSR neblahé paměti. Jen tu komunistickou ideologii odhodil jako zbytečnou veteš. Považuje nás za nepřítele, vyhrožuje, vede proti nám hybridní válku. Pokud bychom se chtěli za každou cenu ohánět historickými paralelami, mezi současným Putinem a Hitlerem konce 30. let bychom našli nemalé množství styčných bodů.
Proč by ale zrovna tohle mělo českého vlastence trápit, když hrozí onačejší nebezpečí. V Brně se chystá sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. A jeho program je vskutku děsivý, člověk aby nezamhouřil oko. Pochod smíření, mše, připomenutí obětí šoa, koncerty… Jistě, mezi zakladateli Sudetoněmeckého krajanského sdružení byli i bývalí nacisté. Má tento fakt ještě dnes nějaký význam? Všem doporučuji přečíst si rozhovor šéfa landsmanšaftu Posselta, který poskytl časopisu Respekt. Učiněná hrůza, jak je smířlivý. Ti lidé přijedou do Brna, zavzpomínají, že tam odtud pocházel jejich dědeček, vypijí pár piv a zase odjedou. Komu to uškodí? Ostatně pochody smíření se tam konají pravidelně a Špilberk pořád stojí.
Nebýt současného humbuku, o sjezd landsmanšaftu bychom se vůbec nezajímali, ať už by se konal kdekoliv. Kdo z nás ví, kde se konal loni či předloni, kdo tam co řekl a kteří naši politici ho navštívili. Prostě okrajová událost. Mému dědečkovi, který válku pamatovat a v roce 1938 utíkal se svými rodiči ze Sudet, by se sjezd Sudeťáků v Brně patrně nelíbil. Pamětníků válečných časů však dnes žije bohužel již jen velmi málo. Je samozřejmě třeba brát ohledy na jejich pocity, jenomže ono neplatí, že co pamětník, to odpůrce sjezdu. Mezi jeho spoluorganizátory najdeme například i jméno bývalého předsedy parlamentu Milana Uhdeho, přeživšího holocaustu, jenž za války ztratil 18 členů své rodiny. Důležitější než historie je současnost a budoucnost. Nikoliv věčná nenávist, ale smíření.
Popularita vlády se propadá, schodek státního rozpočtu naopak roste před očima. Řítí se na nás ekonomická krize způsobená Trumpovým dobrodružstvím v Iránu. Útok na veřejnoprávní média, čistky mezi úředníky, likvidace neziskového sektoru, rozvrat obranyschopnosti země. Padl rozsudek v kauze Čapí hnízdo, díky němuž víme, že máme premiéra, který se před trestem skrývá za poslaneckou imunitu a soudu zbaběle předhodil svoji zaměstnankyni. Vláda vede žabomyší válku s prezidentem, ve které předseda vlády dosáhl o minulém víkendu nového dna, když dorazil na dlouho plánovanou schůzku bez omluvy pozdě, což později vysvětlil tak, že si musel vybalit a přečíst maily.
Odvést pozornost veřejnosti jinam se rozhodně hodí. A bojovat bitvy, v nichž je hračkou zvítězit, protože nepřítel neexistuje, je přeci tak snadné. A pak, jak to tak vypadá, šéf NATO Rutte udělal na Babiše bububu, ten bude muset nějakou tu korunu navíc naší čacké armádě přeci jen pustit, tak holt předseda vlády musí proruské extremisty, s nimiž se pustil do vládnutí, nějak uchlácholit. Třeba si pak jejich voliči po té líté brněnské seči zvyšování rozpočtu ministertsva obrany ani nevšimnou.
Andrej Babiš zatím v nastalé krizi spíše bezradně kličkuje, ale koalice jako taková se chystá v parlamentu prosadit usnesení, které by pořádání brněnského sjezdu odsoudilo. Kdo bobříka mlčení ke škodě naší země porušil, je bohužel ministr zahraničí Macinka. Předák sudetských Němců prý podcenil reakci české veřejnosti. „Nemyslím si, že si bavorský premiér Söder a ministr Dobrindt tento den v Brně užijí,“ zaprorokoval si Petr Macinka. Proč už neřekl, ale jeho věštba působí dost temně.
Je otázkou, zda bylo rozhodnutí sjezd pořádat rozumné, že se ho někdo pokusí zneužít, se skutečně dalo předpokládat. Úkolem vlády by ovšem mělo být tyto reakce marginalizovat, nikoliv surfovat na vlně hysterického nacionalismu. Zajistit, že vše proběhne v klidu a v pořádku. Lze chápat (nikoliv schvalovat), když se na brněnském sjezdu snaží sbírat body síly z okrajů politického spektra, pokud tak ale činí ministr zahraničí, je to nezodpovědnost a čirý diletantismus.
Každý, komu se sudetský sjezd v Brně nelíbí, má nezpochybnitelné právo vyjádřit svůj názor, nicméně bylo by velmi nešťastné, pokud by se protesty vymkly z rukou a narušily naše vztahy s Německem. Málo naplat, v současném rozbouřeném světě potřebujeme mít dobré vztahy s našimi partnery v Evropské unii a se sousedními státy zvlášť. Konec konců, když už jsme u té historie, v roce 1938 bylo Československo sice na tehdejší dobu vzorným demokratickým státem, ale obklopovaly ho samí nepřátelští sousedé, kteří Mnichovskou dohodu nejen přivítali, ale dokonce se na ní přiživili.
Benešova zahraniční politika udělala jen zoufale málo, aby toto smrtelné obklíčení narušila. Bylo by hloupé tuto fatální chybu opakovat. Zvlášť, když je to zhola zbytečné.
Zdroje:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/nemecky-ministr-a-bavorsky-premier-si-dle-macinky-sudetsky-sjezd-v-brne-neuziji.A260511_102128_domaci_aoc
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/135757/sjezd-sudetskych-nemcu-proc-je-povalecny-odsun-pro-ceskou-levici-i-pravici-tak-oblibene-tema.html
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/sudetonemecky-sjezd-v-brne-je-vylozene-umele-vykonstruovany-problem-rika_2605071514_elev#utm_content=freshnews&utm_term=afd%20a%20bene%C5%A1ovy%20dekrety&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
https://hlidacipes.org/afd-chvali-brno-za-smirovani-s-nemci-tohle-okamura-a-rajchl-volicum-nerikaji/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-zpozdeni-jako-odplata-babise-rozladilo-novinove-ultimatum-od-prezidenta-305783
https://www.respekt.cz/tydenik/2026/19/chteli-jsme-vyporadani-s-vlastni-minulosti-ted-je-tady
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-babis-sjezd-sudetskych-nemcu-v-brne-je-nestastny-z-vlady-tam-nikdo-nebude-40576988
https://www.respekt.cz/tydenik/2026/19/sudetsti-nemci-se-vraceji
SVOBODA, Petr. Antoine Marès, Edvard Beneš od slávy k propasti. Drama mezi Hitlerem a Stalinem.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-vlada-prida-penize-na-obranu-stihneme-to-jeste-pred-summitem-nato-rika-zuna-305932#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest310_treti_wallpaper_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
