Článek
V souvislosti se současnými protesty proti zrušení koncesionářských poplatků je pozoruhodné, že se těší poměrně velké podpoře mladé generace. Protestující středoškoláci a vysokoškoláci si nasazují na hlavy večerníčkovské čepičky, ačkoliv se nejspíš na toho skutečného Večerníčka v dětství příliš často nedívali a ani v současné době mezi pravidelné konzumenty obsahu veřejnoprávních médií nepatří. Doba je jiná a ta pravá zábava se nachází jinde – na sítích, streamovacích platformách nebo ve virtuální realitě.
Nabízí se jednoduché vysvětlení: ti naivní mladí lidé jsou prostě zmanipulovaní. V tom případě by ovšem platilo, že si někdo musel dát dost velkou práci, aby zmanipuloval mladou generaci napříč světem a použil k tomu velmi mazaně spoustu roztodivných záminek. Protestující čeští studenti totiž nejsou jedinými rozzlobenými mladými muži a ženami ve světě. V Srbsku se studenti vzbouřili proti autoritářskému režimu, korupci a klientelistickému systému. Jiskrou, která roznítila požár vzpoury, bylo neštěstí, při němž se zhroutil přístřešek na nádraží v Novém Sadu a zabil 16 lidí včetně šestiletého chlapce. Ve Francii se omladině nelíbí, že ve třídách chybějí učitelé a ve školních jídelnách se přemnožily krysy. Po Francouzích se opičí Italové, Španělům se protiví nedostupné bydlení a Albáncům zase to, že se jim Trumpův zeť chystá postavit hotelový komplex uprostřed národního parku. Indům vadí podvody u přijímacích zkoušek a vysoká nezaměstnanost, všem tak nějak to, že budoucnost se jeví být spíše v temných barvách.
Společným rysem je všeobecná ztráta důvěry v to, že by stávající vládnoucí garnitura byla schopna přinést nějaké řešení. Srovnáme-li situaci u nás a třeba ve Francii, vyvstane nám před očima jeden zásadní rozdíl. Mladí Francouzi protestují proti vládě prezidenta Macrona, reprezentujícího liberální střed, a rozhodují se, jestli budou příští rok ve volbách volit pravicové, nebo levicové extremisty, zatímco u nás rebelují proti vládě levicových nacionalistů v čele s agrárním oligarchou a horují za zachování svobodných veřejnoprávních médií, symbolu liberální demokracie. Zlé libtardí jazyky by řekly, že to bude patrně proto, že vládu populistů jsme si už vyzkoušeli a výsledky jsou dost chabé. Ostatně stejnou zkušenost mají třeba i mladí Američané, Slováci, Maďaři či Brazilci. Prakticky všude, kde se dostali k moci zástupci alternativních a antisystémových politických proudů, to dopadlo bledě.
Učím dějepis na gymnáziu v jednom krajském městě. Loni na jaře jsem se studenty dvou paralelních tříd probíral krizi římské republiky. Římská republika dokázala rozdrtit všechny své konkurenty napříč Středomořím, ale své vnitřní problémy vyřešit nedovedla. Dříve nepředstavitelné věci se stávaly běžnými a systém přetrvávající staletí se nakonec zhroutil jako domeček z karet. K moci se dostali nejprve Caesar a pak Augustus a republiku i s její velmi nedokonalou demokracií vystřídalo císařství. Snažili jsme se společně dobrat příčin tohoto procesu, které se postupně ukládaly jedna na druhou po dlouhá desetiletí. Jedním z úkolů, k němuž mě, přiznávám se, vedla i obyčejná lidská zvědavost, bylo také zamyšlení nad tím, které jevy ohrožují existenci naší současné západní společnosti. Problémy, jimž demokratický svět čelí, také nespadly z nebe a za mnohé z nich si můžeme sami.
Studentů ve věku 15–16 let bylo celkem 60. Předem jsem zdůraznil, že neexistují žádné dobré či špatné odpovědi a za výstup nehrozila špatná známka. Zmínit mohli maximálně tři různé jevy a zároveň museli vysvětlit, proč je považují za nebezpečné. Nedostali předem žádný seznam, z něhož by vybírali, bylo pouze na jejich uvážení, jakou odpověď zvolí. Samozřejmě se jedná o poměrně homogenní vzorek mladé generace pocházející z gymnazijní bubliny a odborník sociolog by měl pravděpodobně spoustu metodologických výhrad. Přesto se, jak se domnívám, jedná o zajímavou sondu do světa současných náctiletých.

Do grafu nebyly zahrnuty odpovědi, které se mezi respondenty objevily pouze jednou.
Navzdory očekávání se vůbec neobjevují genderová problematika a ekologickým problémům je přikládána menší váha, než bych byl čekal. Svým způsobem však tento nedokonalý výzkum předpověděl postoje části mladé generace v průběhu letošní podzimní televizní krize. Problém podle mého spočívá v tom, že mladé lidi, ať již u nás, ve Francii či Indii, prostě irituje postoj vládnoucích politických elit. Brát v úvahu je samozřejmě nutné i přirozenou revoltu vůči generaci, jejíž postoje jsou zakořeněny v časech, které nemají s výzvami současnosti, natož budoucnosti, mnoho společného.
Předseda vlády Andrej Babiš působí chvílemi zmateně, jindy agresivně napadá své oponenty a jeho internetové výstupy tiktokovou generaci sotva zaujmou. Macinka s Turkem kdysi možná zaujali určité množství dospívajících mladých mužů, jimž mohly jejich ostentativní chlapáctví a obhajoba rychlých motorů připadat cool. Dnes však jejich počínání spíše připomíná třídního outsidera, který se snaží šaškováním získat náklonost spolužáků. Většinou se mu podaří vyfasovat třídní důtku a spolužáci se mu za zády stejně pošklebují.
Již teď je zřejmé, že nástup umělé inteligence přinese závažné a nepředvídatelné změny na pracovním trhu. Architektura mezinárodního práva, založená na porážce fašistického Německa ve 2. světové válce a SSSR ve válce studené, se hroutí před očima a rýsuje se před námi nejistá budoucnost života v nebezpečném a nepředvídatelném světě. Stojíme před ekologickými výzvami, čelíme migračním vlnám i ekonomické nestabilitě. K tomu je nutné připočíst nepříjemnosti, které s sebou přináší každodenní život už dnes – nezaměstnanost, ceny energií a inflace stoupají, ceny nemovitostí jsou nedosažitelné, majetkové rozdíly ve společnosti se zvětšují.
Současná politická reprezentace (včetně opozice) recept na řešení nenabízí, a pokud ho zná, nechává si ho pro sebe. Pokud by totiž politici řekli voličům, co je třeba dělat, patrně by to ukončilo jejich politickou kariéru. Řešení totiž nemohou být bezbolestná. Je proto pohodlnější tvářit se, že problémy neexistují nebo že bude stačit vyřešit je někdy ve vzdálené budoucnosti. V důsledku tento postoj ovšem vyhlídky mladé generace do budoucnosti ještě zhoršuje. Česká republika je obrazně řečeno Francií před nějakými dvaceti, třiceti lety. Zdroje zatím zdánlivě jsou, aneb slovy klasika: „To se nám to hoduje, když nám každej půjčuje.“ Ve srovnání se současnou Francií naše úřady, školství a zdravotnictví fungují. Zatím!

Úterý 3.11., studenti gymnázia vyjadřují svoji podporu stávkujícím zaměstnancům veřejnoprávních médií. Z vlastní iniciativy a o velké přstávce, tedy ve svém vlastním volném čase.
Ve Francii spustily protesty krysy pobíhající po školní jídelně, u nás diletantský pokus současné vlády prosadit zrušení koncesionářských poplatků v pověstných 4:36. Už mnohokrát bylo napsáno, že zrušení koncesionářských poplatků z ekonomického hlediska sice nedává smysl, ale samo o sobě nezávislost ani televize, ani rozhlasu neohrožuje. Tím, že se oběma institucím vláda chystá sebrat dvě miliardy a poskytnout jim stejné prostředky, jaké dostávaly v roce 2008, jejich existenci už ovšem vážně ohrožuje. Zajímalo by mě, proč Andrej Babiš nenavrhuje, aby se na úroveň roku 2008 snížily také dotace pro zemědělské podniky nebo zdravotnictví. I když odpověď vlastně všichni známe. Tyto obory jsou totiž součástí jeho rodinného byznysu.
Skutečný problém je navíc jinde. Veřejnoprávní média, jakkoliv je jejich nezávislost důležitá, se stala symbolem nekompetentního počínání vlády. Obří schodek státního rozpočtu, zanedbávání obranné politiky v situaci, kdy za našimi hranicemi zuří válka, odmítání finanční a vojenské podpory Ukrajině a narušování jednoty Evropské unie, která je při vší své nedokonalosti naší jedinou šancí, že se dokážeme ubránit vlivu Ruska a Číny. Snaha zmírňovat zákon o střetu zájmů, likvidovat neziskový sektor a ignorování klimatické krize. „To se jim to protestuje, když koncesionářské poplatky platí jejich rodiče,“ zní častá výtka. Současní studenti teď opravdu nic neplatí, ale jednou platit budou. Dnešní dluhy se budou splácet z jejich daní, oni a jejich děti budou čelit následkům veder a sucha a žít ve světě, v němž mohou přestat platit veškerá pravidla a rozhodovat bude právo silnějšího.
https://img.ceskatelevize.cz/boss/document/2069.pdf
https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/pro-media/propad-v-rozpoctu-ct-muze-dosahnout-vice-nez-dvou-miliard
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zavoral-setrili-jsme-20-let-o-tom-neni-jde-o-sebrat-penize-cro-a-ct-ohrozit-je-a_2606162000_jho
https://www.opensocietyfoundations.org/uploads/3acad107-4566-48d6-bc17-1e6e98c00b41/1fullpublication_20080429_0.pdf
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-panove-babisi-rajchle-a-tejci-jednou-provzdy-nejsme-deti-320213







