Hlavní obsah
Názory a úvahy

Válka v Íránu - definitivní konec dobrých časů

Foto: Vygenerováno pomocí AI ChatGPT

Zmatené reakce našich i evropských politiků na Trumpův útok na Írán svědčí o prohlubující se krizi mezinárodního řádu. Jak poučení si z toho vzít?

Článek

Andrej Babiš, je mistr světa v pronášení nesmyslných výroků a jeho tvrzení, že současná vláda nemá válku na Ukrajině v programovém prohlášení, a tudíž ho nezajímá, by si nepochybně zasloužilo minimálně umístění v Top 10 politického dadaismu. A to ještě chudák netušil, že si pro něj americký prezident připraví překvapení a zaútočí na Írán. Ani tuto mezinárodní krizi si naše současná vládní koalice do programu nedala a její reakce tomu odpovídala.

Nemastná neslaná podpora USA a důraz na kritiku íránského režimu, jak ji předvedli premiér i jeho ministr zahraničí, poněkud kontrastovaly s rezolutním prohlášením předsedy poslanecké sněmovny Tomia Okamury, jenž americký útok ostře odsoudil. Škoda, že se alespoň na chvíli nezamyslel, než se o své názory podělil se svými voliči. Muselo by mu totiž dojít, že není zcela konzistentní podporovat ruskou agresi na Ukrajině a zároveň odsoudit americké počínání v Perském zálivu. Slušelo by se vyzvat Írán, aby se vzdal raket i jaderného programu. Přeživší ajatolláhové by přeci krásně mohli konvertovat k judaismu. Chceme přeci mír, ne válku, to dá rozum!

Opoziční politici zvolili vesměs stejnou taktiku jako předseda vlády a snažili se ze všech sil, aby na sebe jejich vyjádření neupoutala příliš mnoho pozornosti. Čestnou výjimkou mezi vrcholnými politiky představují Starosta Rakušan, jenž Američany podpořil a Pirát Hřib, který jejich dobrodružství naopak odsoudil. A pak, že je společnost beznadějně rozdělená na dva bloky. Pouze generál Zůna se jako obvykle rozhodl držet bobříka mlčení. Proč by se také měl ministr obrany vyjadřovat ke každé válce, co někde ve světě vypukne. Zvláštní případ pak představují domácí fanoušci sekty MAGA, například Daniel Vávra, videoherní tvůrce a hlavní tvář Společnosti pro obranu svobody projevu. Ti se rozplývají nadšením nad genialitou amerického prezidenta a zuby nehty se drží pohádky, že záměry jejich guru nejsou sice běžní smrtelníci schopni pochopit, ale je obdivuhodné, jak všechny vycházejí. Teď už jen, aby začal Donald chodit po vodě a proměňoval vodu v Coca Colu.

Zmatená a nevděčná Evropa

Ostatně na evropské politické scéně vládne nemenší zmatek. Americký útok odsoudil zejména španělský levicový premiér Pedro Sánchez a nádavkem odmítl USA zpřístupnit španělské letecké základny. Podobný názor vyjádřili například slovenský předseda vlády Robert Fico, německá AfD či Marine Le Penová, tedy lidé, kteří doposud surfovali na stejné vlně, která vynesla k moci i Donalda Trumpa. Vskutku pozoruhodná názorová koalice. Notuje si s nimi i ruský diktátor Putin. Smrt íránského vůdce Chámeneího označil za vraždu a vehementně se dovolával dodržování mezinárodního práva. Že ho huba nebolí, říkávala moje babička.

Trumpovo dobrodružství se naopak těší podpoře hlav NATO a Evropské komise (Marc Rutte a Ursula von der Leyen). Ti to konec konců mají v popisu práce. Jejich hlavní džob je předstírat, že nevidí, že císař je nahý a snažit se přežít jeho funkční období v naději, že pak bude zase dobře. Hlavy jednotlivých států unie se jinak vyjadřovaly velmi opatrně a pokud USA podpořily, tak rozhodně bez valného nadšení. Francie a Velká Británie se sice nakonec do vojenských operací zapojily, nikoliv ovšem přímými útoky na Irán, ale obranou svých základen a spojenců.

V Americe zřejmě očekávali, že evropští politici odhodí malicherné spory, zapomenou na politické půtky a shromáždí se v jednotném šiku za velkým vůdcem, jako kdysi pracující lid za Stalinem. Nedostatek entuziasmu zarmoutil především Jeho Výsost Donalda I., který si svoji nelibost vybil na Španělsku a uvrhl na něj obchodní embargo. Zřejmě zapomněl na svá vlastní prohlášení, že USA Evropu nepotřebují, protože je v úpadku a za každou pomoc je třeba platit. Že s ním nesouhlasí především strany, s jejichž podporou doufal vybudovat novou, lepší Evropu, jej rovněž musí velmi rmoutit.

Své zklamání vyjádřil i vlivný republikánský senátor Lindsey Graham, jenž evropské státy obvinil, že ztrácejí schopnost rozlišovat dobro a zlo. Evropa je prý ubohá, když brání Ukrajinu, ale osud íránského lidu je jí lhostejný. Mohl by se rozpomenout, že když kdysi George Bush mladší zaútočil na Irák, aby svrhl Saddáma Husajna, záminka byla sice vycucaná z prstu, ale USA alespoň věnovaly poměrně dlouhý čas a značné úsilí na to, aby předem vytvořily koalici, která by je v jejich postupu podpořila. Hromadění vojenských sil v zálivu sice nešlo přehlédnout, takže doopravdy překvapen mohl být málokdo, ale na nějakou snahu o vytvoření koalice letos nedošlo ani náhodou.

Donald, zvaný Nevyzpytatelný

Evropským i českým politikům se upřímně není moc co divit. Kdyby to záleželo jen na nich, íránské dobrodružství by si patrně odpustili. Ať už totiž dopadne jakkoliv, Evropa zaplatí účet tak jako tak. Nová vlna migrace, vysoké ceny surovin, přerušení dopravních cest, růst cen zbraní i munice a vyčerpání výrobních kapacit, zvýšená možnost teroristických útoků… Vskutku lákavé menu.

Je trochu nespravedlivé vyčítat Evropanům, že nedokázali zaujmout jednotné stanovisko. Ani americká odůvodnění invaze nejsou totiž moc konzistentní a co vlastně hodlá Trump útokem na Írán dosáhnout také není pořád docela jasné. Změnit íránský režim pouze bombardováním půjde dost těžko, nehledě na to, že Donald Trump jako ambasador demokracie nepůsobí úplně věrohodně. Je otázka, zda vlastně ví, co dělá nebo se jen tak nechal zmanipulovat okamžitým hnutím mysli, případně našeptáváním izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Srovnávání amerického a ruského útoku rovněž pokulhává, Írán prostě není Ukrajina. Ta sice před ruskou agresí nebyla bezchybně fungujícím státem, ale rozhodné Rusko ani nikoho jiného nijak neohrožovala. Naopak pokud by zmizela ze světa vláda ajatolláhů, planeta by se stala o trochu lepším místem k životu. Íránský režim vraždil vlastní obyvatele po tisících, a i když momentálně nevedl otevřeně žádnou válku, podporou svých spojenců (Hizballáh, šíitské milice v Iráku, jemenští Hútíové, palestinský Hamas) působil jako nepřímý agresor. Navíc nikdy nezastíral, že hlavním cílem jeho politiky je vymazat Izrael, členský stát OSN, z mapy. Samotný Írán tedy porušoval mezinárodní právo už dávno, sotva se teď může dovolávat jeho dodržování.

Nabízí se ovšem otázka, zda bylo nutné zahájit útok právě teď, zda Trumpova administrativa zvážila jeho rizika a hlavně, jak to všechno dopadne. Osudy Iráku i Libye jsou varující. Jejich nechutné režimy se sice podařilo svrhnout, obě země se ovšem propadly do nekončící spirály násilí. Afgánské dobrodružství dopadlo rovněž neslavně. A to byli Bush i Obama očividně kompetentnějšími politiky než Donald Trump.

Americký deficit roste do nebes, ceny energií stoupají a válka něco stojí. Navíc ani po vojenské stránce nejde všechno, tak jak si v Bílém domě malovali. Íránský režim se brání velmi odhodlaně, zatáhl do války prakticky všechny okolní státy a působí mnohem soudržněji, než se očekávalo. Nahrazení Alího Chámeneího jeho synem Modžtabou vypadá jako jasný signál, že Írán zbraně složit nehodlá. Co také čekat jiného, když Američané svými bombami pozabíjeli spolu s Alím Chámeneím i ty, s nimiž plánovali vyjednávat o převzetí vlády v Íránu. Sami Američané začínají připouštět, že válka bude delší než předpokládali. Trump sice v pondělí prohlásil, že válka brzy skončí, potíž je ale v tom, že americký prezident kolem sebe chrlí obrovské množství šokujících výroků, jejich důvěryhodnost je bohužel velmi nízká. Konec konců o den dříve sám tvrdil pravý opak.

Zdá se, že americký prezident žije v přesvědčení, že svět se musí chovat tak, jak si přeje ON. A když se tak nestane, vzteká se. Následky nedomýšlí, jeho mysl je těkavá. Hlavní cíl je zapsat se do dějin. A když to nevyšlo s Nobelovkou, bude se holt válčit. Ve Venezuele to vyšlo, s Grónskem zatím ne, tak pojďme do Perského zálivu. Pochlebovači a MAGA aktivisti kolem něj ho na rizika neupozornili, pokud si je tedy byli schopni sami uvědomit. Odborníci byli dávno vyházeni. Amerika má spoustu chytrých bomb, inteligentní politika ale, jak se zdá, chybí.

Konec dobrých časů a jak na něj reagovat

Naše vláda by mohla mít z minulého týdne dobrý pocit. Prohlasovala si v parlamentu, že její lídři stojí nad zákonem, ministr Macinka si přečetl Rudé právo a s Českou televizí se rozloučil Václav Moravec. Prostě už je líp! Jenomže skutečné problémy jsou někde jinde. Minulá koalice vyvinula chvályhodné úsilí, aby upevnila naše postavení v západních bezpečnostních strukturách a snažila se o podporu napadené Ukrajiny. V době všeobecného šoku po zahájení války v roce 2022 ovšem promarnila šanci voličům vysvětlit, že jde opravdu do tuhého a posilování naší obranyschopnosti by měla být ta největší priorita. Jak jí to konec konců věřit, když sama nebyla schopna opustit svá předvolební dogmata v čele se zrušením superhrubé mzdy. To byla hloupost i v mírových časech natož v situaci, kdy hoří válka za našimi hranicemi. Ale alespoň jsme se pustili do zvyšování výdajů na obranu.

Andrej Babiš má zvláštní schopnost dokazovat, že jeho vládnutí může být ještě horší, než jsme se báli. Prostě nekecá, ale maká na tom. Ani on se nechce vzdát zvyšování důchodů a dalších dárků, které si pro své voliče přichystal. Zatímco deficit rozpočtu vesele vzrostl, výdaje na obranu se snížily. Nádavkem se otočil i se svojí vládou k Ukrajině zády. V ten nejméně vhodný čas.

Pokud mezinárodní právo vůbec někdy platilo, hroutit se začalo nejpozději po ruské okupaci Krymu v roce 2014. Evropa následně prospala osm let, kdy se mohla připravovat na nadcházející krizi. Teď ze svého kómatu pomalu procitá a snaží se dohnat, co zameškala. Naše vláda, ovšem zalezla zpátky pod peřinu a předstírá, že když bude mít pevně zavřené oči, svět venku se jí nebude týkat.

Politika má kromě morálního rozměru i ten pragmatický. Podpora Ukrajiny je správná z morálního i pragmatického hlediska, jelikož Putin se netají, že pokud to půjde, staneme se dalším chodem na jeho jídelníčku. Podpora USA je sice morálně diskutabilní, ale je rozhodně pragmatické snažit se udržet alespoň iluzi, že bezpečnostní záruky ze strany NATO (tedy USA) stále platí. A snažit se postavit Evropu na nohy po ekonomické i vojenské stránce, aby dokázala být soběstačná, sebevědomá a nezávislá. Nebude to hned, bude to něco stát a my si budeme muset ledacos odříct. Dobré časy jsou prostě definitivně pryč. Neplatí, že peníze investované do důchodů dostanou naši lidé, zatímco ty vyložené na obranu se nikoho u nás doma netýkají. Pokud by válka zaklepala i na naše dveře, snížení věku odchodu do důchodu nám nebude nic platné. V současném rozbouřeném světě je rozhodně lepší být silný než slabý. Jinak se nám totiž může stát, že odjedeme přímo do horoucích pekel, sice za zlevněné jízdné, ale s rychlostí, z níž se nám zatočí hlava.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/reakce-evropskych-lidru-na-americko-izraelsky-utok-na-iran-je-opatrna-ale_2603021303_elev

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-glosa-valka-to-se-pletete-tu-my-nemame-v-programovem-prohlaseni-299700

https://www.euronews.com/my-europe/2026/03/07/europes-far-right-is-lost-in-trumps-war-against-iran

https://www.echo24.cz/a/HP3bv/zpravy-svet-slovenska-diplomacie-odsoudila-utok-izraele-iran-usa-nezminila

https://www.e15.cz/zahranicni/geopolitika/evropa-se-nechce-nechat-zatahnout-do-iranskeho-dobrodruzstvi-soustredi-se-na-kypr-a-jaderny-arzenal-1431216

https://www.echo24.cz/a/HZPHk/zpravy-domaci-okamua-jiny-nazor-valka-v-iranu-nez-macinka-babis-mluvi-na-sve-volice?utm_source=chatgpt.com

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-jaderny-program-jako-hrozba-cesti-politici-reaguji-na-utok-usa-na-iran-279832?utm_source=chatgpt.com

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-necekane-koalice-pirati-si-u-iranu-notuji-s-spd-40565067

https://www.lemonde.fr/international/article/2026/03/04/iran-la-france-s-engage-dans-le-conflit-dans-une-logique-strictement-defensive_6669427_3210.html

https://www.lanouvellerepublique.fr/a-la-une/frappes-en-iran-entre-bases-et-operations-internationales-l-armee-francaise-est-presente-au-proche-et-au-moyen-orient-1772292304

https://www.lepoint.fr/monde/mais-pourquoi-trump-fait-il-la-guerre-a-liran-HOAFPT4I4RAGTIZYUGDFEBFNVE/

https://www.lefigaro.fr/international/des-bombes-vont-pleuvoir-de-partout-ce-qu-il-faut-retenir-du-discours-de-donald-trump-apres-les-frappes-israeliennes-et-americaines-sur-l-iran-20260228

https://medium.seznam.cz/clanek/machacek89-cz-iran-rizika-hrozby-zmena-rezimu-a-ropa-247967

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-evropa-je-ted-nejvetsim-porazenym-rika-o-promene-sveta-znamy-politolog-300867

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-trump-vola-evrope-o-pomoc-na-blizkem-vychode-nalomeny-vztah-se-ale-projevuje-300942

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-proc-usa-uderily-v-iranu-zduvodneni-kulhaji-ale-ne-vsechna-stejne-300648

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-usa-prerusi-veskery-obchod-se-spanelskem-40565497

https://www.facebook.com/daniel.vavra

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz