Článek
Možná už léta žijete s mužem, který vám nasadí psí hlavu za své vlastní chování.
Ať je to nevěra, naházení peněz do automatů, kritizování vaší osoby, zručnosti nebo kuchařského umění, slovní napadení, nebo nedej bože fyzický útok – vinu nesete vy.
On jako by říkal:
„Já nic. To ty!“
Možná zažíváte situace, které vás zraní, ale nakonec se omlouváte vy.
Vy lynčujete sama sebe. Roky.
A už ať se stane cokoliv, aniž by on mrknul okem, vy máte zafixováno:
„Omlouvám se. Já jsem příčina všeho zlého.“
V takovém emočním rozpoložení není lehké postavit se zpříma a uvidět, že jste byla zatažena do nefér hry.
Nevidíte toxicitu. Neslyšíte varování přátel. Každým coulem svého bytí vidíte jen sebe s označením:
VINÍK.
Jednou z metod, která vám může pomoct podívat se jinak na to, co žijete, je podívat se na svůj vztah z ptačí perspektivy.
Co vidí ptáček jarabáček?
Popište si to.
Je to jako když vstoupíte do cizího domu.
Co vás zaujme na první pohled?
Není pod tím načančaným domem něco skryto?
Není pod luxusním osvěžovačem prostoru cítit něco, co vůbec nevoní?
Protože přestříkaná vztahová žumpa nezačne vonět jen proto, že do ní nalijete luxusní parfém.
A teď se podívejte ještě jinak.
Přála byste takový vztahový pelmel své dceři?
Možná je složité vidět to, co máte sama pod pokličkou. Hodně ale mohou napovědět i vztahy kolem vás.
Manželství vašich sourozenců. Kamarádek. Vztahy vašich kolegyň nebo potomků.
Někdy se totiž stejná esence té, která „může za všechno“, zrcadlí i v dalších vztazích kolem nás.
A teď ta nejdůležitější otázka:
Co chcete ve vztahu prožívat?
Víte to?
Možná si teď říkáte:
„Ale aspoň mám pocit, že žiju. Že se něco děje.“
Dobře.
Ale chcete tohle prožívat ještě dalších deset, dvacet nebo třicet let?
