Článek
Postavit se k rozchodu jako dospělý bývá těžké a bolestivé. Ale tato rozehraná partie by měla mít „hvězdičku“ – dětem nepřístupné.
Tedy výlevy emocí, manipulování, pomlouvání, shazování viny jeden na druhého. To jsou překážky, které by měl každý, kdo tímto prochází, zpracovat a vyřešit sám.
Jen nezralý člověk, ať žena, či muž, vtáhne do svých problémů děti, které nevidí situaci jako dospělý jedinec, berou všechno vážně, nerozpoznají manipulaci a nemohou rozhodovat za rodiče.
Zahnání dítěte do kouta a přiřčení role zpovědníka či soudce je prachsprostá manipulace a nadělá v dětské dušičce víc škody než užitku.
Malá princeznička nebo rytíř pak:
1. Prožívají zmatek.
Láska se v jejich životě mění rychlostí blesku v odmítnutí. Jeden den je tatínkovo zlatíčko a hned nato mu je vyčteno, že nesnědlo oběd, se kterým si dal tolik práce. A to je důkaz, že se spiklo s matkou. A obráceně.
2. Prožívají strach, že přijdou o lásku.
„Když neudělám to, co tatínek chce, můžu přijít o jeho lásku.“
A protože dítě potřebuje rodičovské přijetí, raději ustoupí.
3. Prožívají pocit viny.
Manipulující rodič může dítěti podsouvat odpovědnost za své trápení.
„Maminka mě opustila a teď už nemám nikoho.“
„Kdybys chtěl, mohli bychom být zase všichni spolu.“
„Kvůli tobě se snažím, a ty se mi takhle odvděčíš.“
Dítě si může začít myslet, že má moc napravit situaci mezi rodiči.
4. Prožívají konflikt loajality.
Dítě miluje oba rodiče, ale dostává zprávu, že jeden z nich je špatný.
Když souhlasí s maminkou, může mít pocit, že zrazuje tatínka. Když se zastane tatínka, bojí se, že ublíží mamince.
Nemůže vyhrát.
Někdy začne jednoho rodiče odmítat, aby si zachovalo vztah s druhým. Jindy se naučí měnit své postoje podle toho, u koho právě je.
5. Začnou pochybovat o vlastních pocitech.
Pokud dítě opakovaně slyší, že jeho vzpomínky, pocity nebo vnímání nejsou správné, může jim přestat důvěřovat.
Místo aby věřilo samo sobě, začne hledat potvrzení u druhých.
Může mít problém rozpoznat, co je mu příjemné, co už mu vadí a kde má právo říct ne.
6. Naučí se číst nálady druhých.
Některé děti se stanou až neuvěřitelně citlivými na nálady dospělých.
Poznají podle tónu hlasu, kdy je tatínek naštvaný. Vědí, kdy raději mlčet. Kdy změnit téma. Kdy říct něco hezkého.
Navenek působí jako velmi hodné, rozumné a vyspělé děti.
Jenže :
Jde o naučenou ostražitost.
7. Mohou začít manipulovat také.
Tohle je důležitý moment, o kterém se příliš nemluví.
Dítě může začít používat stejné strategie, jaké vidí u rodičů.
Naučí se:
- Vyvolávat pocit viny.
- Překrucovat informace podle toho, co se mu hodí.
- Snažit se získat výhody u každého rodiče.
- Zamlčovat a lhát, aby se vyhnulo konfliktu.
- Využívat slabá místa druhých.
8. Následky si může odnést do dospělosti.
Dítě si může do dospělosti přenést přesvědčení, že:
- Lásku si musí zasloužit.
- Za nálady druhých nese odpovědnost.
- Konflikt znamená ohrožení vztahu.
- Odmítnutí druhého člověka je něco špatného.
- Musí být hodné, poslušné a nenáročné.
- Vlastní potřeby jsou méně důležité než potřeby ostatních.
- Když někoho miluje, musí hodně vydržet.





