Článek
Práce na sobě a sebe léčení duše přináší řadu efektivních změn v životě. Co ale ženy často vyděsí, je to, že může skončit jejich vztah.
A většinou taková „miss nemoc“ postihne i ženu, která krok za krokem léčí své srdce, poznává sebe a odhazuje formičku, do které byla tvarována k obrazu svých nejbližších.
Tohle chci. Tohle mi dělá dobře. Na tohle mám talent. A vím, co chci od života.
To jsou zásadní směry, které začne chápat.
Už přesně ví, co nechce zažívat a jak nechce, aby s ní partner jednal.
A tady to přichází.
Zatímco její první kroky k osobnímu rozkvětu nemusely vést přes absolutní nespokojenost, stačilo cítit, že něco není tak, jak by mělo být. Že se necítí komfortně.
Znáte to přísloví, že žena pořád něco hledá, ale sama neví co?
To je přesně ono.
Buď bude neustále chodit v jednom kruhu od stejného muže k jeho kopii, nebo vystoupí ze zažité zóny.
A když se kácí les, létají třísky.
Partner, který jí byl po boku, byl možná právě tím, kdo ji „donutil“ začít na sobě pracovat. Tedy původně spíš na jejich vztahu.
Ona se cítila jako ta divná, hádavá, hysterická. A on pro ni nebyl dostatečnou zásobárnou lásky.
Velmi často její první věta zní:
„Opravte mi muže, ať jsme konečně šťastní.“
Jenže pak pochopí, že musí nejdřív vytrhat plevel ve své vlastní zahrádce. Vyklidit ji od nánosů traumat a bolestí.
A pak už možná nepotřebuje zrcadlo v podobě jeho.
Přeneseně bych řekla:
Už nemusí jezdit otlučenou károu (i když měla určitě dost velký význam), když může přesednout do luxusního vozu.
