Článek
Vonět pro lásku
Znám několik žen, které jsou samy. Dlouhá léta.
A přitom, jak bych řekla mužskou hantýrkou, jsou “ bratelné".
A sakra" bratelné".
Od kamarádek slýchají, že vypadají dobře, mají v sobě jiskru, jsou zajímavé, chytré, ženské. A teď nemyslím ono „je zajímavá“, což bývá někdy krycí označení pro dámu, o které nechceme říct, že nás zrovna dvakrát neoslnila.
Tady je to jinak.
Tady se opravdu snoubí intelekt, krása, ženskost a osobní kouzlo v jednu ženu s velkým Ž.
Jenže pro muže jako by nebyla.
Neexistovala.
Láska se jí vyhýbá obloukem.
Nebo ona jí?
Možná se totiž tuhle svoji „super schopnost“ zmizet naučila už jako malá holka.
Tehdy mohlo platit:
Nebýt viděna = mít klid.
Nebýt na očích znamenalo nedostat vynadáno. Neslyšet další kritiku. Neupoutat na sebe pozornost ve chvíli, kdy doma nebylo zrovna bezpečno.
Prostě se někam zašít, být hodná, tichá a hlavně nedat důvod.
I když ona samozřejmě moc dobře ví, že žádné dítě se nedokáže schovat tak dokonale, aby uniklo tomu, co si na něj dospělý chce naložit.
A když se jí přece jen podařilo výbuch oddálit, možná přišel později. A ještě větší.
Možná ji otec přehlížel.
Neviděl, co umí. Nevšiml si, v čem je dobrá. Pochvala byla vzácnější než sníh v červenci, zato její nedostatky měl zmapované dokonale.
A uměl je taky pěkně uštěpačně okomentovat.
Nebo ji prostě ignoroval.
A jediná chvíle, kdy jí věnoval opravdu veškerou svoji pozornost, byla paradoxně ta, kdy si na ní potřeboval vybít vlastní vztek, nespokojenost nebo frustraci.
Takže jaký závěr si z toho udělá malá holka?
Být vidět není žádná výhra.
Být vidět může bolet.
A jak už asi víte, v životě máme zvláštní talent opakovat pořád stejný model, dokud mu vědomě nedáme jiný směr.
Takže po otci nastupují partneři.
Anebo taky ne.
Protože byla-li ta bolest příliš velká, možná si holčička vybudovala tak dokonalou maskovací síť, že ji používá ještě ve dvaadvaceti, pětatřiceti nebo padesáti.
Jen už před ní nestojí táta.
Stojí před ní muž, který by ji možná rád poznal.
A ona mizí.
Ne fyzicky. Sedí klidně přímo před ním.
Jen se schová.
Nedá najevo zájem. Neudrží pohled. Stáhne svoji ženskost. Nasadí soběstačnost typu „já nikoho nepotřebuju“. Když se jí někdo opravdu líbí, začne hledat důvody, proč to stejně nemůže fungovat.
