Článek
Není to věta lásky, nevyznává těmito slovy náklonost. Jsou to promyšlená slůvka. Mají vyvolat pocity méněcennosti, neschopnosti a tím ženu udržet navždy v u sebe.
Jeho tyranské chování z ní dělá psychicky zlomenou trosku, kterou ovládá strach. Skrze něj zase on ji.
Jakoby jí vymyl mozek a jediná informace, co v něm je zní: „Jsem absolutně neschopná. Je pro mě lepší zůstat!“ Tím ji drží pod kontrolou. Odchod od takového muže ovlivňuje i podvědomé nastavení partnerky. Její nulová sebehodnota a absence sebelásky hraje do karet spíš jemu. Jeho výpady, vůči ní, ji připravily o zbytek sebeúcty.
Život s ním je tedy kolotoč, jenž zrychluje a nedá se z něj vystoupit. Tedy dokud neprohlédnete. Fráze mít se ráda a dát se na první místo je pro další klidné žití nezbytná. V tuto chvíli však neřešíme: Jak se dát svým potřebám prioritu před vším ostatní? To, o co tu běží, je odpověď na lehkou otázku.
Přála by jsi takový vztahový tajfun své dceři? Ne?
A svým kamarádkám? Taky ne!
Tak proč jsi ty ta, co žije v tyranii.
Nebo si nezasloužíš něco lepšího?
Klidné večery, společné aktivity něhu? Je třeba podívat se na nynější soužití jinak. Nalít si čistého vína. Odpovědět si na otázku: „S kým žiji!“ A jít i hlouběji. Někde se musela vzít ta „potřeba“, mít za muže právě tohoto. Od koho jste „opsala“ ten sebezničující model? Stojí za ním partnerské peripetie rodičů? Nebo si nesete z ranného období program viny a sebetrestání se. Ať je to tak nebo jinak je na každé z nás, aby si uvědomila:
- mám nárok na úctu a bezpečí
- sliby jsou chyby - těmi tě drží v šachu
- nečekej, že se změní - NEZMĚNÍ SE
- musím požádat o pomoc, mluvit o všem - krývání a mlčení je vlastně stagnace, vzorec „Ve vztahu musím vydržet vše!“
- je třeba připravit se a naplánovat si svůj život - najít byt, zajistit si finance. Ve vší tichosti
- nesmím se neohlížej se na nikoho ani na rodiče, děti ani na něho
Tvůj odchod z tohoto emočně náročného prostředí není ostuda. Je to velký krok ke svobodě.
