Článek
Zamotat se do mileneckého vztahu je natotata.
Stačí dvě hledající srdce, toužící po pozornosti, vášni a lásce zvenčí.
A je to dřív, než si koupíš nový kabát.
I tento vztah je zpočátku vichřicí lásky a vášně, která ale postupně upadá a mění se ve stereotyp.
Najednou se začne opakovat ten stejný příběh – jen s jiným mužem.
I u milence, stejně jako u muže doma, už víš, jak to bude pokračovat a jak to skončí.
Oba – ten zákonný i ten „s výhodami“ – jsou jen zrcadlem ženy, která mezi nimi balancuje.
Dřív nebo později tě začnou „parodovat“ a svým chováním ti nastaví zrcadlo tvých vlastních slabin.
A tak se žena pomalu začíná probouzet do poznání, že jí v žádném z těch vztahů není dobře.
Proč je tak těžké skončit
Ukončit mimomanželský vztah bývá mnohem těžší.
Milenec přichází ve chvíli, kdy se žena cítí neviditelná, unavená a prázdná.
Přináší jiskru její ženskosti.
Dává jí najevo, že je stále ženou se všemi svými kvalitami, že je žádoucí, krásná, živá.
Pokud si ale žena neumí tenhle pocit dát sama,
nezná svou hodnotu a neváží si sebe,
stává se závislou na lásce a pozornosti od něj.
Odchod pak není jen o ukončení vztahu,
ale o ztrátě zdroje životní energie, který jí pomáhal cítit se živou.
Když tělo mluví hlasitěji než rozum
Kromě emocí hraje svou roli i tělo.
Při milování se vyplavuje oxytocin, hormon důvěry a připoutání.
U žen vytváří silné pouto – nejen fyzické, ale i energetické.
A i když rozum říká „stop“, tělo chce dál.
Rozchod pak bolí.
Ukončení „dodávek“ lásky, pozornosti a doteků je jako vzat drogu závislému – bez náhrady, bez porozumění.
Odchod od milence = odchod od části sebe
Opustit milenecký vztah je pro ženu těžké,
protože neodchází od muže,
ale od té části sebe, kterou díky němu znovu objevila.
Od své vášně, smyslnosti, odvahy, živosti.
A skutečné uzdravení přichází až tehdy,
když pochopí, že ten pocit živosti, něhy a naplnění
si může vytvářet sama –
bez cizí náruče, bez tajemství, bez bolesti.
