Článek
Jeho metody jsou tvrdé. Neštítí se ničeho. Jeho „zbraní“ je křik, ukrutný řev a ponižování. Ale nebere si servítky a jeho pěsti udeří i ženu. Začátky randění nemusí být jeho agresivita viditelná. Nejdřív nenápadně sem tam utrousí jedovatou poznámku, zkritizuje a nebojí se ponižovat. Jenže s „jídlem“ roste chuť. Náhle výbuchy vzteku, okřikování pro nic za nic. Nebo mrazivé mlčení, kdy žena neví, na čem je.
Každým svým výpadem zkouší, co si nechá drahá polovička líbit. Tento typ drsňáků se specializuje na oběti, které:
- neznají svoji sebehodnotu
- nemají se rády
- jsou vyprahlé a touží po lásce
- vydrží všechno, pochází z obdobných poměrů
- mají nízké sebevědomí
- vinu berou na sebe
- jsou to samaritánky každým coulem
„Agresor nehledá partnerku. Hledá oběť, kterou může ovládat.“
On si je dobře vědom, že ona včas neřekne STOP a nechá jej ovládnout ji. To je pro něj impuls „zatlačit na pilu“ a absolutně ignorovat její hranice. Začne teror plný vyhrožování, vydírání, psychického týrání a ani pár facek nemine nebožačku!
Agrese se střídá s pokáním a lítostí. Sliby, že už to neudělá jsou jen snůška blábolů. Uvěřit jim by byla chyba. Ve své špinavé „hře“ dojde až tak daleko a hodí veškerou zodpovědnost na tu týranou. Já nic já „muzikant“. Je to tvoje vina. Kdybys mě nerozčílila nestane se to!
Agresor se nemění proto, že ho miluješ. Odejít od něj není zbabělost – je to záchrana života.
Odchod od tyrana je komplikovanější, ale dá se zvládnout. Jak na to? V příštím článku dostaneš návod.
