Článek
Kdysi známý a populární zpěvák a bavič Fanda Mrázek (narozen 1903), byl na vrcholu své slávy už jako mladý muž, ve 30. letech minulého století.
V druhém dílu Osudy dobrého vojáka Švejka dostal i v malé roli velký prostor v populárních scénách z putimské policejní stanice a následně jako Švejkův doprovod. Jeho tvář je jedna z mála, která je mezi ostatními už slavnými ve Švejkovi hrajícími herci, skoro neznámá. A to i přesto, že hrál ve více než 60 filmech, a to především menší role.
Fanda Mrázek si zahrál i v prvním díle Švejka a zajímavé je, že hrál v podstatě sám sebe. Harmonikáře, zpěváka lidových odrhovaček a hospodského baviče. Ve stylu v jakém se prosadil a našel si svoje poněkud nekulturní, ale za to vděčné publikum.
“ U malýho vokýnka
sedí pěkná blondýnka,
sedí pěkná blondýnka,
lanšturmáku pojď jen blíž,
snad se holky nebojíš,
sotva jsem šáh na kliku,
už jsem slyšel muziku…"
Diváci, kteří preferují pokleslou lidovou zábavu a sprostotu se najdou v každé době. Nic proti tomu. Tak to bylo a tak to je i dnes…
To byla přesně parketa pro Fandu Mrázka. Osobitý lidový hospodský humor, kabaret, bulvární lidové operety a muzikály. A filmy o kterých si kritici mysleli svoje a odborníci na kulturu byli zhnuseni.
„Film je nový surový útok na tak dost již nízký vkus našeho obecenstva…“
Takovou kritiku si Fanda Mrázek mohl přečíst na jeden ze dvou filmů, ve kterém hrál hlavní roli. Hudební komedie Pepina Rejholcová (natočeno 1932), měla pochopitelně mezi určitými vrstvami diváků úspěch. Z dnešního pohledu je zajímavé, že šlo o první český film natočený podle komiksové předlohy.
„Vrchol uměleckého paskvilu“ - tak byl označen i další film, kde si populární zpěvák a bavič zahrál další a už poslední hlavní roli. Strýček z Ameriky (natočeno 1934) také odpočívá na dně filmového archivu.
Fanda Mrázek účinkoval skoro deset let v tehdy známé a populární smíchovské Aréně. Jeho vlastní pokus o kabaret po roce skončil (1935-1936). V tehdejší velké pražské konkurenci se jeho Modrý velbloud neprosadil. Od roku 1936 až do svého odchodu do důchodu (1961) působil v Divadle na Fidlovačce.
Přes válku nehrál a psal knihy. Jeho dva humoristické romány už jsou dávno zapomenuty, stejně jako jeho libreta k lidovým operetám a muzikálům. Přesto, že byl Fanda Mrázek před necelými sto lety velmi populární zpěvák, komik, hudební skladatel, textař a spisovatel, nezanechal po sobě do dnešních dnů žádnou výraznou stopu.
Po válce účinkoval mimo divadlo i na různých estrádách a byl obsazován do mnoha malých rolí ve filmu. Můžeme ho vidět jako celníka v pohádce Byl jednou jeden král, nebo jako chlípného strážného (Císařův pekař - Pekařův císař), který dostane od Sirael facku.
Nesmrtelnost na stříbrném plátně mu zajistila až slavná a skvěle zahraná malá role, ve které má tu čest říci populární českou filmovou hlášku.
Zemřel v roce 1970.