Článek
Už se to pomalu blíží a ti, kdo nechtějí nechat vánoční dárky na poslední chvíli, to začínají řešit. Vše je potřeba připravit i skoro opravdová Ježíškova kouzla.
Máte doba malého kouzelníka? Pokud ano, máte opravdu štěstí a kouzelné Vánoce můžete prožít s ním. Žádné dítě si neuvědomuje jak velkou má moc a co vše může pro dospěláky vykouzlit. Kdo chce být spolu s ním v jeho světě, může také prožívat kouzelné chvíle a radost při splnění jeho dětských přání.
Kouzla začínají už dávno před Vánocemi. Mám tento předvánoční zvyk opravdu rád. Už je to letos potřetí a tak trochu se sám sebe smutně v duchu ptám. Bude to letos tak čisté a upřímné naposledy?
Píšeme dopis pro Ježíška!
Taky lžete dětem a nechcete jim vzít jejich krásnou víru? Minulé dva dopisy mám schované na památku a budou součástí knihy života a vzpomínek našeho malého kouzelníka. První je ještě namalovaný a druhý napsaný kostrbatými písmeny podle předepsaného vzoru. V tom posledním jsou vidět znalosti prvňáčka a většinu dopisu píše s mou malou pomocí už sám. Moje pomoc a rady jsou ještě potřeba.
Vím, že letos je to takové loučení, a tak nemám problém asistovat při psaní hned dvou dopisů. První z nich už byl napsán nedávno a s napětím pečlivě kontrolován několikrát za večer, zda si ho Ježíšek z okna opravdu odnesl. Už je pryč!
Dopis je pryč, ale přání vyslané pro Ježíška se nám moc nehodilo. Pro naši snahu udržet našeho malého kouzelníka co nejdéle od virtuálního světa her to nebylo správné přání a nechtěli jsme, aby Ježíšek zklamal a přinesl něco jiného.
Naštěstí se objevila touha po jiné a skutečné hračce. Dráha pro autíčka! Na naši dobrou radu bylo nutné napsat nový dopis a poprosit Ježíška o změnu přání. Opravný dopis byl napsán a tentokrát i částečně v angličtině. Název dráhy musí být přesný, prosba jistě byla vyslyšena a Ježíšek to nepoplete. Má toho tolik na práci…
Opět napnuté čekání a ranní radost z toho, že si dopis adresát v noci odnesl. Vánoční kouzlo bude dokonáno a jsem rád, že nám naši kouzelnou hru (nebo lži?) nikdo zatím hloupě nepokazil. Žádný spolužák ze školy pod vlivem příliš racionálních rodičů jako v tomto smutném a už nekouzelném příběhu.
I když vliv upovídaného dětského školního kolektivu se přece jen projevil. Naštěstí trochu jinak. Spolužák se pochlubil, že mu Ježíšek odepsal. Tak tu máme novou situaci. Do dopisu byla přidána pečlivě ořezaná pastelka a připsána prosba o odpověď. Tak mám co vymýšlet a dohrát hru až do konce (a hlavně nezapomenout, že ta pastelka je červená).
A co Vy? Lžete, nebo lhali jste dětem? Nebo to napíši trochu jinak a lépe. Hráli jste s nimi kouzelnou hru na Ježíška. Nebo snad patříte k těm racionálním hlupákům co musí i malým dětem vše pokazit?
Jak dlouho budeme ještě kouzlit a hrát hru na Ježíška u nás doma? Psali jsme společně dopis inspirovaný skutečně upřímnou vírou v zázrak už opravdu naposledy? Jednou ten konec musí přijít a kouzlo zmizí.
Snad ještě příští rok by to mohlo vydržet…
