Článek
Není to tak dávno, kdy se v mediálním prostoru objevila zpráva o zajímavém sociálním experimentu. 40 vyvolených bezdomovců dostalo velkou šanci změnit svůj život a začít znovu. Získali darem každý 100 000 korun zcela bez kontroly a podmínek, jak s nimi naloží. Svou velkou a asi poslední šanci měli pouze ve svých rukou.
Teď nebo nikdy.
Organizace, která experiment prováděla, jistě vybírala pečlivě a dostali možnost především lidé, u kterých byl ještě předpoklad, že svou poslední šanci využijí a pochopí oč jde. Nebo ne? Opravdu stačila jako podmínka, že obdarovaní nesmí být závislí na drogách a alkoholu? Asi ano, v této kategorii je pomyslná laťka nastavená hodně nízko.
I já jsem si položil v duchu otázku. Jak bych ty peníze využil já, kdybych byl v podobné situaci? Kolik je vůbec potřeba na to začít od nuly úplně znovu? A co je vůbec k novému normálnímu životu potřeba? Ti lidé tolik peněz jistě nikdy v ruce nedrželi. Nezamotá se jim z toho hlava? Budou s nimi umět hospodařit?
Pro pana Ladislava bylo 100 000 málo a je tam, kde byl
Jak sám pan Ladislav (54) říká, je s prominutím v zadní části těla. A také tam zůstane. Vlastní vinou. Svou velkou šanci nevyužil. 100 000 se mu zdálo málo na to, aby začal od nuly znovu. Co by ještě víc chtěl? Pan Ladislav má tu drzost ještě očekávat další pomoc…
Pomoc pro dceru, oblečení a pár dní v penzionu
Pan Ladislav evidentně nepochopil, že pomoc je určena přímo pro něho. Neuvádí částku, kterou své dceři dal. A co ostatní? Bezdomovec začal v podstatě dobře. Na začátku je potřeba se slušně obléknout a působit na případné zaměstnavatele a majitele bytu či realitního makléře slušně a solidně. Na to ovšem stačí čisté a slušně vypadající věci ze „sekáče“ za pár stovek. Nové boty jistě nemusí být kožené nebo značkové. Nová reprezentace moc velkou částku ze 100 000 tisíc neukrojí. Co, kde a za kolik si nakoupil oblečení experimentální bezdomovec, se detailně nedozvíme. Asi už to sám ani neví. Z cizího se utrácí snadno a rychle.
Z pokusu získat novou střechu nad hlavou zůstalo jen pár dní, které si zaplatil za pronájem pokoje v penzionu. Za tu samou částku by mohl zaplatit jinde měsíční nájem. Tak daleko to asi pan Ladislav nedomyslel, stejně tak jako všechno ostatní. Opravdu nepochopil, že je to jeho poslední šance? Dopadlo všech dalších 40 experimentálních bezdomovců stejně?
Je 100 000 opravdu málo?
Pro mnoho lidí, a to včetně mě, je to spousta peněz. Mnoho rodin nemá takové úspory. Pro bezdomovce je to málo? Jak bych s takovou šancí naložil já? V první řadě nejde tak ani o peníze, jako o vůli skutečně začít jinak. Pracovat a snažit se. Jinudy cesta nevede. Pan Ladislav to evidentně nepochopil a tak je tam, kde je…
Co měl správně dělat? Začátek zvládl. Slušně a čistě se obléknout. A dál? Pokud chtěl lhát, měl by to asi jednoduší. Lhát o tom, že již mám práci a nemám problém platit. Peníze v hotovosti dokáží dost lidí přesvědčit. Základ je získat bydlení a nájemní smlouvu. To znamená získat další peníze na sociálních dávkách. Štědrý příspěvek na bydlení.
Kolik vůbec stojí lacinější bydlení ve větším městě? Každý bezdomovec přece nemusí bydlet v Praze. Tak počítáme. Pronájem garsonky přímo od majitele. Žádný luxus po rekonstrukci, ale pro začátek to stačí. Lepší než se válet na ulici. Nájem 7500 plus energie 3500. Tak to máme 11 000. Většinou chce majitel první nájem a platbu energií předem a pochopitelně i kauci. Často je možnost ji zaplatit na polovinu. V tomto případě tedy dalších 7500. Máte utraceno 18 500 a už máte střechu nad hlavou. Tyto laciné byty bývají často minimálně zařízeny. Postel a skříň. Někdy i lednička a pračka, ale ne vždy to tak musí být. Jste platící nájemník a můžete získat další peníze.
Jak nám to vychází? Výdaje : Oblečení 1500 Kč, první nájem i s platbou energií 11 000 plus polovina kauce za byt 7500. Malá lednička a obyčejná pračka 10 000. Celkem utraceno 30 000. Zbytek stále velmi slušných 70 000.
Nyní tu jsou dvě možnosti. O práci jste lhal a pracovat se vám ve skutečnosti nechce. Máte tedy nárok na dávku sociálního minima. 4860 korun a můžete jít nyní vesele pro další dávku. Příspěvek na bydlení je velmi štědrý. V tomto případě získáváte 9540 korun. Celkem máte k dispozici 14 400 a nemusíte na práci ani myslet. Zaplatíte nájem i energie a 3400 zbude na skromné živobytí. Náš experimentální bezdomovec má ovšem v kapse dál 70 000. Dalších 7500 může utratit za potřebné skromné vybavení domácnosti a doplatit kauci. Na charitě je spousta věcí zdarma. Pořád mu zůstane na přilepšenou 55 000. Vše zvládl ani ne za polovinu. Je pod střechou v teple, má co jíst a je tedy z ulice zachráněn.
Pak ještě zbývá možnost začít pracovat. Lepší či horší možnost? Jak pro koho. Pokud by náš bývalý bezdomovec pracoval jen na částečný úvazek a za minimální plat? Tak to máme 14000 čistého plus dávka na bydlení 6800. Po zaplacení nájmu a energií mu zbyde 9800. Z toho už se dá slušně žít. Proti životu na ulici úplný luxus.
100 000 je dost vysoká částka na to dostat bezdomovce z ulice do bytu. Stačí jen chtít ji využít.
Kolik z těch 40 experimentálních bezdomovců to dokáže a neskončí jako pan Ladislav. Opět, no víte kde…
