Článek
John „Jack“ Rackham, slavný pirátský kapitán
Na začátku tohoto příběhu byl věhlasný anglický kapitán John „Jack“ Rackham alias Calico Jack (1682-1720). Přezdívka odkazovala na tkaninu kaliko, kterou rád nosil. Údajně byl i autorem dnes pro piráty typické černé vlajky s lebkou (tzv. Jolly Roger). Z jeho mládí se nedochovaly žádné záznamy, a tak první zpráva pochází až z roku 1718, kdy byl důstojníkem na lodi Ranger pod velením korzárského kapitána Charlese Vana (později oběšeného na Jamajce). Rackham jej posléze zbavil vedení a sám pak se svou posádkou přepadával povětšinou menší obchodní lodě. Z jedné větší ukořistěné jamajské lodi jménem Kingston si udělal své vlajkové plavidlo, načež o ně ale posléze v únoru 1719 po útoku lovců pirátů přišel a musel uprchnut. Piráti si ale brzy obstarali nový koráb, a loupili dále. Když zrovna kotvili na Kubě, připlula k přístavišti španělská válečná loď se svou kořistí – anglickou šalupou. Pirátům se zřejmě zamlouvala, protože ji v noci ukradli a zmizeli.
Pak ale u Rackhama došlo k pohnutí mysli (navíc po nich šli Španělé i Angličani, a chtěl si asi zachránit krk) a piráti zamířili do bahamského přístavu Nassau, aby využili britskou nabídku amnestie. Tamní britský guvernér Woodes Rogers měl za úkol zatočit v oblasti s piráty (jako byl právě Rackham), jelikož přepadali britské lodě. Rackham ovšem prohlásil, že ho i s posádkou k pirátství donutil bývalý kapitán Charles Vane. Guvernér Vana nenáviděl, a tak Jackovi i jeho mužům nakonec udělil milost. Rackham se stal korzárem ve službách britského guvernéra Woodese Rogerse.
Proslulý pirát Jack Rackham alias Calico. Dřevořezba, 1725
Anne Bony, žena drsnější než kdejaký zločinec
Anne (1700-1782) pocházela z bohaté kupecké rodiny. Byla nemanželským dítětem služebné Mary Brenham a bohatého kupce Wiliema Cornaca. Rodina se odstěhovala do Charlestonu v Jižní Karolině, které bylo vyhlášeným pirátským městem. Už jako dítě byla vznětlivá, násilnická a krutá. Ve svých třinácti letech během svátečního nedělního oběda zaútočila na služku a příborem ji zabila.
Když jí bylo 16 a její otec chtěl, aby se v rámci zklidnění vdala, utekla z domova a hodlala se stát pirátkou. Provdala se za korzára Jamese Bonnyho, který měl spíše než o ni zájem o věno jejího bohatého otce. Když se papá dozvěděl, jakého muže si jeho dcera vzala, okamžitě ji vydědil. Anne mu na oplatku zapálila jednu z jeho plantáží a nechala se naverbovat na pirátskou loď Valyho Cyocka. Tady se naučila všem pirátským neřestem jako je pití, hazardní hry, drsná mluva a zacházení se zbraněmi. Prý také zabila několik pirátů, kteří ji obtěžovali.
Jack a Anne. Láska Calica přivedla zpět na šikmou plochu
A právě na Bahamách, když už mohl být Calico v klidu, se to všechno zase zvrtlo. Kapitán se tady v hospodě seznámil s vdanou Anne Bony a zamiloval se do ní. Rozhodl se situaci řešit smírně a v souladu s tehdejšími zákony nabídl Bonnymu peníze s tím, že si jeho manželku koupí (resp. vykoupí z manželství). Byla to jedna z variant tehdejšího rozvodu. Jenže to se nelíbilo ani Anne, která odmítla být „prodána jako zvíře“, a ani zhrzenému manželovi, který chtěl, aby se k němu žena vrátila. Šel žalovat guvernérovi a ten nechal Anne za cizoložství zbičovat a uvěznit. V roce 1718 se jí podařilo z basy uprchnout, spolu s Rackhamem ukradli další loď a vydali se na širé moře. Calico tímto skutkem porušil podmínky udělené milosti a stal se opět psancem. Tak započala společná pirátská romance Jacka a Anny, která se na moři začala převlékat do mužských šatů. Milenci společně loupili podobně jako o mnoho let později slavná dvojice Bonnie a Clyde.
Mary Read musela svou identitu skrývat od dětství
Mary (1685-1721) se narodila do neúplné rodiny, navíc do chudých poměrů a její dětství rozhodně nebylo idylické. Její matka se provdala za námořníka, ten ale zmizel na moři a záhy byl prohlášen za mrtvého. S ním měla syna, který ale také zemřel. Teprve v následujícím vztahu se narodila Mary. Matka využila tehdejšího zákona, podle nějž měla žena právo na finanční podporu od rodiny zemřelého manžela, a vyhledala svou původní tchyni, která pouze věděla, že má po svém nezvěstném synovi vnuka. Aby ji obelstila, převlékla Mary za chlapce a bývalá tchyně skutečně uvěřila, že se jedná o jejího vlastního vnuka. Aby ale podvod nebyl prozrazen, musela Mary chodit v chlapeckých šatech pořád. Zvykla si, a dokonce se jí to prý i líbilo. Když tchyně zemřela a dávky ustaly, chudoba se vrátila a třináctiletá Mary musela začít pracovat. Měla divokou a dobrodružnou povahu a v chlapeckém přestrojení snadněji nacházela práci. Nakonec jako osmnáctiletá skončila u britského námořnictva, kde se naučila bojovat. Zamilovala se však do kolegy vojáka a oba byli propuštěni. Zařídili si spolu hospodu, nicméně manžel tragicky zahynul. Pětadvacetiletá vdova se proto vrátila na moře a opět v mužském přestrojení nastoupila na holandskou loď plující do Karibiku. Plavidlo ale bylo přepadeno výše zmíněným pirátem Charlesem Vanem a došlo k boji. Mary se pozoruhodně statečně bránila, což námořní lupiče zaujalo natolik, že ji učinili nabídku, která se neodmítá – buď se k nim přidá nebo zemře. Tak se z Mary stala pirátka. Nakonec celá posádka využila jedné z amnestií a Mary se dostala na svobodu. Život na moři pod černou vlajkou ji ale přitahoval, a proto se někdy okolo roku 1720 přidala ke kapitánovi Rackhamovi, samozřejmě přestrojená za muže pod jménem Mark.
Anne a Mary, pirátky odvážnější než muži
Obě ženy se setkaly na palubě Calicovy lodi. Podle legendy se Anne do Mary přestrojené za muže zamilovala. Podle střízlivější a méně romantické verze Anne na tajemství Mary brzy přišla a obě ženy si mezi sebou vybudovaly velmi silné a důvěrné pouto. Kapitán si vztahu všiml a ze žárlivosti chtěl dokonce Marka (Mary) zabít, a tak musela Mary spolu s Anne s pravdou ven. Jack se uklidnil a dále už nežárlil.
Kdy se to přesně dozvěděla posádka zdroje neuvádějí. Za to se všechny zmiňují o tom, že obě ženy byly nejzuřivějšími bojovnicemi na palubě. Přeživší svědkové útoku Calicových pirátů mluvili o zběsilosti obou žen, které střílely z pistolí, oháněly se šavlemi a při tom všem ještě klely. A v boji si dokonce rozhalovaly košile a odhalovaly svá prsa, což jistě muselo mužské protivníky trochu rozhodit.
V roce 1720 už byli Jack Rackham a jeho bojovné amazonky považováni za proslavenou a obávanou pirátskou bandu. To přirozeně nebylo po chuti jak britskému parlamentu, tak i jamajskému guvernérovi. Za Calicem byl vyslán lovec pirátů Jonathan Barnet, zkušený bývalý korzár, který znal v Karibiku kdejakou skrýš a zákoutí. Rackhama a spol. zastihl u pobřeží zálivu Negril (dnes Bloody Bay) zrovna v okamžiku, kdy piráti slavili úspěšné přepadení a získanou kořist, a všichni byli těžce opilí. Kromě Anny a Mary. Pronásledovatelé vyzvali Rackhama, aby se vzdal, což ale kapitán odmítl. Barnetova loď následně vystřelila z lodního děla a vyděšený Rackham se i s celou devítičlennou posádkou schoval do podpalubí. Obě ženy však zůstaly na palubě a vyzývaly své spolubojovníky, aby se chopili zbraní, vylezli ven a bojovali. Mary prý dokonce vystřelila z pistole do podpalubí a trefila jednoho z pirátů, ale ani to nezabralo. Obě ženy nakonec hájily palubu samy, ale byly rychle přemoženy a společně s celou posádkou zajaty. Všichni zajatci byli poté převezeni do Port Royal a odtud do Spanish Town k soudu, kde byli všichni odsouzeni k smrti oběšením.
Sláva a neslavná smrt
Kapitán Jack Rackham byl popraven ráno 18. listopadu 1720 ve věku 37 let jako první. Před smrtí si přál ještě rozloučit se se svojí milenkou a vyslechnout si nějaká slova útěchy. Těch se ale od ještě stále běsnící Anne, která jemu i celé posádce vyčítala zbabělost a kladla jim za vinu jejich zajetí, nedočkal. Anne mu řekla: „Kdybys bojoval jako muž, nemusel bys být oběšen jako pes.“Poté byl Calico oběšen na Gallow's Point, později přejmenovaném na Rackham's Cay. Jeho ostatky byly vystaveny v kleci jako varování ostatním, což bývala běžná praxe exportovaná z Evropy.
Ačkoliv ostatních devět pirátů prohlásilo, že jsou nevinní, byli všichni odsouzeni a šest jich bylo následně popraveno. Osud tří zbývajících je nejasný. Příčinou jejich smrti byli dva klíčoví svědci, které piráti nechali svého času naživu, ačkoliv Anne a Mary se usilovně, leč marně, dožadovaly, aby byli zabiti (právě kvůli pozdějšímu případnému svědectví). A přesně k tomu došlo, soucit se zajatci jim přivodil smrt.
Pirátky vytáhly u soudu nečekanou kartu
K smrti byly odsouzeny i obě ženy. K popravě ale nedošlo, protože obě měly v ruce tajný trumf – deset dní po popravě Calica obě prohlásily, že jsou těhotné. To se záhy opravdu potvrdilo, takže jejich poprava byla odložena podle zvyklosti až do narození jejich dětí. Zatímco Mary zemřela v dubnu 1721 ještě před narozením svého dítěte ve vězení na tyfus, konec Anne je zahalen tajemstvím. O její popravě neexistují dokumenty, takže k ní zřejmě určitě nedošlo.
Podle badatelů je pravděpodobnější, že ji její bohatý otec vykoupil na svobodu. Údajně ji dokonce provdal za váženého vládního komisaře Josepha Burleigha, což se ovšem také nezdá být zrovna věrohodné, vzhledem k její minulosti. Anne si prý poté změnila jméno na Annabele a nakonec Josephovi porodila osm dětí. Měla zemřít v dubnu 1782 ve věku 88 let. Dle jiné verze ji otec také vykoupil, avšak následně s ním žila v klidu na nějakém malém karibském ostrově.
Jiné novější výzkumy uvádějí, že možná strávila zbytek života na Jamajce. Podle záznamů farnosti sv. Kateřiny tam totiž v roce 1731zemřela jistá žena jménem Anne Bonny.
Nejromantičtěji zní ale příběh vyprávěný místními obyvateli založený právě na přátelství obou žen. Obě měly společně uprchnout z vězení do Louisiany, kde pospolu vychovávaly své potomky a přátelily se až do smrti.
Ať už to bylo jakkoliv, příběh Anne a Mary vyvolal ve své době senzaci jak v Americe, tak i v Evropě. Navzdory tomu, jaké činy je vlastně proslavily. Anebo právě proto.
Zdroje:
