Hlavní obsah

Velikonoce za Rakouska Uherska

Foto: Zdeněk Kresáč

Vartenberk ( Stráž pod Ralskem)

Článek

Velikonoce ve městě Vartenberk měly v období Rakouska-Uherska hluboký náboženský charakter, který se silně prolínal s lidovými zvyky sudetských Němců a české menšiny. Oslavy byly rozděleny na tichý Svatý týden plný rituálů a následné bujaré Velikonoční pondělí. Zelený čtvrtek-Umlknutí zvonů a „klapání“: Na Zelený čtvrtek při mši v barokním kostele sv. Zikmunda naposledy zazněly zvony, které podle tradice „odletěly do Říma“. Místo nich nastoupili chlapci s dřevěnými řehtačkami a klapačkami. Chodili v průvodech městem, dělali hluk, aby svolávali k modlitbám, a hospodyně jim za to dávaly vajíčka nebo drobné mince. Na Velký pátek se lidé z podhradí ještě před svítáním chodili mýt do chladné řeky Ploučnice. Věřili, že je tekoucí jarní voda ochrání před nemocemi. V tento den platil nejpřísnější půst a nesmělo se hýbat se zemí na polích. Bílá sobota-Karsamstag a svěcení ohně. V sobotu večer se před kostelem sv. Zikmunda rituálně pálil a světil oheň -Osterfeuer. Hospodáři si domů v hrncích odnášeli žhavé uhlíky „pohanské zbytky“ převedené do křesťanské víry, kterými doma zažehli nový oheň v kamnech. Tím mělo být stavení po celý rok chráněno před požáry.. Velikonoční neděle-Ostersonntag, Boží hod velikonoční. Byl to nejvýznamnější církevní den celých svátků. Město ožilo slavnostním vyzváněním zvonů a v kostele se konala velká slavnostní mše. Lidé do kostela nosili v košících jídlo ke svěcení – velikonoční beránky, mazance-Osterbrot, vejce a uzené maso. Posvěcené pokrmy pak doma jedla celá rodina, přičemž kousek dostal i dobytek v chlévech a stromy v sadech, aby dobře rodily. V německém prostředí Vartenberku byl velmi silný zvyk, kdy rodiče v neděli ráno schovali obarvená vajíčka a sladkosti na zahradách nebo v okolí zámku Vartenberk a děti věřily, že je tam ukryl velikonoční zajíček.
V pondělí se mísily zvyky obou etnik: Pomlázka a „šmigrust“: Čeští chlapci chodili s pletenými pomlázkami z vrbového proutí zdobenými pentlemi „omlazovat“ děvčata. V čistě německých rodinách na Českolipsku se v pondělí spíše ujalo rituální polévání studenou vodou nebo voňavkami, což mělo dívkám zajistit svěžest. Dívky chlapcům naoplátku darovaly malované kraslice. Vartenberk byl známý precizně vyškrubovanými nebo vařenými vajíčky v cibulových slupkách s obtisky jarních lístků. Celé svátky pak muži tradičně zakončovali v Panském domě u velikonočního silného piva, které místní hostinští na tyto dny speciálně naráželi.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz