Článek
Každý z nás má nějaké to svoje místo, kam se vrací rád. A Dolský mlýn u Kamenické Stráně patří k těm mým. Stojí v kaňonu říčky Kamenice, na soutoku s Jetřichovickou Bělou. Z jeho původní stavby dnes zbylo pouze torzo obvodových zdí, a přesto přiláká každý rok tisíce lidí.
Zřícenina pochází z roku 1515, kdy na tomto místě stál trojkolový mlýn a pila. Dvě kola poháněla mlecí zařízení, třetí obsluhovala pilu. Hospodáři z okolních vsí sem přijížděli umlít obilí a zpracovat suroviny. První písemné zmínky o mlýně se objevují jako součást kupní smlouvy Jana ze Salhausenu, kdy byl objekt součástí panství hradu Ostrý.
Rod, který tu vydržel dvě století
Mlýn patřil od roku 1584 k benešovskému panství a od roku 1653 spadal pod Bynovec. V roce 1696 jej koupil Jan Kryštof Pohl a rod Pohlů vlastnil mlýn až do roku 1910. Za tu dobu prošel objekt několika přestavbami. Barokní podobu získal od roku 1727. Plně se mlelo až do roku 1814.
Potom přišel zlom. Po říčce Kamenici se začalo plavit dřevo a tím se činnost mlýna omezovala, protože do mlýna nemohla být naháněna voda. Majitelé se pokusili mlynáři ztrátu vynahradit, a tak mu poskytli povolení k výrobě piva a pálenky. Z mlýna se tak stalo místo, kde se přestávalo mlít a začínalo vařit a pálit. Bývalý mlynář si záhy vyjednal povolení na prodej piva a vína.
Turisté místo obilí
Skutečný obrat přišel ke konci 19. století. Od roku 1881 byla zahájena atraktivní přeprava na lodičkách Ferdinandovou soutěskou, pojmenovanou na počest rakouského arcivévody Františka Ferdinanda D'Este, která spojovala Srbskou Kamenici s Dolským mlýnem. Mlýn se rázem proměnil v turistický cíl. V roce 1888 obdržel mlynář výčepní právo a objekt, tehdy nazývaný Grundmühle, se stal oblíbeným výletním hostincem. Místo u jezu, kde lodičky zastavovaly, se tak zaplnilo výletníky.
Na začátku 20. století měl mlýn už jen jedno kolo a turistický ruch stále více nahrazoval původní řemeslo. Z funkčního hospodářského objektu se stala restaurace s okouzlující polohou.
Poblíž mlýna stojí ještě jedna pozoruhodnost. Kousek za mlýnem se nachází malý můstek z počátku 20. století, který představuje první stavbu ze železobetonu na území bývalého Rakouska-Uherska. Většina návštěvníků ho přejde, aniž by si uvědomila, co přesně mají pod nohama.
Válka a odsun a filmaři
Definitivní ránu Dolskému mlýnu uštědřila druhá světová válka a následný odsun téměř veškerého obyvatelstva. Objekt zůstal prázdný, opuštěný a bez údržby. Příroda si brala zpět, co jí patřilo.
Na začátku padesátých let si mlýn vyhlédli tvůrci jedné z nejstarších českých pohádek jako kulisu pro několik zásadních scén. Pyšná princezna si získala srdce diváků i cenu za nejlepší dětský film na festivalu v Karlových Varech. Díky slavné pohádce můžeme vidět, že v době natáčení byl mlýn ještě relativně zachovalý.
V roce 2008 jeho polorozpadlé zdi zase vytvořily tajemnou atmosféru ve filmu Peklo s princeznou. Jako zřícenina se objevil také v pohádkách Pravý rytíř, Ztracený princ a Čertova nevěsta. Každé filmové vystoupení Dolskému mlýnu přidalo další vrstvu legendy.
Krev a výčitky svědomí
K mlýnu se váže i temná pověst. Legenda vypráví o mlynáři a jeho ženě, kteří přijali nocleháře a zavraždili ho pro peníze. Teprve ráno se přišel sedlák zeptat, zda mají radost ze shledání se synem. Podle lidového podání duše mrtvého mlynáře a jeho ženy na místě dodnes nenašly klid. Zda jde o skutečnou událost nebo o fikci se dnes už nikdo nedozví. Každopádně atmosféra místa takovéto příběhy přitahuje.
Kulturní památka v národním parku
Dolský mlýn2
V roce 2007 byl Dolský mlýn vyhlášen kulturní památkou. O zříceninu Dolského mlýna dlouhodobě pečuje spolek Dolský mlýn, z.s., který úzce spolupracuje se Správou Národního parku České Švýcarsko a společně se snaží památku zachránit pro další generace.
Mlýn leží na křižovatce turistických tras v národním parku České Švýcarsko a přístupný je po celý rok. Z Kamenické Stráně sem vede cesta asi 1,5 km dlouhá, z Jetřichovic asi 3 km. Kdo si chce trasu prodloužit, může pokračovat ke Královskému smrku, památnému stromu vysokému 27 metrů s obvodem kmene kolem tří metrů, starému přes 180 let.
Dolský mlýn přežil střídání panství, průmyslový útlum, válku, odsun i komunismus. Přežil jako zřícenina, jako filmová kulisa, a hlavně turistický cíl. A právě v tom je jeho zvláštní síla: místo, které ztratilo téměř všechno, si přesto drží pozornost.
Torzo zdí uprostřed lesa, šum Kamenice a pět set let starý příběh.
Zdroje:
Kudy z nudy: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/dolsky-mlyn-v-ceskem-svycarsku
Zemesveta.cz: https://zemesveta.cz/dolsky-mlyn/
Jednou stopou Českem: https://www.jednoustopouceskem.cz/listing/dolsky-mlyn-v-ceskem-svycarsku/
Koktejl.cz: https://www.koktejl.cz/poznani/romantika-dodnes-pritahuje-na-dolsky-mlyn-spoustu-navstevniku/
