Článek
V rámci projektu Introvert na cestách jsem se vydal na Křivoklát a jako zázemí pro pobyt padla volba na hotel Sýkora, který stojí přímo pod hradem. Díky své poloze je tento hotýlek opravdu ideálním místem pro návštěvu Křivoklátu i pro poznávání jeho okolí. Navíc s bonusem – domácí kuchyní a příjemnou atmosférou.
Oblíbené útočiště českých panovníků
Křivoklát patří mezi nejstarší hrady českých knížat a králů u nás. Počátky jeho historie sahají do 12. století, a původně šlo o knížecí a lovecké sídlo v rozsáhlé lesní oblasti. Právě tahle poloha hrála v jeho vývoji velkou roli. Panovníci zde totiž nacházeli klid pro lov, odpočinek i správu země a zároveň měli k dispozici bezpečné sídlo.
Velký rozmach přišel za Přemysla Otakara II. kdy z původního sídla vznikl rozsáhlý královský hrad. Význam místa pokračoval také za Lucemburků. Křivoklát se zapsal do života Karla IV. už v jeho dětství. Malý Václav, budoucí císař, zde roku 1316 pobýval z rozhodnutí své matky Elišky Přemyslovny. O čtyři roky později se na stejné místo vrátil za mnohem méně příjemných okolností, tentokrát jako vězeň svého otce Jana Lucemburského.
Silný otisk zde zanechal také syn Karla IV.– Václav IV. Ten hrad výrazně rozšířil a během jeho vlády vznikly další stavby, mimo jiné Prochoditá věž a purkrabství na dolním nádvoří. Křivoklát právě pro něj představoval oblíbené místo pro lov a dlouhé pobyty. V roce 1380 zde dokonce přijal vyslance anglického krále Richarda II., s nimiž řešil sňatek Václavovy sestry Anny.
Další velká proměna přišla potom za Vladislava Jagellonského. Pozdně gotická přestavba proměnila starší pevnost v reprezentativní panovnickou rezidenci. Z této etapy pochází část nejcennějších prostor, zejména hradní kaple a královský sál.
Od královského sídla k vězení
Během husitských válek zde byly uloženy korunovační klenoty, což ukazuje na mimořádnou důvěru panovnického dvora v bezpečnost tohoto místa. Jenže historie hradu přinesla také období úpadku. Křivoklát totiž několikrát těžce poškodil požár a jeho význam začal postupně klesat. No a pozdější využití jako vězení přineslo hradu zcela odlišnou pověst.
Právě vězeňské prostory dnes patří mezi nejpůsobivější části návštěvnických tras. Křivoklát ukazuje vězení, hladomornu i mučírnu a připomíná dobu, kdy hrad sloužil jako místo výkonu tvrdé spravedlnosti. Člověk se pohybuje mezi zdmi, v nichž se odehrávaly události spojené s mocí, trestem i politickými konflikty.
Výraznou postavou této kapitoly se stal Edward Kelley. Známý alchymista spojený s dvorem Rudolfa II., strávil podle oficiálního webu na Křivoklátě dva a půl roku. Jeho vězením byla věž Huderka. V její spodní části lze dodnes nahlédnout zamřížovaným otvorem do podzemní kobky spojované s počátkem Kelleyho vazby.
Pověsti, tajné chodby a Bílá paní
. Křivoklát má vedle své skutečné historie také příběhy, jejichž původ mizí hluboko v minulosti. Vypráví se o Bílé paní, tajných chodbách, ukrytých pokladech i podivných událostech, k nimž mělo docházet v hradních zdech.
Tajné chodby patří k nejpřitažlivějším křivoklátským pověstem. Podobné příběhy se sice objevují u mnoha českých hradů, ovšem u Křivoklátu působí zvlášť přesvědčivě. Rozsáhlý areál, mohutné hradby, věže a množství starých prostor přímo vybízejí k představám o cestách ukrytých před zraky návštěvníků. Podle některých vyprávění měly chodby spojovat hrad s okolím a v minulosti mohly sloužit k tajným únikům. Jiné příběhy zase mluví o ukrytých pokladech.
O slavném alchymistovi Edwardu Kelleym jsen se již zmínil, ale s hradem se pojí také kouzelník Žito, známý z pověstí o Václavu IV. Podle vyprávění měl právě na Křivoklátě předvádět své kouzelnické kousky. Příběh později proslavil Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.
Nakonec Bílá paní. Postava známá z několika českých hradů a zámků má svůj prostor i v křivoklátských vyprávěních. Tajemná silueta na chodbě, kroky v prázdných prostorách nebo podivný zvuk z míst, odkud nikdo nepřichází, přesně zapadají do atmosféry tohoto starého královského hradu.
Hrad, živá památka
Devatenácté století přineslo Křivoklátu zásadní obrat. Poslední majitelé z rodu Fürstenberků zahájili rozsáhlé obnovy a významně přispěli k záchraně chátrajícího areálu. Roku 1929 Max Egon II. Fürstenberg prodal hrad s panstvím Československé republice a Křivoklát tím vstoupil do veřejné péče.
Návštěvník hradu tak dnes může obdivovat hradní kapli, Velký rytířský sál, Malý rytířský sál, knihovnu s desítkami tisíc svazků, fürstenberské muzeum, obrazárnu, vězení i mučírny. Součástí prohlídek jsou samozřejmě také hradby a věž Huderka.
Hrad pořádá prohlídky, výstavy, divadelní představení, koncerty a další kulturní akce. Dnešní Křivoklát tak spojuje historickou památku s místem, kam lidé přicházejí i za kulturou.
Zdroje
Soukromý archiv autora
