Článek
Necelých čtyřicet kilometrů od Prahy stojí místo, kam si čeští prezidenti odjíždějí odpočinout od ruchu hlavního města, a přesto zůstávají u výkonu své funkce. Zámek Lány leží v obci stejného jména, v okrese Kladno, obklopen rozsáhlými křivoklátskými lesy. Od roku 1921 patří k nejvýznamnějším symbolům československé a české státnosti, přestože navenek působí spíš jako klidné venkovské sídlo obklopené parkem.
Od dřevěné tvrze k barokní stavbě
Historie místa sahá mnohem dál, než by kdo čekal. Nejstarší písemná zmínka o Lánech pochází z roku 1392, kdy zde stávala dřevěná tvrz patřící Haškovi z Lán. Obyčejná pevnůstka uprostřed lesů si na svůj velký okamžik musela počkat ještě dvě stě let.
Na konci šestnáctého století, kolem let 1589 až 1592, koupil obec císař Rudolf II. Na místě staré tvrze postavil jednoduchý renesanční lovecký zámeček, obehnaný valy a vodním příkopem, ideální útočiště pro panovníka milujícího lov i osamění. Polovina sedmnáctého století přinesla další proměnu, roku 1652 dostal zámeček barokní podobu, jaká se v základu dochovala dodnes.
Koncem sedmnáctého století přešlo panství do rukou Valdštejnů, konkrétně hraběte Jana Josefa z Valdštejna, jenž kolem roku 1730 nechal budovu zvýšit o první patro. Od počátku osmnáctého století se majiteli stali Fürstenberkové, a zůstali jimi celých dvě stě let, až do roku 1921. Za jejich éry přibyla mezi lety 1747 a 1752 barokní zámecká kaple zasvěcená Jménu Ježíš, a v devatenáctém i na počátku dvacátého století prošel objekt dalšími úpravami. V roce 1821 vzniklo druhé patro, a přestavba z let 1902 až 1903 dala zámku dnešní eklektickou tvář, s pětibokým rizalitem, třetím patrem v mansardové střeše a typickými kupolemi.
Jak se ze šlechtického sídla stalo zázemí prezidentů
Zlom přišel 21. července 1921, kdy Fürstenberkové zámek prodali nově vzniklé Československé republice. Národní shromáždění pak rozhodlo, že Lány budou sloužit jako přechodné a letní sídlo hlavy státu, funkci, kterou zámek plní dodnes.
Prvním prezidentem, který se sem nastěhoval, byl Tomáš Garrigue Masaryk. V Lánech pobýval od 11. srpna 1921 až do své smrti 14. září 1937, a tohle místo si zamiloval natolik, že se sem po abdikaci v roce 1935 přestěhoval na trvalo.
Pár měsíců po nastěhování, přesně 16. prosince 1921, hostily Lány jednu z důležitých diplomatických chvil první republiky. Byla tu podepsána takzvaná Lánská smlouva, známá i jako Pražská smlouva, jíž Československo a Rakousko stvrdily politiku přátelské spolupráce.
Masarykův hrob a další stopy minulosti
Kromě architektury a politických jednání drží Lány i jeden z nejsilnějších symbolických příběhů celé republiky. Na lánském hřbitově se nachází rodinná hrobka Masarykových, vybudovaná ještě za prezidentova života. Odpočívá tu on sám, jeho manželka Charlotta i děti Jan a Alice. Kombinace místa, kde muž prožil poslední roky, a hrobu, jenž si sám nechal připravit, vytváří obraz domova, kam se člověk vrací i po smrti. V roce 2019 byla hrobka prohlášena národní kulturní památkou.
Zajímavost skrývají i okolní lesy. Nedaleko zámku se dochovaly zbytky jedné z nejstarších železnic na evropském kontinentu, mimořádná technická památka, o jaké by člověk uprostřed lovecké obory nejspíš vůbec neuvažoval. Sama obora s vysokou zvěří a dřevěnou vyhlídkou navíc dodnes odpovídá původnímu účelu celého panství, sloužit jako místo pro lov a odpočinek šlechty i panovníků.
Zámek je dnes otevřený i veřejnosti
Dlouhá desetiletí zůstávaly Lány přísně střeženým sídlem, kam se běžný návštěvník nedostal. Změna přišla teprve 1. března 2023, kdy se zámek poprvé otevřel veřejnosti, byť v omezeném režimu. Komentované prohlídky vedou reprezentačními salony prvního patra, návštěvníci tu uvidí pracovnu T. G. Masaryka, knihovnu s krbem, Žlutý audienční salon nebo Modrou jídelnu, a program uzavírá prohlídka interiéru zámecké kaple.
V sezoně 2026 je zámek otevřený od 1. března do 31. října, denně kromě pátku, prohlídky ale i tak stojí za předchozí rezervaci, protože bezbariérový přístup zámek bohužel nenabízí a kapacita jedné prohlídky je omezená. Vedle interiérů mohou návštěvníci volně projít rozlehlým zámeckým parkem a nahlédnout do palmového skleníku z roku 1879, která je oázou zeleně uprostřed lesů, a láká i lidi bez zájmu o architekturu samotnou.
Pro hlavu státu zůstávají Lány pracovním i soukromým útočištěm, pro veřejnost čerstvě otevřeným oknem do historie, která sahá od středověké tvrze přes rudolfínský lovecký zámeček až po místo posledního odpočinku muže, jenž stál u zrodu republiky.
Ať sem přijede prezident na pracovní víkend, nebo turista na komentovanou prohlídku, oba se ocitají na místě, kde se stovky let mísila moc, klid i touha po soukromí uprostřed hlubokých lesů.
Zdroje
Soukromý archiv autora
cs.wikipedia.org/wiki/Lány_(zámek,_okres_Kladno)
www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/ostatni/zamek-lany-10271
www.obec-lany.cz/cz/tip/1.zamek-lany
kladensko-slansko.cz/zamek-lany-9039
berounsky.denik.cz/z-regionu/hrobka-prezidenta-masaryka-v-lanech-ziskala-konecne-ochranu-pamatkaru-20191101.html
