Článek
Projíždíte-li mezi Novým Borem a Českou Kamenicí uvidíte něco, co na první pohled vypadá jako moderní umělecké dílo. Pravidelné šestihranné sloupce z čediče, uspořádané vedle sebe jako píšťaly obrovských varhan. Každý sloupec je až 12 metrů vysoký a má 20 až 40 centimetrů v průměru. Celý útvar působí, jako by ho někdo sestavoval záměrně.
Příroda ale záměr nepotřebuje. Panská skála vznikla před miliony let, kdy se pod zemí chladilo čedičové magma. Při pomalém tuhnutí se hornina smršťovala a tvarovala se do pravidelných pěti a šestibokých hranolů. Výsledek vypadá jako promyšlená architektura. A právě proto se místu začalo říkat Kamenné varhany.
Panská skála
Těžba, která útvaru paradoxně pomohla
Skála vypadá tak, jak vypadá, částečně proto, že ji lidé těžili. Od 18. století tu byl v provozu kamenolom a postupnou těžbou se odhalovala stále větší část sloupců. Vytěžený čedič se vyvážel do Nizozemí, kde se používal při stavbě přímořských hrází, protože je mimořádně odolný proti mořské vodě.
Jenže díky těžba zároveň hrozilo, že tento unikátní útvar nenávratně zmizí. Proto Josef Emanuel Hibsch, geolog, který se Panské skále věnoval celý život, poslal v roce 1878 žádost o ochranu skály. Zemský výbor ji zamítl s odkazem na nedostatek finančních prostředků, ale záchrana přece jenom nakonec přišla. V roce 1895 byl vydán první zákaz těžby a Panská skála se tak stala nejstarší geologickou rezervací v Česku.
Zákaz byl porušen až za první světové války, kdy se těžba v malé míře obnovila a pokračovala i v meziválečném období. V roce 1939 se dokonce uvažovalo o odtěžení celé plochy mezi skálou a silnicí, kde mělo vzniknout turistické zázemí s parkem. A vytěžené sloupce měly posloužit k zabezpečení ponorkové základny na ostrově Helgoland.
K tomu naštěstí nedošlo. Po válce v roce 1948 byla těžba konečně definitivně zakázána a v roce 1953 byla Panská skála vyhlášena přírodní rezervací. Dnes nese statut národní přírodní památky a je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách.
Pohádka a jezírko
V roce 1952 sem přijeli filmaři a Panská skála se stala kulisou pro legendární pohádku Pyšná princezna. Od té doby ji zná snad každý.
Pod skálou leží malé jezírko, vzniklo naprosto přirozeně na místě vytěženého čediče, když se prohlubeň zaplnila dešťovou vodou. Dnes je součástí chráněného území.
Z vrcholu se otevírá výhled na Kamenický Šenov a okolní krajinu. Na západě je vidět Smrčník, vpravo se otevírá pohled k České Kamenici se Zámeckým vrchem a v pozadí jsou zalesněné kopce Českého Švýcarska s dominantou Růžovského vrchu.
Jak se tam dostat
Panská skála leží u obce Prácheň na východním okraji Kamenického Šenova, přímo u silnice číslo 13. U skály je velké placené parkoviště, občerstvení a informační centrum. Pěšky se dá dojít po zelené a žluté turistické trase z Kamenického Šenova, vzdálenost přibližně 1,5 kilometru. Skála je volně přístupná po celý rok.
Zdroje:
Panská skála u Kamenického Šenova – kudyznudy.cz
Panská skála – ceskesvycarsko.cz
Panská skála Kamenický Šenov – turistika.cz
Panská skála – okoliliberce.cz
Panská skála – cokolivokoli.cz
Panská skála – lokality.geology.cz
