Článek
Kalendář obsahuje spoustu zajímavých shod, ale jen málo z nich je tak výrazných jako tahle. Čtrnáctý červenec dal Čechům rovnou dva zpěváky, jejichž písně zná takřka celá země. Jeden symbolizuje šedesát let stabilní kariéry, druhý energii diskotékových osmdesátek. Společné datum narození přitom působí jako zvláštní žert osudu, díky němuž se dnešek nese v hudebním duchu.
Karel Gott přišel na svět roku 1939 v Plzni a od dětství žil v Praze. Toužil stát se malířem, ale otec trval na řemesle, a tak se Karel vyučil elektromontérem v ČKD. Zpěvu se věnoval souběžně, nejprve jako amatér v pražských kavárnách, později na konzervatoři, kde studoval operní zpěv. Zlom přišel v šedesátých letech, kdy získal angažmá v Divadle Semafor a spolu s bratry Štaidlovými stál v roce 1965 u zrodu Divadlo Apollo.
Popularita Karla Gotta rychle přerostla hranice Československa. Pravidelně vystupoval v Německu a desítky let patřil mezi nejúspěšnější interprety tamní hitparády, kde získal přezdívku Zlatý hlas Prahy. Roku 1968 reprezentoval Rakousko na písňové soutěži Eurovize, o rok později vystupoval šest měsíců v Las Vegas. Celkem nazpíval přes dva tisíce písní a vydal stovky alb, čímž se stal nejúspěšnějším interpretem v historii domácí hudební scény. Anketu Zlatý slavík ovládal desítky let a k jeho oceněním patří i titul národní umělec z roku 1985.
Jeho kariéra trvala přes šedesát let a v osmdesátých letech dosáhla vrcholu, kdy vystupoval doma i v zahraničí, obzvlášť v tehdejším Sovětském svazu a v obou německých státech. Vedle zpěvu se věnoval i malování, obraz i štětec ho provázely celý život a jeho výstavy později přitahovaly stovky návštěvníků. Zemřel na podzim roku 2019, jen pár měsíců po oslavě osmdesátých narozenin, a jeho odkaz dodnes žije v písních, jež zůstávají součástí české hudební paměti napříč generacemi.
Michal David se narodil o jednadvacet let později, roku 1960, v Praze jako Vladimír Štancl. Pseudonym mu vymyslel hudební producent František Janeček, jenž ho objevil při konkurzu do skupiny Kroky. Michal vyrůstal v prostředí spjatém s cirkusovou tradicí rodiny Kludských a hudbě se věnoval už během studia na konzervatoři, kde založil jazzové kvarteto a získal dokonce titul Hudebník roku.
Osmdesátá léta patřila Michalu Davidovi bezvýhradně. Písně jako Non Stop, Decibely lásky nebo Discopříběh se staly hymnami tehdejší mladé generace a zněly na diskotékách i z televizních obrazovek. Skladby doprovázely stejnojmenné filmy, jež patřily mezi nejsledovanější tuzemské snímky své doby. Po sametové revoluci se popularita na čas zmenšila, David se ale vrátil jako úspěšný autor muzikálů. Tři mušketýři, Angelika, Mona Lisa nebo Kleopatra patří mezi jeho nejznámější divadelní projekty a dokazují, že se dokázal proměnit z popové hvězdy v respektovaného skladatele.
Rok 1998 přinesl další zlom, kdy pro hokejisty vracející se z olympiády v Naganu napsal píseň „Správnej tým“ a vrátil se tak zpátky do širokého povědomí veřejnosti. Za svou kariéru prodal miliony hudebních nosičů, vydal desítky alb a jeho jméno provází i filmy jako Vítr v kapse nebo Láska z pasáže. I po čtyřiceti letech kariéry zůstává jedním z nejpopulárnějších skladatelů domácí popové hudby.
Oba muži se navíc během kariéry setkali i jako spolupracovníci. Michal David složil několik písní, jež zpíval právě Karel Gott, mimo jiné duet s Lucií Bílou z konce devadesátých let, a jejich cesty se tak protnuly i mimo shodu v datu narození. Podobnost osudů je přesto omezená, každý patřil k jinému publiku a jinému hudebnímu stylu. Zatímco Gott zosobňoval eleganci šansonu a mezinárodní rozměr, David přinášel disko rytmy a energii mladé generace osmdesátých let. Dohromady oba tvoří pestrý obraz české populární hudby druhé poloviny dvacátého století, obraz, k němuž se dodnes vrací posluchači napříč věkovými skupinami.
Ve Francii se dneska slaví
Za zmínku stojí, že dnešek je i mezinárodně známý francouzský svátek, Den Bastily. Roku 1789 došlo k dobytí pařížské pevnosti Bastila, a tahle událost se stala symbolickým začátkem Velké francouzské revoluce. Ve Francii dodnes probíhají oslavy s vojenskou přehlídkou v Paříži a večerními ohňostroji.
Genderová identita
Vedle hudebních výročí připadá na čtrnáctý červenec také Mezinárodní den nebinárních lidí. Připomínka vznikla roku 2012 a postupně se dostala do mezinárodního kalendáře coby příležitost upozornit na existenci genderových identit. O tom ale moc psát nebudu, protože tomuto tématu příliš nerozumím.
Čtrnáctý červenec tak zůstává především dnem hudby. Karel Gott a Michal David dokázali svými písněmi provázet několik generací, každý jinou cestou a jiným stylem, a jejich společné datum narození připomíná, jak úzce se v české kultuře propojují osudy zdánlivě odlišných umělců.
A když jsem zmínil Karla, tak nesmím zapomenout i na Karolíny, které dneska slaví svůj den. Tak všechno nejlepší.
Další z Karlů naší hudební scény měl smutné výročí včera.
Zdroje
www.karelgott.com
cs.wikipedia.org
www.osobnosti.cz
michaldavid.cz
slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz
www.britannica.com
glaad.org
