Hlavní obsah

Petr Novák, král české hudební melancholie

Foto: Zdeněk Pavlíček

Petr Novák proměnil smutek v hity, které zná celý národ. Příběh krále melancholie, plný slávy, lásky a bolestivého pádu.

Článek

Petr Novák se narodil 6. září 1945 v Praze, jen pár měsíců po konci druhé světové války, a stal se jedním z nejvýraznějších hlasů české hudby šedesátých let. Jeho projev, plný citu a jemné melancholie, dokázal oslovit celou generaci mladých posluchačů. Formální hudební vzdělání sice postrádal, ale hudba pro něj byla zcela přirozenou součástí bytí a vyjádřením jeho povahy. Skladby jako „Já budu chodit po špičkách“ nebo „Náhrobní kámen“ zlidověly natolik, že je zpívají posluchači dodnes, i ti, co se s jeho hlasem setkali poprvé až po letech, u táboráku nebo z rádiových vln.

Z vinohradského sklepa do éteru

V roce 1963 založil spolu s kamarády kapelu, co si zpočátku říkala Beatles, na počest britského vzoru. Jenže pro veřejná vystoupení se takový název nepřicházel v úvahu, a tak vznikl název George and Beatovens, odvozený od přezdívky jednoho z členů. Parta kluků z pražských Vinohrad nahrávala demo skladby ve skromných, provizorních podmínkách, ve sklepě, s vybavením, které by dnešní muzikant sotva označil za studio. Přesto z tohohle domácího zvuku vzešel jeden z nejzásadnějších momentů celé české populární hudby.

Zlomový okamžik přišel v roce 1965, když textař Ivo Plicka, dlouholetý spolupracovník Petra Nováka, donesl demonahrávky písní „Já budu chodit po špičkách“ a „Povídej“ hudebnímu publicistovi Jiřímu Černému. Ten je odvysílal ve svém populárním rozhlasovém pořadu Dvanáct na houpačce, a reakce posluchačů přišla okamžitě. Píseň „Já budu chodit po špičkách“ se držela na špici hitparády tak dlouho, že se kvůli tomu měnila pravidla soutěže, aby se uvolnil prostor i pro jiné interprety. Novák se tak přes noc stal idolem mladé generace a jeho jméno se skloňovalo po celé zemi, od pražských kaváren až po venkovské taneční sály.

Flamengo, Zlatý slavík a další velké hity

Po odchodu dvou členů kapely na vojenskou službu se George and Beatovens dočasně rozpadli, a Petr Novák v tu dobu krátce zpíval se skupinou Flamengo. S ní v roce 1967 nahrál skladbu „Náhrobní kámen“, která v anketě Zlatý slavík zvítězila v kategorii Píseň roku. Šlo o jeden z vrcholů jeho kariéry a hlubokou emotivní píseň. Po obnovení George and Beatovens přišly další úspěchy, „Klaunova zpověď“, „Pokoj č. 26“ a řada dalších skladeb, které se postupně staly součástí české hudební paměti. Celou jeho tvorbou se prolínal stejný rukopis. Jemné melodie doprovázené melancholickými, avšak naprosto upřímnými texty.

Normalizace, samota a boj s vlastním tělem

Nástup normalizace po srpnu 1968 přinesl Petru Novákovi, stejně jako mnoha dalším rockovým hudebníkům, řadu komplikací. Jeho svobodomyslné vystupování a otevřený postoj dráždily tehdejší režim, což vedlo k omezením vystupování i natáčení pro televizi. Přesto si udržel silnou posluchačskou základnu a v sedmdesátých a osmdesátých letech vydal řadu koncepčních alb, mezi nimi Krásku a zvíře, Zpověď nebo Memento. V osmdesátých letech zabodoval s dalším velkým hitem, „Hvězdičko blýskavá“, na text Eduarda Krečmara, kterým ukázal, jak silně dokáže oslovit i mladší publikum.
Paralelně s úspěšným uměleckým životem probíhal i ten osobní, mnohem temnější.

V roce 1984 se Petr Novák oženil s herečkou Evou Jakoubkovou. Jejich vztah byl plný lásky, ale zároveň bouřlivý a destruktivní, oba partneři bojovali s těžkou závislostí na alkoholu. Novák navíc trpěl silnou anorexií, kouřil jednu cigaretu za druhou a jeho tělo bylo extrémně vyčerpané. Koncem osmdesátých let utrpěl vážný úraz nohy a následně prodělal trombózu, která jeho zdraví ještě víc podlomila. Kontrast mezi jemnými melodiemi a tvrdou realitou každodenního života tvořil paradox, který provázel celou jeho kariéru.

Odkaz krále melancholie

Po sametové revoluci v roce 1989 se Novák pokoušel o návrat na pódia a koncertoval, dokud mu to chřadnoucí tělo dovolovalo. Fyzický stav se ale rychle zhoršoval, a 19. srpna 1997 zemřel ve věku 51 let na celkové vyčerpání organismu a srdeční selhání. O necelých osm let později, v roce 2005, ho na věčnost následovala i manželka Eva Jakoubková.

A tak Petr Novák dál zůstává v naší paměti jako král české hudební melancholie, který vlastní bolest dokázal až neuvěřitelně věrně přenést do svých melodií. Jeho písně se dál ozývají u táboráků, v rádiu i na starých deskách.

Zdroje

Soukromý archiv autora

www.cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Novák_(hudebník)

www.cs.wikipedia.org/wiki/George_and_Beatovens

www.plzen.rozhlas.cz/petr-novak-nahrobni-kamen-8571535

www.hudebniknihovna.cz/novak-petr.html

www.english.radio.cz/petr-novak-czech-romantic-rock-era-8861539

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz