Článek
Že jsou Teplice lázeňské město, to ví asi každý. Termální prameny, zámecký park, kašny, kolonáda. Ale že hned za vilovou čtvrtí, kde město pomalu přechází v zeleň, se zvedá kopec, na který tepličáci nedají dopustit, to už lázeňští hosté většinou netuší.
Jmenuje se sice Písečný vrch, ale z písku není ani zdaleka.
Červené kameny uprostřed zeleně
Název evokuje jemná zrnka, světlý pískovec, snad i přímořskou atmosféru. Realita je ale jiná. Výrazná skála na východním okraji města je z křemenného porfyru — vyvřelé horniny s velkými krystaly živce nebo křemene, která má charakteristickou červenou barvu.
Ta červeň překvapí každého, kdo sem přijde poprvé. Mezi travnatými svahy vystupují nezvykle zarudlé bloky kamene v kontrastu s okolní zelení.
„Písečák“ spolu s Doubravskou horou tvoří severní výběžek Českého středohoří, kdysi velmi aktivní vulkanické oblasti. Místy lze pozorovat, jak křídové slepence nasedají přímo na starší teplický ryolit — a právě to je klíč k dávné historii tohoto místa.
Ostrov v pravěkém moři
Písečný vrch byl kdysi ostrovem.
V době před desítkami milionů let zaplavilo tuto krajinu mělké křídové moře. Teplický ryolit, ze kterého je vrch tvořen, trčel nad hladinu jako skalnatý ostrůvek. Kolem něj se usazovaly křídové sedimenty — slepence, pískovce — a postupně ho obklopily ze všech stran.
Dnes lze na svazích vrchu na vlastní oči sledovat hranici mezi starším ryolitem a mladšími křídovými uloženinami. Je to místo, kde se čas dal doslova číst ze skály.
Vrch je chráněn jako přírodní památka a s přiléhajícím, dnes již zplanělým sadem tvoří příjemné místo k procházkám s řadou výhledů na Teplice a část Českého středohoří.
Naučná stezka a jezírko
Kopcem prochází naučná stezka s několika informačními tabulemi. Jednou z malebných zastávek je kruhové jezírko o průměru přibližně padesát metrů. Informační panel u jezírka seznamuje návštěvníky s jeho obyvateli — čolkem obecným, čolkem horským, čolkem velkým, skokanem hnědým, ropuchou obecnou a užovkou obojkovou.
Je to nenápadné místo. A přesně ten druh klidu, který člověk v lázeňském městě hledá mimo hlavní promenádu.
Hvězdárna: od brigád k planetám
Na vrcholu Písečného vrchu stojí od roku 1963 hvězdárna. Její vznik je příběhem poválečného nadšení.
Po druhé světové válce vznikl v Teplicích zájmový astronomický kroužek, který se scházel v Kulturním domě nebo v muzeu. Astronomové začali záhy hledat nejvhodnější místo pro budoucí hvězdárnu a volba padla právě na Písečný vrch, který se pro tento účel hodil díky své tehdejší vzdálenosti od rušivých zdrojů světla a zároveň byl dobře přístupný.
Stavět se začalo koncem roku 1956 v rámci takzvané akce „Z“ (způsobu, jakým se v socialismu realizovaly menší veřejné stavby formou brigád). Budova hvězdárny byla schopna provozu v březnu 1963 a pro veřejnost byla otevřena pozorováním částečného zatmění Měsíce.
Dnes hvězdárna nabízí pravidelné programy po celý rok. Je otevřena veřejnosti jak pro denní pozorování, zaměřené zejména na Slunce a jevy na něm probíhající, tak pro večerní pozorování Měsíce, planet, hvězdokup, mlhovin, galaxií a dalších objektů. Otevřena je také při mimořádných událostech jako jsou zatmění Slunce nebo Měsíce, jasné komety nebo meteorické roje. V prostorném přednáškovém sále se zase konají přednášky z astronomie, fyziky a dalších přírodních věd.
Je něco poetického na tom, že kopec zrozený z dávné vulkanické činnosti nyní slouží k pozorování vesmíru.
Botanická zahrada
U paty kopce leží botanická zahrada. Jediná svého druhu v Ústeckém kraji.
Nachází se v nádherné vilové čtvrti nedaleko lázeňských parků, přímo pod Písečným vrchem. Její počátky sahají do druhé poloviny 19. století.
Nabídka zahrady je překvapivě pestrá. Tropické a subtropické skleníky, venkovní expozice rozdělená geograficky podle světadílů, skalničkový skleník s alpskými rostlinami, bylinková zahrada i výstavka jedovatých rostlin. Zahrada nabízí i expozici zachycující, jak mohla vypadat severočeská krajina před dvaceti miliony lety, kdy vznikalo pro kraj tak důležité hnědé uhlí.
Jedním z unikátů zahrady je největší sbírka chilské flóry v Evropě, budovaná prostřednictvím expedičních cest po celé dekády.
Písečný vrch se nachází na východním okraji Teplic, volně přístupný celoročně
Hvězdárna a planetárium Teplice: hapteplice.cz — otevřeno každý pátek, sobotu a neděli, program dle ročního období. Botanická zahrada Teplice: botanickateplice.cz
Na východním okraji Teplic se tyčí nenápadný, ale o to víc zajímavý vrch, který rozhodně stojí za návštěvu. Stačí jen vědět, co na něm hledat.
Že jsou Teplice lázeňské město, to ví asi každý. Termální prameny, zámecký park, kašny, kolonáda. Ale že hned za vilovou čtvrtí, kde město pomalu přechází v zeleň, se zvedá kopec, na který tepličáci nedají dopustit, to už lázeňští hosté většinou netuší.
Jmenuje se sice Písečný vrch, ale z písku není ani zdaleka.
Červené kameny uprostřed zeleně
Název evokuje jemná zrnka, světlý pískovec, snad i přímořskou atmosféru. Realita je ale jiná. Výrazná skála na východním okraji města je z křemenného porfyru — vyvřelé horniny s velkými krystaly živce nebo křemene, která má charakteristickou červenou barvu.
Ta červeň překvapí každého, kdo sem přijde poprvé. Mezi travnatými svahy vystupují nezvykle zarudlé bloky kamene v kontrastu s okolní zelení.
„Písečák“ spolu s Doubravskou horou tvoří severní výběžek Českého středohoří, kdysi velmi aktivní vulkanické oblasti. Místy lze pozorovat, jak křídové slepence nasedají přímo na starší teplický ryolit — a právě to je klíč k dávné historii tohoto místa.
Ostrov v pravěkém moři
Písečný vrch byl kdysi ostrovem.
V době před desítkami milionů let zaplavilo tuto krajinu mělké křídové moře. Teplický ryolit, ze kterého je vrch tvořen, trčel nad hladinu jako skalnatý ostrůvek. Kolem něj se usazovaly křídové sedimenty — slepence, pískovce — a postupně ho obklopily ze všech stran.
Dnes lze na svazích vrchu na vlastní oči sledovat hranici mezi starším ryolitem a mladšími křídovými uloženinami. Je to místo, kde se čas dal doslova číst ze skály.
Vrch je chráněn jako přírodní památka a s přiléhajícím, dnes již zplanělým sadem tvoří příjemné místo k procházkám s řadou výhledů na Teplice a část Českého středohoří.
Naučná stezka a jezírko
Kopcem prochází naučná stezka s několika informačními tabulemi. Jednou z malebných zastávek je kruhové jezírko o průměru přibližně padesát metrů. Informační panel u jezírka seznamuje návštěvníky s jeho obyvateli — čolkem obecným, čolkem horským, čolkem velkým, skokanem hnědým, ropuchou obecnou a užovkou obojkovou.
Je to nenápadné místo. A přesně ten druh klidu, který člověk v lázeňském městě hledá mimo hlavní promenádu.
Hvězdárna: od brigád k planetám
Na vrcholu Písečného vrchu stojí od roku 1963 hvězdárna. Její vznik je příběhem poválečného nadšení.
Po druhé světové válce vznikl v Teplicích zájmový astronomický kroužek, který se scházel v Kulturním domě nebo v muzeu. Astronomové začali záhy hledat nejvhodnější místo pro budoucí hvězdárnu a volba padla právě na Písečný vrch, který se pro tento účel hodil díky své tehdejší vzdálenosti od rušivých zdrojů světla a zároveň byl dobře přístupný.
Stavět se začalo koncem roku 1956 v rámci takzvané akce „Z“ (způsobu, jakým se v socialismu realizovaly menší veřejné stavby formou brigád). Budova hvězdárny byla schopna provozu v březnu 1963 a pro veřejnost byla otevřena pozorováním částečného zatmění Měsíce.
Dnes hvězdárna nabízí pravidelné programy po celý rok. Je otevřena veřejnosti jak pro denní pozorování, zaměřené zejména na Slunce a jevy na něm probíhající, tak pro večerní pozorování Měsíce, planet, hvězdokup, mlhovin, galaxií a dalších objektů. Otevřena je také při mimořádných událostech jako jsou zatmění Slunce nebo Měsíce, jasné komety nebo meteorické roje. V prostorném přednáškovém sále se zase konají přednášky z astronomie, fyziky a dalších přírodních věd.
Je něco poetického na tom, že kopec zrozený z dávné vulkanické činnosti nyní slouží k pozorování vesmíru.
Botanická zahrada
U paty kopce leží botanická zahrada. Jediná svého druhu v Ústeckém kraji.
Nachází se v nádherné vilové čtvrti nedaleko lázeňských parků, přímo pod Písečným vrchem. Její počátky sahají do druhé poloviny 19. století.
Nabídka zahrady je překvapivě pestrá. Tropické a subtropické skleníky, venkovní expozice rozdělená geograficky podle světadílů, skalničkový skleník s alpskými rostlinami, bylinková zahrada i výstavka jedovatých rostlin. Zahrada nabízí i expozici zachycující, jak mohla vypadat severočeská krajina před dvaceti miliony lety, kdy vznikalo pro kraj tak důležité hnědé uhlí.
Jedním z unikátů zahrady je největší sbírka chilské flóry v Evropě, budovaná prostřednictvím expedičních cest po celé dekády.
Písečný vrch se nachází na východním okraji Teplic, volně přístupný celoročně
Hvězdárna a planetárium Teplice: hapteplice.cz — otevřeno každý pátek, sobotu a neděli, program dle ročního období. Botanická zahrada Teplice: botanickateplice.cz
