Článek
Ticho po pěšině. Zatímco kontakt ministra Fialovy vlády se Zemanovým proruským exporadcem Martinem Nejedlým vyvolává politické turbulence a mravní vášně, spojení neméně vlivné funkce generálního ředitele veřejnoprávní televize s Rusy zůstává bez hluku. Zda jde o čirou nepozornost médií a politiků, snahu ututlat zpackanou volbu Jana Součka i částí televizních radních z vládní koalice nebo jen o vstřícnost k nastupujícímu řediteli s perspektivou vlídného zacházení na obrazovkách, nevíme. Tak jako tak, veřejné rejstříky nelžou: výpis z obchodního rejstříku firmy Amita s Rusy z Petrohradu a výpis z katastru Součkových nemovitostí se shoduje se sídlem obchodní společnosti v čele s jednatelkou Natalií Stanislavovnou Morozovou a společníky Igorem Borisovičem Matvějenkem, Annou Ivanovnou Matvějenkovou a Taťánou Borisovnou Abu Id, je tu nezpochybnitelná. Čím konkrétně se „eseróčko“ zabývá se nedočteme: oborem podnikání je totiž… nespecifikovaný obchod.
Jakou roli má v podnikání s Rusy sám Souček se už dozvíme. Až do roku 2005 byl ve firmě sedm let jednatelem a firmě dodnes poskytuje sídlo v brněnských Černých polích i přes válečné reálie na Ukrajině. Fakt, že byl Radou České televize zvolen do čela nejvlivnější mediální instituce v zemi muž, jakkoliv spojený s obchodními aktivitami občanů agresorského státu, jenž Českou republiku spolu s Evropskou unií zařadil mezi nepřátelské země a má na svědomí tisíce ukrajinských životů, je znepokojující a přinejmenším neetické. Kaskáda Součkových prohlášení v médiích, očividně natěšených na autokratické změny ve zpravodajství a publicistice ČT, teď konečně dává smysl: už nenechává na pochybách, kudy se bude veřejnoprávní televize dál ubírat. Ve vysílání ČT chce totiž Souček podle vlastních slov mj. „rozkrývat motivace antisystémově naladěných občanů“.„Měli bychom posílit ještě více publicistiku a dokumentaristiku a poctivě mapovat kořeny toho, proč se tito lidé cítí z té společnosti nějakým způsobem vyčleněni, proč nevěří orgánům veřejné správy, proč nevěří médiím, proč mají tak silnou tendenci věřit konspiračním teoriím… Částečně totiž tenhle jev může být způsobený i tím, že média, a to nejen Česká televize, nedostatečně oslovují ty diváky tématy, kterými oni skutečně žijí“, plánuje nastupující ředitel. Přeloženo: nedostatečně oslovují ruskou pátou kolonu a zdejší loutky ruské hybridní války a prokremelské manipulace.
Sám Souček bagatelizuje důkazy z veřejných rejstříků vlastním příběhem. „Igor a Natalia byli moji klienti z praxe advokátního koncipienta někdy v roce 1997. Chtěli se usadit v Česku a prodávat tady domácí potřeby, se kterými předtím obchodovali i v Rusku. Aby si to badatel ujasnil - v jelcinovském Rusku, jemuž jsme všichni drželi palce na cestě do svobodného světa. A protože jsme se s Igorem a jeho ženou spřátelili, vyhověl jsem jejich žádosti, aby mělo jejich s.r.o. přechodně sídlo (korespondenční adresu) v mém domě, protože tady žádnou nemovitost neměli a teprve hledali bydlení a obchodní kontakty. Společnost nakonec zůstala nevyužitá. Požádal jsem je o výmaz, ale všechno se protahovalo, až jsme na to zjevně společně zapomněli. Igor a Natalie mi každoročně poslali sms k Vánocům a narozeninám, jak to tak slušní lidé bez ohledu na národnost mezi sebou dělávají, i když se už desítky let neviděli. Igora už nikdy neuvidím. Letos počátkem roku nečekaně zemřel. Natalie mi to zatelefonovala zoufalá, jestli bych jí neporadil, jak s dědickým řízením. Právem už se strašně dlouho neživím, musel jsem ji odkázat na zkušenější. Ale to řízení by se asi dalo využít i na tu zapomenutou změnu sídla“, reaguje na sociálních sítích. O dalších ruských jménech ve firmě a jejich bydlišti v Petrohradu nikde ani zmínka. Že byl Jan Souček jednatelem firmy také ani slovo. Jak uvěřitelná je historka o zapomětlivosti na firmu s „přáteli“ v situaci, kdy kandidoval na vlivný a ostře sledovaný post, už ponechávám na laskavém čtenáři. V podkladech výběrového řízení na ředitele veřejnoprávní televize k nalezení není.
Česká televize má díky dosavadnímu řediteli Petru Dvořákovi nezpochybnitelný kredit v Evropské vysílací unii, která jej za to také ocenila klíčovými posty v jejím čele. Že je pro evropské partnery v současné geopolitické situaci vedle profesionality důležitá osobní integrita jeho nástupce, je tedy pochopitelné. Už proto by trhliny, jež mohou napříště vyvolat vážné pochybnosti o její pevnosti na samém vrcholu pražských Kavčích hor, měly zvednout ze židlí především tuzemské demokratické politiky. Generální ředitel veřejnoprávní televize s ruskou partičkou v domě navzdory vraždám ukrajinských civilistů včetně dětí, je výsměchem české i evropské solidaritě s přespolním sousedem i našim spojencům. A bizárem na entou: Rada České televize, až na čestné výjimky stále s ruskými šváby, emisary Okamury a Babiše a mazlíky Klause i Zemana, doplněná zarytými obránci provařené Putinovy pěnice Nětrebko a odpovědná za Součkovo zvolení ředitelem, si do vlastního rybníku sama nenakálí.
Společnost Amita přitom není podle veřejných rejstříků jedinou společností, jež figuruje v životě ředitele veřejnoprávní televize. A která za bohorovného klidu radních chybí v podkladech pro výběrové řízení na nejvyšší post České televize, aniž v ní lze vyloučit Součkův střet zájmů a porušení etického kodexu ČT, kterými se zvolený generální ředitel tak rád ohání u podřízených. Kde není vůle, tam není cesta. Už za dva týdny má v čele nejvlivnější mediální instituce stanout ohebný chlápek bez elementární etiky, který poskytuje zázemí ruskému podnikání, válka neválka. Ještě není pozdě: tlak demokratických politických stran a veřejnosti na rezignaci Jana Součka před jeho dnem D může na poslední chvíli preventivně zabránit nevyzpytatelné budoucnosti ČT a příštím dějům, jež vídáme ve státní televizi v Orbánově Maďarsku. A ostudě u evropských partnerů.
„Jsem mužem konsenzu“, vzkázal Jan Souček na dálku Babišovi, který útočí na koncesionářské poplatky a v případě volebního vítězství deklaruje odhodlání udělat z ČT služku vlády, existenčně závislou na státním rozpočtu. Ochránit Českou televizi před každým rizikem, které ji může brzy nenávratně zbavit nezávislosti v náručí oligarchy, zamilovaného do Orbána a Fica a v objetí ruské propagandy, je povinností všech demokratických politiků, kteří si ze „záchrany“ ČT udělali předvolební téma. Selžou-li a nechají Českou televizi napospas osudu, přichází na řadu občané. Kdo, když ne my. A kdy, když ne teď.
Výpis obchodního rejstříku
