Článek
Wilson Alwyn Bentley se narodil 9. února 1865 ve městě Jericho v USA a už od dětství fascinovaně pozoroval sněhové vločky. Není divu – zimy v rodném kraji byly dlouhé a mrazivé. Pomocí mikroskopu své matky, učitelky, zkoumal jejich rozmanité tvary a velikosti.
Od kresby k první fotografii
Bentley se snažil zachytit krásu vloček, ale jejich složitost a pomíjivost mu práci značně ztěžovaly. Ale ani ta nejrychlejší kresba nedokázala vystihnout všechny detaily, zatímco vločka mezitím roztála.
Po dvou letech snažení mu svitla naděje, když si v encyklopedii přečetl o fotoaparátech, které dokáží fotografovat pod mikroskopem. S pomocí matky se mu podařilo přesvědčit otce, aby mu zakoupil měchový fotoaparát a mikroskopický objektiv. Nastavení fotoaparátu, objektivu, světelných podmínek a ostrosti mu trvalo víc jak rok, než byl s výsledkem spokojený. Nakonec se mu to podařilo – během sněhové bouře 15. ledna 1885 vznikla vůbec první mikrofotografie sněhové vločky. Od prvního zkoumání po tento průlomový snímek uplynulo pět let.
V den, kdy jsem vyvolal první negativ vyrobený touto metodou a shledal ho dobrým, jsem měl pocit, jako bych padl na kolena vedle tohoto přístroje a uctíval ho! Byl to nejlepší okamžik mého života.
Tajemný objevitel
Po prvním úspěchu pracoval Bentley dalších 13 let v ústraní a pořídil více než 400 mikrofotografií ledových krystalů. Vedl si podrobné meteorologické záznamy a přemýšlel o významu tvarů a velikostí krystalů a o tom, proč se často měnily od jedné bouře k druhé. Své práci nicméně nepřikládal velký význam a nevěřil, že by jeho objevy mohly zaujmout širší veřejnost.
To se změnilo, když se o jeho výzkumu doslechl profesor George Perkins z University of Vermont. Uvědomil si Bentleyho jedinečný talent a přesvědčil ho, aby své poznatky publikoval. První článek vyšel v roce 1898 v časopise Appleton’s Popular Scientific Monthly.
Tato publikace Bentleyho povzbudila a během následujících deseti let pozoroval, fotografoval a experimentoval s ledovými krystaly, kapkami deště a rosou. Své závěry publikoval v odborných i populárních článcích, především v Monthly Weather Review.
Každá vločka je originál
Díky rozsáhlé analýze Bentley zjistil, že jednotlivé části bouře (např. východní nebo severní) produkují specifické typy ledových krystalů (hvězdné, šestiúhelníkové desky atd.). Odhalil také, že tvar vločky závisí na teplotě vzduchu, jeho cirkulaci, prachových částicích a dalších faktorech a že její proměny odrážejí změny teploty během pádu k zemi. Tento poznatek, který Bentley podrobně rozebíral, předběhl meteorologické myšlení své doby o několik desetiletí.
Sněhové vločky pod objektivem Wilsona Bentleyho
V létě déšť, v zimě vločky
Zatímco v zimě se věnoval studiu sněhových vloček, jejich vzniku a tvarové různorodosti, v létě soustředil pozornost na déšť a dešťové kapky. V letech 1898–1904 provedl 344 měření velikosti dešťových kapek ze sedmdesáti bouří. Jeho článek z roku 1904, publikovaný v Monthly Weather Review, přinesl revoluční poznatky a dodnes patří mezi zásadní studie o dešťových kapkách.
Wilson Bentley při práci
Jak velká je kapka?
Bentley vyvinul důmyslnou metodu měření dešťových kapek pomocí vlastních materiálů ze statku. Vzal z kuchyně trochu mouky, prosíval ji na pánev, dokud neměl vrstvu asi centimetr hlubokou. Na pánev nasypal asi centimetrovou vrstvu mouky a na pár vteřin ji dal na déšť. Každá kapka nasákla trochu mouky a vytvořila malý moučný nok. Když byl nok suchý, změřil ho a tak zjistil velikost původní dešťové kapky. Experimenty potvrdily, že největší dešťové kapky dosahují asi 6 mm v průměru. Tato jednoduchá, ale účinná technika se používá dodnes.
Podivín z farmy
Přestože dokázal něco, co se ještě nikomu nepovedlo, byl Bentley po celý život plachým, nepříliš společenským mužem. Ve vesnici byl považován za podivína, který farmařil, žil a tvořil na farmě se svým bratrem, jeho manželkou a osmi dětmi. Bentley se nikdy neoženil a po smrti své matky žil sám ve své části domu. V mládí byl považován za pohledného muže s tmavými vlasy, které postupně ustupovaly. Ve snaze tento proces zamaskovat si nechal narůst hustý knír.
Nepochopený génius
Bentleyho objevy byly natolik průlomové, že je nikdo nedokázal ani potvrdit, ani vyvrátit. Postrádal odbornou zpětnou vazbu a neměl nikoho, s kým by svou vášeň sdílel. Z odborných kruhů tak obrátil svou pozornost na širokou veřejnost. Čtivě začal psát o kráse a eleganci, kterou viděl ve světě ledových krystalů, mrazu a rosy. Svou vášeň přetavil do článku, který měl velký ohlas. Právě on poprvé prohlásil, že „žádné dvě sněhové vločky nejsou stejné.“
Ocenění celoživotní práce
V roce 1924 byl Bentleymu udělen první výzkumný grant od Americké meteorologické společnosti za „… 40 let mimořádně trpělivé práce.“ Výše grantu sice nebyla závratná, ale Bentley byl poctěn za uznání od vědecké komunity.
V roce 1931 spolupracoval s fyzikem W. J. Humphreysem na publikaci „Snow Crystals“ obsahující téměř 2 500 mikrofotografií ledových krystalů, mrazu a rosy. Bylo mu tehdy 66 let a vydání knihy vnímal jako své životní zadostiučinění. Nedlouho poté 23. 12. 1931 však zemřel. Osudným se mu stal zápal plic.
Díky své úžasné práci je dodnes znám jako „Sněhová vločka“ Bentley.
- - -
Zdroje:
https://snowflakebentley.com/snowflake-man-bio
https://en.wikipedia.org/wiki/Wilson_Bentley
