Článek
Generál Andrej Andrejevič Vlasov byl velmi významnou postavou v dobách druhé světové války, především na jejím konci. Tento ruský generál původně sloužil v Rudé armádě, která se na konci války podílela na osvobození hlavního města Prahy. Jenže později se i on sám rozhodl proti válce a válečným zločinům bojovat, a tak se stal významným představitelem antikomunistického odboje na straně nacistického Německa.
Před válkou generál Vlasov sloužil v Rudé armádě. Právě zde získal hodnost generála. Během druhé světové války byl zajat Němci, a to přesně v roce 1942. Během svého zajetí se Vlasov stával sympatizantem antikomunistického hnutí a začal spolupracovat s nacistickým Německem. Založil Ruskou osvobozeneckou armádu (ROA), která byla sponzorována Německem. Na konci války, kdy se spojenecké síly přibližovaly k Praze, Vlasovova osvobozenecká armáda přišla na pomoc československým partyzánům při osvobozování města od nacistické okupace.
Tím se stal jedním z velitelů spojených s Pražským povstáním. Podle dostupných informací, které se dochovaly z této doby, mnoho lidí věřilo, že měl Vlasov na samotného Stalina již od chvíle, kdy na kontrarevolučním spiknutí popravili jeho bratra. Měla to být pomsta, jak Stalinovi dokázat, kdo je ten silnější. Někteří se naopak domnívají, a tak to uvádějí i některé historické prameny, že generál Vlasov se pomstil za dlouhé týdny strávené v roce 1942 v okolí Leningradu, jehož obklíčení se měl se svou 2. údernou armádou po boku dalších sovětských divizí a brigád pokusit prolomit.
Tehdy naprosto selhala veškerá součinnost s ostatními vojáky a jeho armáda neměla dost potravin ani munice. Nacisté nakonec Sověty uzavřeli ve Volchovském kotli. Jenže to, co tam jeho muži zažívali, se nikde zcela jasně neuvádí. Podle dostupných informací desetitisíce vojáků našlo smrt v lesních bažinách. Někteří vojáci tonuli dlouhé hodiny, druzí umírali hlady a vyčerpáním.
Ať už ho k jeho následnému jednání dohnalo cokoliv, Němcům sloužil velmi dobře. Dokonce se podílel na Manifestu smolenského výboru. Ten mimo jiné obsahoval i výzvu k vytvoření jeho osvobozenecké armády ROA. Ta 6. 5. 1945 začala osvobozovat Prahu, která v tu dobu zažívala velmi těžké chvíle. Povstalci obsadili rozhlas a další budovy, kde čelili útoku německé armády. Po skončení války byl Vlasov zajat americkými vojáky a později předán Sovětům. Ti ho považovali za zrádce.
Sovětský svaz odsoudil Vlasova a několik jeho důstojníků k trestu smrti za vlastizradu a také kolaboraci s nepřítelem. Proto také o jejich osudu nemilosrdně rozhodli. Stalin celou jeho skupinu prohlásil za nebezpečné. Dne 2. srpna roku 1946 Vlasova a jeho 11 velitelů ze skupiny ROA odvedli na dvůr vězení. Zde jim kolem krku omotali velmi tenké, avšak naprosto pevné lano. Smrt jim však nepřipravili lehkou a bezbolestnou. Postavili je bedny, které jim následně podkopli pod nohami. Uvěznění lidé odsouzení k smrti se následně dlouhé minuty dusili a umírali ve velkých bolestech.
Zdroj: TheUntoldPast, AP, Prima ZOOM