Článek
Významné rozhodnutí proběhlo metodou, která se v české politice stala téměř normou — přílepkem. Poslanec ANO David Pražák k zákonu o rostlinolékařské péči přilepil pozměňovací návrh, který s rostlinami nemá nic společného. Ruší ustanovení lesního zákona, podle kterého má MŽP pravomoc dozírat na to, jak orgány státní správy, vlastníci lesů a další subjekty dodržují pravidla hospodaření v lesích. Návrh přitom ve skutečnosti připravilo Ministerstvo zemědělství v čele s ministrem Martinem Šebestyánem.
Součástí přílepku je i zrušení povinnosti vydat vyhlášku, která měla určit, kolik těžebních zbytků a starých stromů musí v lese zůstat k zetlení. Ani v tomto případě nejde o detail. Tlející dřevo je hlavním zdrojem živin pro lesní půdu. Bez něj se půda vyčerpává, ubývá útočišť pro ptáky, hmyz i houby a z lesa se stává pouhá plantáž na dřevo. Odborné metodiky Výzkumného ústavu lesního hospodářství ukazují, že na řadě míst je půda už natolik vyčerpaná, že další odvoz zbytků po těžbě by neměl vůbec přicházet v úvahu.
Komu to vyhovuje, není těžké uhodnout. Těžební zbytky, které by měly zetlít na místě a vrátit půdě živiny, jsou totiž cennou surovinou pro teplárny a elektrárny spalující biomasu. Firmy, které na tomto byznysu vydělávají, pochopitelně chtějí, aby jim žádná vyhláška neomezovala přísun levného paliva. A na Ministerstvu zemědělství i v poslaneckých lavicích nacházejí ochotné spojence.
Ministr životního prostředí se nedostavil
Na jednání Zemědělského výboru, na kterém se rozhodovalo o osekání pravomocí jeho vlastního úřadu, ministr životního prostředí Igor Červený z Motoristů nedorazil. Nedostavil se ani nikdo jiný z MŽP. Zástupci Ministerstva zemědělství naopak přišli a přílepek aktivně podpořili. Červený se nepostavil za pravomoci svého ministerstva, ani za vyhlášku, kterou jeho úřad ještě loni sám vyjednal. Pozměňovací návrhy poslance KDU-ČSL Petra Hladíka, které měly dozor i vyhlášku zachránit, výbor s většinou ANO a SPD smetl ze stolu.
Na konci dubna přišlo na Hradčanské náměstí protestovat dva tisíce lidí proti tomu, jak Motoristé likvidují ochranu přírody. Červený na sociálních sítích reagoval, že „odmítá, že by vláda oslabovala ochranu životního prostředí“. Jenže fakta mluví jinak. Škrty v rozpočtech národních parků, zrušení programu Nová zelená úsporám, blokování větrné energetiky — a teď ještě ztráta dozoru nad lesy. Čím víc toho přibývá, tím trapněji zní ujišťování, že se nic neděje.
O co tím obyčejní lidé přijdou
Vrchní státní dozor MŽP nad lesy nebyl jen formalita. Dával ministerstvu možnost zasáhnout tam, kde Ministerstvo zemědělství nebo krajské úřady dávaly přednost ekonomickým zájmům před zdravím lesa, a žádat nápravu. Byla to pojistka pro chvíle, kdy zájmy byznysu jdou proti tomu, co les opravdu potřebuje. Bez ní zůstává rozhodování o lesích jen v rukou těch, kdo v nich vidí hlavně zdroj dřeva. Důsledky pocítí každý.
Les s vyčerpanou půdou bez tlejícího dřeva hůř zadrží vodu. Srážky rychleji odtečou, roste riziko následků bleskových povodní a v období sucha ubývá podzemních vod. Les bez pestrého života je zranitelnější vůči škůdcům. A příští kůrovcová vlna či důsledky sucha se už nemusí omezit „jen“ na smrky. Krajina bez zdravých lesů hůř ustojí změnu klimatu. A účet za její dopady nakonec zaplatíme my všichni.
Hnutí DUHA i další ekologické organizace proto upozorňují, že s rostoucím významem mimoprodukčních funkcí lesů — jako jsou zadržování vody, ochrany klimatu, biodiverzity — by bylo logické roli MŽP naopak posilovat. Místo toho ji vládní koalice ruší.
Poslanci budou hlasovat, jestli pojistku na zdravé lesy definitivně pohřbí. Při každé příležitosti, u každého poslance, v každém volebním obvodu je třeba to opakovat — lesy nejsou zásobárna dřeva pro teplárny. Jsou součástí infrastruktury, na které závisí pitná voda, čistý vzduch i naše schopnost obstát ve změně klimatu.
Protože les si za sebe neřekne. A ministr, jehož úkolem je hájit životní prostředí, už ukázal, že to za něj neudělá.
