Článek
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo na Facebooku report z Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Ministr Igor Červený tam strávil dva dny, jednal s firmami a vystoupil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy společně s premiérem. Příspěvek končí větou, kterou bez váhání podepíše každý, kdo se životním prostředím profesionálně zabývá: „Moderní průmysl a ochrana životního prostředí nejsou soupeři. Musí fungovat společně.“ Právě proto stojí za to podívat se, co ministr dělá, když se o té spolupráci rozhoduje.
Ministerstvo, které si plete roli
Průmysl má v české vládě ministra průmyslu a obchodu. Ministerstvo životního prostředí má u vládního stolu hájit vodu, vzduch, půdu a zdraví lidí. Na jednání Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) 15. září ministr podle zápisu z jednání představil vizi, jejímž úvodním snímkem bylo „od udržitelnosti ke konkurenceschopnosti“. Přednost má mít ekonomický pilíř, protože na ochranu životního prostředí si musíme vydělat. Teprve po námitkách několika členů rady ministr přijal formulaci „udržitelnost a konkurenceschopnost“. O přírodě podle zápisu nepadlo za celé jednání ani slovo, ve vizi chyběly obnovitelné zdroje a nestoupající délku života ve zdraví chtěl ministr řešit investicemi do zdravotnictví, čistý vzduch v jeho odpovědi nefiguroval. Návrh zařadit na program spolupráci státu s nevládními organizacemi nejdřív odmítl s tím, že jde o politiku.
Povolenky nejsou hlavní viník drahé elektřiny
Ministr povolenky v březnovém rozhovoru pro ČTK označil za příčinu drahé energie a tvrdil, že na nich vydělávají spekulanti. Podle zápisu z RVUR zazněla i teze, že bez povolenek by byla nejlevnější elektřina z uhelných elektráren. Data ukazují něco jiného. Policy brief Rakouské národní banky z konce srpna shrnuje studie, podle kterých zdražení plynu vysvětluje zhruba 85 % růstu velkoobchodních cen elektřiny v Evropě v roce 2022. Při skoku cen v roce 2021 přidal plyn v průměru asi 110 eur na megawatthodinu, vyšší cena uhlíku asi 20. Evropský orgán dohledu nad trhy ESMA už v roce 2022 nenašel v obchodování s povolenkami žádné zásadní nedostatky a konstatoval, že pozice investičních fondů zůstávají omezené. Výnosy z povolenek se navíc vracejí do ekonomiky. Z Modernizačního fondu měla podle oEnergetice Česko v roce 2024 dostat 835 milionů eur, přes 21 miliard korun, na modernizaci energetiky.
Čistý vzduch vychází levněji než jeho následky
Uhlí je levné jen do chvíle, kdy se do účtu nezapočtou následky. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že jemným prachovým částicím se v Česku v roce 2022 připisuje 6 884 předčasných úmrtí, v roce 2005 jich bylo 13 100. Za dobu zpřísňovaných emisních limitů tedy jejich počet klesl téměř o polovinu. Evropská komise při přípravě revidované směrnice o kvalitě ovzduší vyčíslila roční přínosy pro rok 2030 na 42 až 121 miliard eur proti nákladům pod šest miliard. Zdraví lidí se do rozpočtu průmyslového podniku nepočítá, ale v rozpočtu zdravotních pojišťoven, nemocnic a rodin se projeví vždycky.
Za plast platíme tak jako tak
Ministr Červený ve Sněmovně oznámil, že zálohy na PET lahve nezavede, protože se jich podle jeho dat vytřídí zhruba 80 %. U hliníkových plechovek činí sběr podle téhož článku jen 30 až 35 %. Podle zápisu z RVUR uvedl příklad Rumunů, kteří se mu pochlubili zdvojnásobením recyklace z 30 na 60 %, a on jim odpověděl, že Česko recykluje 80 %. Rumunsko přitom zálohy spustilo na konci listopadu 2023 a podle správce systému dosáhlo za rok 2025 míry sběru 83 %. Předchozí ministr Petr Hladík zpochybnil, že po odečtení víček a zbytků nápojů zůstává reálná recyklace PET na takové úrovni. Česko zatím za plastové obaly, které se nerecyklují, platí do rozpočtu EU 0,8 eura za kilogram, tedy 20 korun. Za rok 2023 to bylo 2,2 miliardy, za rok 2024 se odhadovalo 2,5 až 3 miliardy korun. Odhady pocházejí z ministerstva financí a ministerstva životního prostředí.
Malé firmy jako štít
Ministr chce hájit především malé podniky, protože velké zátěž evropských požadavků zvládnou. Povinnost vykazovat udržitelnost se přitom po schválení balíčku Omnibus I zúžila na podniky s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 milionů eur, dříve platila hranice 250 zaměstnanců. Podle odhadu z původního návrhu Komise by v Česku zůstalo v působnosti zhruba 250 firem místo dvou tisíc. Malé podniky ESG zprávy psát nemusejí, a pokud ministr mluví o jejich zátěži vážně, měl by pojmenovat konkrétní problém.
Na jednání ministr varoval také před krachem koncernu Volkswagen. Škoda Auto přitom opouští Čínu, kde v roce 2018 prodala 341 000 aut a loni zhruba 15 000, mimo jiné proto, že podle agentury Reuters nestíhala čínský přechod na elektromobily. Export obráběcích a tvářecích strojů z Česka v prvním pololetí podle ČTK klesl o 12 %, dovoz vzrostl zhruba o pětinu a firmy čelí tlaku asijské konkurence a závislosti na německém trhu. Na žádnou z těchto potíží nemá úleva od evropských pravidel přímý dopad.
Předvídatelnost se odklady nevyrobí
Ministerstvo ve svém příspěvku píše, že firmy potřebují předvídatelné podmínky. S tím se dá souhlasit. A realita? Spuštění ETS2, tedy povolenek pro vytápění budov a dopravu, se podle prosincové dohody o cíli pro rok 2040 odkládá o rok na 2028 a ministr chce odklad alespoň do roku 2029, kdy podle něj zasedne „racionálnější“ Komise. Skupina investorů se správou aktiv za zhruba 12 bilionů eur přitom vyzvala k robustnímu a předvídatelnému ETS a Walter Hatak z Erste Asset Management varoval, že oslabení systému zvýší regulatorní nejistotu. Firma, která má investovat miliardy do nové technologie, potřebuje vědět, jaká pravidla budou platit za deset let. Každé politické gesto, které tu jistotu zpochybní, odsouvá modernizaci a nechává podniky závislé na plynu, který podle rakouských ekonomů žene ceny elektřiny nahoru nejvíc.
Rovnováha má dvě strany
Ministerstvo píše, že se ochrana životního prostředí odehrává ve výrobě, energetice, investicích a technologiích. Správně, a právě proto má ministerstvo u stolu zastupovat stranu, která počítá všechny náklady, včetně těch, které firmy ve svých nákladech nevidí: zdraví, vodu, půdu a škody z extrémního počasí. Rovnováha, v níž jedna miska váhy chybí, žádné náklady neodstraní. Přesune je na zdravotní pojišťovny, obecní rozpočty a daňové poplatníky, tedy i na samotné firmy, a přijdou později a ve vyšší částce.
Na konci jednání RVUR řekl Jiří Koželouh z Hnutí DUHA ministrovi, že jim jde o konstruktivní debatu, a požádal ho, aby ji vyžadoval i po vedení svého hnutí. Ministr odpověděl, že nevládky sabotují společnost. Debata s těmi, kdo zastupují jednu stranu, k rovnováze patří také. Průmysl a příroda se potkají u jednoho stolu teprve tehdy, když u něj sedí obě strany.
