Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Ráda jsem vždy poslouchala rozhlasovou hru Případ doktora Karpety, kde doktor je poutníkem časem. Ve hře je zmíněné, že Konstantinopol mohla být dobyta Mohamedem (Mehmed II.?) tak rychle díky tomu, že byla otevřená „kerka porta“ – nějaká zadní brána. Je na tom historicky něco pravdy, nebo se jedná o uměleckou licenci autora hry?
Minutová odpověď
- Není jisté, zda a kde v konstantinopolských hradbách Kerkaporta byla.
- Zprávu o tom, že v rozhodující chvíli zůstala otevřená, nám zachoval jediný byzantský historik, který nebyl očitým svědkem události.
- Příběh se bez ohledu na svou pravdivost či nepravdivost stal pevnou součástí vyprávění o pádu „druhého Říma“.
Odpověď
Není jisté, kde byla „Kerkaporta“, někdy též „Kerkoporta“, čili „Brána u cirku“, v konstantinopolských hradbách umístěna, ani zda vůbec existovala. Branka na konci tzv. Theodosiových hradeb v dnešním Istanbulu byla s Kerkoportou ztotožněna až v 19. století a ne všichni badatelé s tímto ztotožněním souhlasí.
Jediný kronikář
Zprávu o tom, že Kerkoporta byla 29. května roku 1453 otevřená, protože ji obránci města užívali k výpadům, a že právě tudy do Konstantinopole v ranních hodinách pronikli první osmanští dobyvatelé, zaznamenal jediný kronikář, známý pod příjmením Dukas.
Ten v obléhaném městě nebyl, patrně prodléval na ostrově Lesbos, kde strávil většinu života. Je možné, že Dukas na tomto místě vychází z očitých svědectví, na žádný zdroj však přímo neodkazuje. Fakticita příhody není zaručena a v posledních letech badatelé vítězství Osmanů připisují spíše jejich vojenské dominanci.
Bez jejich vědomí si však Bůh přál…
Podle Duky a v souladu s jeho pojetím dějin nebyla branka otevřená kvůli lidskému opomenutí, ale řízením Božím. V jeho vyprávění se všichni Řekové i Latinové (tj. západní křesťané) přítomní ve městě soustředí na obranu hradeb, „bez jejich vědomí si však Bůh přál (HO THELÉSAS THEOS), aby Turci vešli dovnitř jinou cestou“.
Otevřenou brankou dobyvatelé nevešli přímo do města, ale na hradby, jejichž obránce napadli zezadu; někteří Byzantinci zemřeli v boji na ochozu, „jiní zavřeli oči, vrhli se dolů a skončili své životy s hrozně rozdrcenými těly“. Dobyvatelé pak vztyčili nad branou svůj prapor, a tak demoralizovali obránce i v ostatních sektorech města.
Za Zeptej se vědce odpovídal Matouš
Mgr. Matouš Jaluška, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR
Odbornou revizi poskytl Mgr. František Kalenda, Ph.D., historický antropolog, nyní pracuje v nakladatelství
Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
- O Dukovi a jeho historickém uvažování lze v češtině získat přehled v knize Růženy Dostálové Byzantská vzdělanost (Praha: Vyšehrad, 1990), s. 333–334; kniha je po přihlášení k dispozici online v Digitální knihovně Kramerius (www.ndk.cz).
- Na rozšíření mýtu o otevřené Kerkaportě měl podíl i britský historik Steven Runciman, autor celosvětově oblíbené syntézy The Fall of Constantinople 1453, vydané poprvé roku 1957. Kniha vyšla česky v překladu Josefa Kostohryze jako Pád Cařihradu (Praha: Mladá fronta, 1970). Také tato kniha je k dispozici na Krameriu.
- Badatelské spory o Kerkoportu shrnují Marios Philippides a Walter K. Hanak, The Siege and the Fall of Constantinople in 1453. Historiography, Topography, and Military Studies (Farnham / Burlington: Ashgate, 2011), s. 619–623. Tamtéž je k nalezení příslušná pasáž Dukovy kroniky.
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
