Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Máme velkou zahradu, kde se snažíme vytvářet příznivé prostředí pro faunu – část je ponechána přírodě, máme zde vzrostlé stromy, v neudržovaném živém plotě hnízdí ptáci, pod hromadou větví přezimují ježci atd. Doslechl jsem se, že v přírodě ubývá motýlů. Je něco, co se dá na zahradě udělat, aby se motýlům dařilo?
Minutová odpověď
- Motýlům i ostatním druhům opylovačů nejvíce pomůžeme druhově bohatými plochami nektarodárných rostlin.
- Důležité je, aby naprostá většina rostlinných druhů na zahradě byla tvořena druhy, které jsou původní pro danou oblast.
- Pásová nebo mozaiková seč je vhodná metoda péče o jinak neobhospodařované louky nebo části zahrad.
Odpověď
Děkujeme za dotaz a zároveň bych vám rád poděkoval i za váš přístup a zájem nějakým způsobem přírodě pomoci.
Mizí nejen motýli
Úbytek jedinců i celých populací v přírodě se netýká pouze motýlů, ale obecně celé skupiny hmyzu [1]. Jednou z nejvíce postižených skupin jsou opylovači, ke kterým patří zástupci vícero skupin hmyzu [2, 3].
Mezi nejvýznamnější opylovače patří blanokřídlí (včely, pilatky), dvoukřídlí (pestřenky, mouchy), motýli a někteří brouci (tesaříci, krasci, zlatohlávci). Díky své velikosti a často pestrému zbarvení jsou však právě motýli těmi nejvýraznějšími a nejnápadnějšími návštěvníky rozkvetlých luk a křovin.
Pravidlo je jedno – různorodost
Co se týče úpravy zahrady, aby byla co nejvhodnější nejen pro motýly, ale obecně pro všechen hmyz, je třeba držet se jednoho pravidla, a tím je různorodost. Podle vašeho dotazu již na zahradě máte větší množství různých stanovišť, kde mohou zvířata přebývat, což je naprosto ideální.
Opylovačům udělá největší radost, pokud na zahradě zasadíte nějaký nektarodárný strom nebo keř, např. ovocné stromy, rybízy nebo trnky, nebo vytvoříte několik záhonů osetých např. směsí lučního kvítí [4]. Různých směsí pro opylovače lze v této době v různých e-shopech najít poměrně velké množství.
Pokud bude každý záhon oset směsí s jinou druhovou skladbou a nejlépe i různými dobami květu, bude to naprosto ideální řešení. Důležité však je, aby zvolená druhová skladba obsahovala rostliny, které jsou v naší přírodě původní. Ty přilákají mnohem více druhů opylovačů než exotické rostliny [5].
Mozaiková seč
Ještě drobná poznámka k té části zahrady, která je ponechaná přírodě. Je vhodné i tuto planou část alespoň jednou ročně prosekat. Rozhodně nesečeme celou plochu, ale provedeme tzv. mozaikovou seč. Tj. posekáme přibližně třetinu plochy, ale např. v několika úzkých pruzích nebo různě rozmístěných menších ploškách. Další rok stejným způsobem posečeme zase jinou část atd. Sečeme ideálně kosou nebo srpem, tyto nástroje znamenají nejmenší nebezpečí pro živočichy, kteří se v porostu mohou vyskytovat.
Prosekání části zahrady ponechané ladem znamená narušení přirozené sukcese těchto stanovišť a tím pádem i zvýšení druhové rozmanitosti rostlin, na které je samozřejmě závislá i druhová rozmanitost býložravého hmyzu a opylovačů.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Ondra
Mgr. Ondřej Kouklík, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Spolek Darwin
Odbornou revizi poskytl Mgr. Tomáš Jor, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1016/j.cosust.2020.08.012
[2] https://doi.org/10.1126/science.1127863
[3] https://doi.org/10.1890/120126
[4] https://doi.org/10.1111/cobi.13271
[5] https://doi.org/10.1007/s10841-019-00177-3
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
