Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Narazil jsem na jedno video s optickým klamem a nechápu, jak to funguje. Účelem je koukat na křížek uprostřed, zatímco se okolo střídají fotky slavných osobností. Když se oči zaměří na ten křížek, měnící se osobnosti mozek vnímá jako různě rozteklé obličeje až děsivého vzhledu. Jak to?
Minutová odpověď
- Jev je založený na adaptaci a relativním srovnávání napříč tvářemi – rys, který vybočuje, vnímáme o to výrazněji.
- Současný výzkum bohužel nenabízí přesný popis, jak náš mozek tento jev vnímá.
- Podobné jevy můžeme najít například i u vnímání barev nebo pohybu.
Odpověď
Ve zmíněném videu (viz konec příspěvku) je několik podstatných okolností: 1) všechny tváře jsou zvětšené a posunuté tak, aby měly oči na stejných místech; 2) tváře se celkem rychle střídají (asi 1× za sekundu); 3) na tváře se nedíváme přímo, ale sledujeme je „koutkem oka“ (periferním viděním).
Zkreslení rychle zobrazovaných obličejů
Autorem původního videa jsou Jason M. Tangen a kolegové, kteří s ním získali druhé místo v mezinárodní soutěži iluzí (Best Illusion of the Year Contest 2012). Jak popisují [1], jev objevili náhodou při přípravě fotografií na svůj experiment, kde rychle v počítači listovali připravenými soubory.
Podobný jev byl pozorován i dříve [2], možná v méně dramatické podobě: když se lidé dívali delší dobu (5 minut) na deformovanou fotografii (např. s velkou bradou) a potom jim ukázali jinou fotografii, měli pocit, že má bradu naopak malou.
Tomuto jevu se říká flashed face distortion effect (řekli bychom efekt deformace rychle zobrazovaných tváří). I když současná věda zatím neví, jakým způsobem (v jakém formátu) jsou tváře v mozku reprezentovány, tento jev se vysvětluje tak, že informace kódujeme relativně a navíc tyto deformované tváře skutečně vnímáme periferním viděním [3].
Náš mozek se adaptuje na určité tvary a velikosti rysů, a pokud nějaká tvář vybočuje, vnímáme toto vybočení jako ještě výraznější. Tváře jsou navíc bohatý materiál, kdy je poměrně snadné se odlišovat od ostatních (větší čelo, menší nos, mohutnější brada, větší oči). V přiloženém videu vidíme poměrně rozmanitou škálu tváří, a proto je náš mozek téměř všechny vnímá výrazně deformovaně.
Když tváře otočíme vzhůru nohama
Pokud by tváře neměly oči na stejných místech nebo by mezi tvářemi byla delší prodleva, tak je budeme vnímat více jako samostatné objekty a oslabí to relativní kódování. Tím, že fotografie sledujeme periferně, není náš vjem tak přesný a je snazší a rychlejší iluzi vytvořit (a video tak může být kratší a zajímavější) [3]. Jev funguje, i když tváře otočíme vzhůru nohama, a tak oslabíme možnost mozku spoléhat na obvyklé zpracování tváří tak, jak jej má natrénované [4].
To je poměrně překvapivé zjištění, neboť samotné rozpoznávání obličejů je na případné převrácení obličeje velmi citlivé. U tohoto jevu na videu to tak není. Autoři dokonce spekulují, že by se podobný jev dal očekávat nejen u fotografií lidských tváří, ale i u jiných objektů (třeba fotografie zvířat, věcí apod.). Zdá se, že toto však nebylo doposud testováno (zajímavý tip na aktivitu na dlouhé zimní večery). Dále stojí za zmínku, že případný makeup na obličeji nemá na tento jev vliv, což napovídá, že náš mozek významně nereaguje na změny kontrastu na okolních obličejích na videu [4].
Paobrazy
Svou povahou je jev podobný dalším adaptacím. Příkladem mohou být barevné paobrazy (negative after-effect), kdy jde o adaptaci na barvy. Když delší čas vnímáme na obrázku zelenou, na neutrálním pozadí pak následně uvidíme červenou. Nebo pohybový paobraz (motion after-effect), kdy po delším sledování výrazného pohybu jedním směrem, chvíli poté vidíme opačný pohyb.
Za Zeptej se vědce odpovídal Jiří
Mgr. Jiří Lukavský, Ph.D., Psychologický ústav Akademie věd ČR
Odbornou revizi poskytl Mgr. Ondřej Fišer (Ondra Fišer), Centrum kognitivní etologie, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1068/p6968
[2] https://doi.org/10.3758/BF03212974
[3] https://doi.org/10.1177/0301006618817419
[4] https://doi.org/10.1038/s41598-018-37991-9
Další odkazy prověřené autorem
Původní video: Shocking illusion - Pretty celebrities turn ugly! (Šokující iluze - Z krásných celebrit se stávají ošklivé!)
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagramči Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
