Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Existují nějaké studie, jak vzniká endometrióza u žen a zda je do budoucna výhled na nějakou léčbu kromě neustálých operací a braní hormonů?
Minutová odpověď
- Endometrióza je složité onemocnění a je bohužel třeba další výzkum k pochopení jejích příčin.
- Zkoumá se několik směrů léčby, ale jsou zaměřené hlavně na hormonální a operativní řešení.
- Je několik nových oblastí výzkumu, které by v budoucnu mohly k léčbě přispět – imunita, mikrobi nebo např. nanočástice.
Odpověď
O endometrióze toho zatím moc nevíme
Endometrióza postihuje okolo 10–15 % žen a má obrovské dopady na zdraví a kvalitu života. Pro mě osobně je vlastně šokující, jak málo o této nemoci víme, i když postihuje velké množství žen, a to velmi závažně. Pokusila jsem se tedy shrnout dostupné poznatky. Největší komplikací pro výzkum endometriózy je, že se jedná o onemocnění s proměnlivými příznaky, které se pacientku od pacientky mohou výrazně lišit. Onemocnění vyžaduje vysoce mezioborový přístup ke studiu jak příčin nemoci, tak i její možné léčby. Zároveň je třeba zmínit i dlouhodobě nedostatečnou finanční podporu výzkumu tohoto onemocnění [1].
Obecně se u endometriózy ví, že ji způsobuje děložní tkáň, která se neznámým způsobem dostává mimo dělohu, do dutiny břišní. Teorií o tom, jak se to může stát, je celá řada, ale žádná z nich není potvrzená. Takové teorie zahrnují např. tzv. retrográdní menstruaci, kdy se buňky z dělohy během menstruace mohou dostávat zpětně vejcovody do dutiny břišní. Existují ale i teorie popisující genetickou zátěž, dysfunkci imunitního systému, přeměnu buněk jiného typu na endometriální nebo hledají příčinu v rozesetí děložních buněk při operacích jako císařský řez [2, 3]. Je také možné, že pod jednu diagnózu endometriózy zahrnujeme víc různých onemocnění, která se podobně projevují, ale mají různé příčiny.
Výzkum se soustředí na dvě hlavní oblasti: lepší diagnostiku nemoci nevyžadující operaci [1, 4] a na samotnou léčbu, o té více dále.
Terapie schválené již na jiná onemocnění
Některé studie naznačují možné využití již existující léčby (např. imunoterapie ve formě protilátek) i pro endometriózu. Toto má asi největší potenciál dostat se rychle do klinického používání, protože takové terapie jsou již schválené na jiná onemocnění. Stále to ale vyžaduje potvrdit, že skutečně mají efekt v léčbě endometriózy, a provést nutné studie. U endometriózy je známá spojitost s vyšší mírou zánětu v organismu, ale není jednoznačně popsáno, jestli se jedná o následek nemoci, nebo její příčinu. Zároveň se uvažuje o nedostatečné funkci některých typů imunitních buněk umožňující rozvoj nemoci (makrofágy, regulační T buňky) [5]. Jedna menší studie imunitní terapie snižující zánět (konkrétně blokující prozánětlivý TNF alfa) ale už proběhla před lety bez pozorovatelného efektu [6].
Některé směry výzkumu využívají nanočástice k zobrazení ložisek nemoci a představují možný způsob, jak endometriózu v budoucnu cíleně léčit [7]. Cílem by bylo buď léze označit pro účinné odstranění při operaci, nebo přímá terapie, vedoucí k odumření ložisek.
Zkoumá se také role mikrobů v endometrióze. Ve studiích byl pozorován možný přínos léčby antibiotiky [8, 9, 10] jak na rozvoj ložisek endometriózy, tak i související neplodnost. Zkoumán byl i vliv probiotik např. obsahujících Lactobacillus gasseri, u kterého byl v malé ale dvojitě zaslepené studii ve srovnání s placebem pozorován přínos na průběh onemocnění [13]. V podobném duchu směřuje i výzkum vlivu stravy na onemocnění. Objevují se studie popisující přínosný efekt stravy s vysokým podílem omega-3 nenasycených mastných kyselin [5] či jiných úprav stravy [11, 12]. Je třeba ale říct, že velká část těchto výsledků pochází z malých studií, případně studií na zvířatech, a bude je tedy třeba ještě potvrdit.
Od výzkumu k praxi cesta dlouhá
Všechny tyto směry výzkumu jsou ale ještě velmi daleko od praktického využití v lidské medicíně a vyžadují další studium i v základním výzkumu, klinické testování a ověření účinnosti takové léčby. Aktuálně probíhající klinické testování [14] se zaměřuje hlavně na operativní a hormonální léčbu, případně léčbu cholesterolu a metabolismu tuků. Bohužel to tedy ještě nějakou dobu potrvá, než budou lepší varianty k hormonální terapii a operacím.
Za Zeptej se vědce odpovídala Kristýna
Mgr. Kristýna Blažková, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Zdroje
[1] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9127440/
[2] https://www.nhs.uk/conditions/endometriosis/
[3] https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/endometriosis/symptoms-causes/syc-20354656
[4] https://www.mayo.edu/research/clinical-trials/cls-20525891
[5] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8198999/
[6] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18556683/
[7] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7928207/
[8] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6554192/
[9] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34718567/
[10] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/aji.12782
[11] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8500332/
[12] https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT05387161?cond=endometriosis&draw=3&rank=22
[13] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3080472/
[14] https://clinicaltrials.gov/ct2/results?cond=endometriosis&term=&cntry=&state=&city=&dist=
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
