Jak vznikají bílé čáry za letadlem?

Název „chemtrails“ pochází ze spojení slov „chemical“ (chemický) a „trails“ (stopy). Jak již název napovídá, má jít o chemické (v případě některých teorií i biologické) stopy, které lze spatřit zejména za letadly s tryskovými motory. V souvislosti s pojmem chemtrails se lze také často setkat s pojmem „geoengineering“, tedy geoinženýrstvím, jakožto snahou změnit pomocí chemtrails ovzduší, počasí a půdu a geneticky modifikovat, trávit či ovládnout lidstvo [1]. Různé zdroje napojují tyto snahy na „Nový světový řád“, který údajně tvoří klany oligarchů (například z rodu Rothschildů nebo skupiny Bilderberg) [2, 3].

Teorie o chemtrails se začala šířit na konci devadesátých letech, kdy došlo ke zveřejnění strategického dokumentu amerického letectva [4]. Tento dokument byl zejména úvahou o tom, jak by se dalo využít modifikace počasí během válečného konfliktu – například vyvoláním sucha, které by nepřátelské jednotky dostalo do úzkých s pitnou vodou. Někteří lidé považovali tento dokument za důkaz snahy americké armády a vlády o kontrolu nad vlastními obyvateli a začali šířit teorie o zmíněných chemtrails. Přestože instituce jako Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nebo Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) vydaly velmi záhy společné prohlášení a informační dokument, který teorie o ovlivňování civilního obyvatelstva vyvracel, semínko pochybností již bylo zaseto a na internetu žilo vlastním životem [5].

Co se tedy doopravdy děje v leteckém motoru? V ideálním případě dochází dokonalým spálením uhlíkatého leteckého paliva, které je chemicky velmi podobné jiným motorovým palivům, ke vzniku vody a oxidu uhličitého. Zatímco oxid uhličitý zůstává za atmosférických podmínek plynem i v chladném vzduchu, vodní pára uvolněná motorem může zkapalnět a při velkém rozdílu teplot i zmrznout na krystalky ledu. Jelikož přeměnu plynu na kapalinu nazýváme kondenzací, pochází odtud pojem kondenzační stopy – contrails. Přestože proudová letadla existují ve vzdušném prostoru již od třicátých let minulého století, chemtrails jsou údajně problémem posledních několika desetiletí [6]. Důvodem pro tyto úvahy je, že na rozdíl od klasických contrails zůstávají údajně chemtrails na obloze déle. Historické fotografie však ukazují, že dlouhotrvající stopy po průletu proudového letadla nejsou novým fenoménem a změnu oproti dvacátému století nelze spolehlivě dokázat [7].

Mezi chemikálie, které jsou údajně pomocí letadel rozprašovány, mají patřit mimo jiné mikročástice kovového barya a oxidů hliníku, vápníku a hořčíku, nebo spory plísní, viry a bakterie [1]. Obecně je vdechování jakýchkoliv cizorodých částic organismu neprospěšné a dlouhodobě vede k plicním onemocněním, která jsou již dlouhou dobu známá například z prostředí, kde se těží či obrábí kovy, jako je pneumokonióza nebo astma [8–10]. Akutní otrava baryem může vést ke zvracení a průjmu [11]. Pokud pomineme vdechnutí jako cestu do našich organismů, částice popadané na zem by se následně objevily v půdě i vodě v nezanedbatelných množstvích.

Nic však nenasvědčuje tomu, že by znečištění zmíněnými látkami uměle narůstalo [12]. Na obsahy zmíněných látek v životním prostředí existují zákonné limity a tyto látky jsou tedy pravidelně a nezávisle sledovány [13–15]. Pokud by na nás z prolétajícího letadla padaly jedovaté látky, projevovaly by se u nás i lidí a zvířat v našem okolí nepochybně známky otravy. V případě opakovaných otrav v nějaké oblasti je zpravidla provedena rozsáhlá analýza vody, půdy i ovzduší a na kontaminaci se záhy přijde. Zpravidla takové zprávy neuniknou ani mediální pozornosti.

K ovlivňování počasí pomocí chemtrails a geoinženýrství se vyjadřovaly i některé vědecké skupiny, které se zabývají tématem globálního oteplování a umělého řešení ochlazování planety [16, 17]. Tento teoretický koncept předpokládá rozptýlení látek v atmosféře tak, aby jejich částice odrážely část slunečního záření, které by na planetu jinak dopadlo a vedlo k ohřívání povrchu i atmosféry. Vzhledem k jejich kontroverzní povaze (i ve vědecké komunitě) jsou takové experimenty velmi přísně kontrolovány a nikdy nejsou testovány v otevřeném prostředí mimo laboratoř.

Shrnuto, podtrženo – teorie o chemtrails jsou založené na dezinterpretaci dokumentu amerického letectva o možném ovlivnění počasí v jejich prospěch během válečného konfliktu. Od konce devadesátých let ale žijí svým vlastním životem. Dle vědecké komunity, vládních agentur i nezávislých institucí se tyto teorie neopírají o žádný relevantní výzkum recenzovaný nezávislými odborníky, takže jde pouze o čiré spekulace.

Za Zeptej se vědce odpovídal Adam

Mgr. Adam Jaroš, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Odborná revize:

Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research

Mgr. Adéla Šimková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Zdroje

[1] https://informace.top/pravda-o-chemtrails/

[2] https://www.washingtonpost.com/news/retropolis/wp/2018/03/19/the-rothschilds-a-pamphlet-by-satan-and-conspiracy-theories-tied-to-a-battle-200-years-ago/

[3] https://en.wikipedia.org/wiki/Bilderberg_meeting#Conspiracy_theories

[4] https://apps.dtic.mil/sti/pdfs/ADA333462.pdf

[5] https://www.faa.gov/regulations_policies/policy_guidance/envir_policy/media/contrails.pdf

[6] https://cs.wikipedia.org/wiki/Proudov%C3%BD_letoun

[7] https://contrailscience.com/contrail-photos-through-history/

[8] https://cs.wikipedia.org/wiki/Pneumokoni%C3%B3za

[9] https://link.springer.com/article/10.2478/S13382-012-0031-9

[10] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012369216335851

[11] https://wwwn.cdc.gov/TSP/MMG/MMGDetails.aspx?mmgid=321&toxid=57

[12] https://contrailscience.com/chemical-analysis-of-contrails/

[13] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-83

[14] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-401

[15] https://www.sekm.cz/portal/

[16] https://keith.seas.harvard.edu/chemtrails-conspiracy-theory

[17] https://keith.seas.harvard.edu/albedo_modification_v_cdr

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.