Jaký je vliv úplňku na dětský spánek?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

Odpověď musíme začít poměrně zeširoka. V našem těle, stejně jako v tělech většiny živočichů a rostlin, tikají biologické hodiny. Ty vznikly jako odpověď na střídání dne a noci způsobené rotací Země kolem své osy.

Těmto hodinám se také říká cirkadiánní rytmy a řídí, kdy půjdeme spát, kdy je pro nás vhodné přijímat potravu nebo kdy je naše tělo nejvíce připravené se učit. Vnitřní biologické hodiny jsou seřizovány světlem, nejlépe slunečním. Světlo ve špatnou denní dobu negativně ovlivňuje náš cirkadiánní systém, což může následně vést ke vzniku řady onemocnění.

Molekulární podstata biologických hodin je velice podobná u většiny organismů a za její objev byla udělena dokonce Nobelova cena [1].

Vedle denních rytmů jsou popsány také rytmy roční, které ovlivňují u zvířat například páření nebo výměnu srsti, a dále pak lunární, jež se řídí právě Měsícem.

Vnitřní lunární mechanismus podobný tomu cirkadiánnímu byl nalezen u některých živočichů. Lunární rytmy jsou často popisovány u živočichů žijících v okolí moře, jelikož vliv Měsíce je zde navíc umocněn přílivem a odlivem. Dokonce i některé rostliny reagují na měsíční záři.

Vnitřní lunární hodiny však u člověka nalezeny nebyly [2]. Přesto se traduje, že u nás úplněk ovlivňuje celou řadu procesů a činností, včetně spánku. Především maminky kojenců připisují nespavost svých dětí měsíci.

Jako nejčastější důvod vlivu luny na spánek se uvádí jeho záře. Ta je při úplňku v průměru 0,25 luxů (maximálně 1 lux při tzv. superúplňku), což je 250× více než při novu. To, že i tak malé osvětlení, které září z jasné oblohy, má vliv na cirkadiánní rytmy, bylo potvrzeno jak u volně žijících živočichů a jejich mláďat, tak u člověka. Tím pádem předpoklad, že by měsíční svit mohl ovlivnit biologické hodiny, a tím spánek člověka, se jeví jako logický [3].

Především v dobách, kdy neexistovalo elektrické osvětlení, nabízelo období kolem úplňku nepochybně možnosti pro noční aktivity, jako byl lov, cestování, ale i sociální kontakty. Minimálně v tomto ohledu se dá říct, že úplněk negativně ovlivnil délku spánku [4]. Nicméně lidé dnes většinově žijí v prostředí měst s umělým osvětlením, a tak se vliv měsíce pomalu, ale jistě vytrácí.

Fakt, že je náš organismus ovlivňován umělým osvětlením, dokazuje studie, kdy lidé pobývali přes víkend v přírodě a spali pod širákem, daleko od města. Pouze tak krátký čas stačil, aby se naše vnitřní hodiny přizpůsobily jinému načasování světla a účastníci studie usínali a vstávali dříve, než pro ně bylo běžné v jejich domácích podmínkách [5]. Stejný vzorec spánku byl potvrzen také u desetiletých dětí [6]. Jak ale ovlivňuje úplněk dnešní běžnou populaci?

Studie prováděné na dospělých, které se zabývaly vlivem úplňku na spánek, se neshodují. První skupina prací nalezla vliv úplňku, dvě z nich větší u mužů [7, 8]. Celkové zkrácení spánku se v nich pohybovalo kolem 20 minut, zkrácený byl také hluboký spánek a prodloužená doba usínání [7, 8, 9]. Nicméně často se porovnávají hodnoty mezi obdobím kolem úplňku a novu, přičemž se dá předpokládat, že mezi úplňkem a novem se hodnoty zhoršují postupně čili skok v kvalitě není ze dne na den a nemusí tedy být tak znatelný.

Naproti těmto výsledkům stojí studie, která se pokusila neúspěšně zreplikovat předchozí popsané. Autoři se poté podívali na všechny publikované studie na toto téma a spočítali, že při zpětném ověřování některých dat ze spánkových laboratoří ve dvou studiích na celkem 1200 účastnících byl nalezen efekt úplňku, zatímco v osmi dalších na souhrnném počtu více než 23 000 účastníků efekt nalezen nebyl.

V této práci výzkumníci nabízejí vysvětlení, že negativní výsledky se špatně publikují, a tudíž nevíme, kolik dalších vědců se snažilo v datech ze spánkových laboratořích nalézt vliv měsíce, a když žádný nenašli, tak výsledky ani nepublikovali [10]. Další práce z téhož roku provedená na více než 2000 dospělých ukázala, že se spánek mezi fázemi nijak nelišil, a to ani subjektivně, ani podle přístrojů v laboratoři [11].

Hypotézu, že vliv měsíce byl patrný v dřívějších populacích žijících bez elektrického proudu, se rozhodla ověřit studie provedená na obyvatelích argentinského venkova.

V této studii se porovnávali s obyvateli téhož etnika žijícího ve městě. Ukázalo se, že u obou skupin se kolem úplňku spánek opožďoval o 30–80 min, více u skupiny bez elektrické energie. Také celková doba spánku byla kratší.

Částečné vysvětlení tohoto jevu samotnými domorodými obyvateli je takové, že kolem úplňku se díky většímu světlu konají různá setkání. V této práci byl dokonce vysledován vzorec 15denního chování, což by odpovídalo oněm lunárním rytmům živočichů žijících v přímořských oblastech [12].

Proč jsou tedy výsledky studií tak odlišné? Jedním z důvodů může být různá metodologie, kdy někteří vědci porovnávali úplněk a pár dní kolem něj s obdobím kolem novu; jiní studovali celá období dorůstání a couvání luny proti sobě. V některých pracích se používaly pouze dotazníky kombinované s náramky pro detekci pohybu, některé byly provedené ve spánkových laboratořích, doplněné EEG mozku. Také někteří vědci vysvětlují rozdílné výsledky tím, že jsou dělané v různých zeměpisných šířkách.

Pokud chceme zjistit, zda jsou děti, a v případě vašeho dotazu kojenci, citlivé na úplněk, je to z pohledu vědeckých studií poměrně problematické. Obecně se totiž výzkum na dětech dělá podstatně méně často než na dospělých.

Vnímat světlo a tmu jsou děti schopné již od narození. V tomto ohledu se dá tedy předpokládat, že vliv světla by měl být stejný u dětí i dospělých. Na druhou stranu jsou vnitřní hodiny dětí na začátku vývoje na jakékoliv změny citlivější než ty dospělých, jelikož ještě nejsou plně vyvinuty. To se děje postupně v prvních měsících života [13].

Vlivem úplňku na děti se zabývaly tři studie. Dvě byly provedeny na větších dětech ve věku od 8 do 11 let. První na téměř 6000 jedincích ukázala, že během úplňku byl spánek dětí v průměru o pět minut kratší [14]. Ve druhé studii na téměř 800 dětech naopak vyšel spánek v průměru o 4 minuty delší během úplňku v porovnání s novem [15]. Takové rozdíly v kvalitě spánku jsou velmi malé a spíše zanedbatelné, přestože byly potvrzené na velkém počtu účastníků.

Nejnovější studie provedená na dětech od 3 do 6 let ukázala, že fáze měsíce může ovlivňovat hladinu melatoninu – hormonu tmy, který se nám vyplavuje ve spánku a určuje naši subjektivní noc. Pokud spíme v době, kdy se nám vyplavuje melatonin, je spánek nejkvalitnější. Během úplňku byla hodnota melatoninu v porovnání s novem téměř poloviční okolo doby usínání. Spánek těchto dětí by měl být tím pádem méně kvalitní, a to i subjektivně [16].

Výzkum, který by se zabýval kojenci, jsme nenašli. Nicméně sledované změny délky spánku v prvních dvou studiích byly zaznamenány pouze pomocí hodinek sledujících pohyb, a tudíž nelze přesně říct, zda byla ovlivněna struktura spánku nebo jeho kvalita. Hodinky také špatně rozlišují, zda testovaná osoba spí, nebo už je vzhůru a pouze nehybně leží. Není tedy možné z dostupných dat říci, zda má úplněk vliv na spánek dětí.

V souvislosti s nejmenšími dětmi se traduje také pověra, že se při úplňku rodí více dětí. Studie, která se tím zabývala, byla provedena na více než půl milionu porodů a nenašla žádnou souvislost mezi fází měsíce a četností, typem (přirozený porod / císařský řez, vícečetné těhotenství) ani komplikacemi během porodu [17].

Vedle vlivu světla jako důvodu pro změny pozorované v průběhu lunárního měsíce se jako další uvádí gravitace. Zde jsou však vědci ještě skeptičtější. Podle této teorie by měla gravitace působit na vodu v našem organismu, jelikož lidské tělo je z většiny tvořeno vodou, a tudíž by na ni měla působit gravitace stejně jako na hladinu moře. Gravitace je ale poměrně slabá síla, pokud se jedná o množství vody v lidských buňkách, dokonce ji nepozorujeme ani na menších vodních plochách jako jsou rybníky. Projeví se pouze na otevřeném moři, kde je dostatečná masa vody [2].

Přesto, že měsíc ovlivňoval životy lidí po mnohá tisíciletí, ukazuje se, že nyní je již jeho vliv pro moderní společnost zanedbatelný, možná s výjimkou velmi citlivých jedinců. Mechanismus vlivu měsíce však není znám. Většina vědců, včetně nestorů chronobiologie [4], se tak shoduje, že přesvědčivý důkaz, že by Měsíc ovlivňoval fyziologii lidského těla se, na rozdíl od jiných živočichů, dosud nepodařilo nalézt.

Za Zeptej se vědce odpovídala Vendula

Mgr. Vendula Lužná, Ph.D., 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, v současné době na rodičovské dovolené

Odbornou revizi poskytla Mgr. Zuzana Hübnerová, Ph.D., Fyziologický ústav AV ČR, momentálně na mateřské dovolené

Odpověď editoval Luděk Vašta

[1] https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/2017/summary/

[2] https://doi.org/10.3389/fneur.2017.00189

[3] https://doi.org/10.3389/fneur.2021.625334

[4] https://doi.org/10.1016/j.cub.2008.07.003

[5] https://doi.org/10.1016/j.cub.2016.12.041

[6] https://doi.org/10.1186/s40101-022-00316-x

[7] https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2021.150222

[8] https://doi.org/10.1016/j.cub.2014.05.018

[9] https://doi.org/10.1016/j.cub.2013.06.029

[10] https://doi.org/10.1016/j.cub.2014.05.017

[11] https://doi.org/10.1016/j.sleep.2015.08.002

[12] https://doi.org/10.1126/sciadv.abe0465

[13] https://doi.org/10.1016/j.cub.2005.07.004

[14] https://doi.org/10.3389/fped.2016.00024

[15] https://doi.org/10.1111/cob.12092

[16] https://doi.org/10.1111/jsr.13635

[17] https://doi.org/10.1016/j.ajog.2004.12.034

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422