Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.
Dotaz
V poslední době z hodně stran slýchám slova jako emise, skleníkové plyny atd. Setkala jsem se s mnoha názory na celou problematiku globálního oteplování. Nejvíce diskutovaný byl však oxid uhličitý. Je oxid uhličitý opravdu skleníkovým plynem? Byla jsem vždy přesvědčena, že ano, ale slyšela jsem i jiný názor.
Odpověď
Oxid uhličitý opravdu je významným skleníkovým plynem. Na rozdíl od dusíku nebo kyslíku se jeho molekula v přítomnosti infračerveného záření chová jinak než tyto plyny. Teplo nepropustí, nýbrž ho absorbuje a emituje do různých směrů, i zpátky k Zemi [1]. Tím přispívá k zadržení tepla, a způsobuje tak společně s dalšími skleníkovými plyny skleníkový efekt.
Další skleníkové plyny
Mezi skleníkové plyny se kromě oxidu uhličitého řadí i metan, oxid dusný, fluorované uhlovodíky, freony, ozon nebo vodní pára. To, do jaké míry přispívají ke skleníkovému efektu, je dané jejich charakterem, množstvím, tím, jak dlouho v atmosféře zůstanou, a nepřímými efekty, které způsobují. Například metan může reagovat s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého, ale také je zodpovědný za vznik ozonu [2]. Oba dva tyto procesy je potřeba započítat do bilance metanu. Vodní pára zase významně přispívá ke skleníkovému efektu, ale v atmosféře zůstává jen krátkou dobu [3].
Koncentrace se zvyšuje
Oxid uhličitý je velmi stabilní, a v atmosféře tedy zůstává dlouho [4]. Navíc jej vypouštíme ve velkém množství a jeho koncentrace se neustále zvyšuje – z 280 ppm (kolem roku 1750) na nynějších 417 ppm [5], nejvyšší hodnotu za posledních několik milionů let [6].
Za Zeptej se vědce vypracovala a zdraví Christina
Christina Karmann, M.Sc., Ústav technologie vody a prostředí, VŠCHT Praha
Zdroje:
[1] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0960168693901047
[2] https://www.envchemgroup.com/climate-change-methane-and-ozone.html
[3] https://hess.copernicus.org/articles/21/779/2017/
[4] https://orbi.uliege.be/handle/2268/12933
[5] https://www.co2.earth/daily-co2
[6] https://www.science.org/doi/full/10.1126/science.1233137
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.