Hlavní obsah
Věda

Je oxid uhličitý skleníkovým plynem?

Foto: Carmine De Fazio, Unsplash

Je oxid uhličitý skleníkovým plynem? (dotaz č. 229)

Stačí, aby se na pár dní ochladilo a člověk už se nemůže dočkat oteplení. Ale určitě ne toho globálního. S globálním oteplováním je nepochybně spjato zvyšující se množství oxidu uhličitého. Opravdu však může za všechno?

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Dotaz

V poslední době z hodně stran slýchám slova jako emise, skleníkové plyny atd. Setkala jsem se s mnoha názory na celou problematiku globálního oteplování. Nejvíce diskutovaný byl však oxid uhličitý. Je oxid uhličitý opravdu skleníkovým plynem? Byla jsem vždy přesvědčena, že ano, ale slyšela jsem i jiný názor.

Odpověď

Oxid uhličitý opravdu je významným skleníkovým plynem. Na rozdíl od dusíku nebo kyslíku se jeho molekula v přítomnosti infračerveného záření chová jinak než tyto plyny. Teplo nepropustí, nýbrž ho absorbuje a emituje do různých směrů, i zpátky k Zemi [1]. Tím přispívá k zadržení tepla, a způsobuje tak společně s dalšími skleníkovými plyny skleníkový efekt.

Další skleníkové plyny

Mezi skleníkové plyny se kromě oxidu uhličitého řadí i metan, oxid dusný, fluorované uhlovodíky, freony, ozon nebo vodní pára. To, do jaké míry přispívají ke skleníkovému efektu, je dané jejich charakterem, množstvím, tím, jak dlouho v atmosféře zůstanou, a nepřímými efekty, které způsobují. Například metan může reagovat s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého, ale také je zodpovědný za vznik ozonu [2]. Oba dva tyto procesy je potřeba započítat do bilance metanu. Vodní pára zase významně přispívá ke skleníkovému efektu, ale v atmosféře zůstává jen krátkou dobu [3].

Koncentrace se zvyšuje

Oxid uhličitý je velmi stabilní, a v atmosféře tedy zůstává dlouho [4]. Navíc jej vypouštíme ve velkém množství a jeho koncentrace se neustále zvyšuje – z 280 ppm (kolem roku 1750) na nynějších 417 ppm [5], nejvyšší hodnotu za posledních několik milionů let [6].

Za Zeptej se vědce vypracovala a zdraví Christina

Christina Karmann, M.Sc., Ústav technologie vody a prostředí, VŠCHT Praha

Zdroje:

[1] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0960168693901047

[2] https://www.envchemgroup.com/climate-change-methane-and-ozone.html

[3] https://hess.copernicus.org/articles/21/779/2017/

[4] https://orbi.uliege.be/handle/2268/12933

[5] https://www.co2.earth/daily-co2

[6] https://www.science.org/doi/full/10.1126/science.1233137

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz