Může být i jeden drobný škrábanec na teflonové pánvi zdraví škodlivý?

Nejprve si musíme říct, co to vlastně teflon je. Teflon je obchodní název pro sloučeninu polytetrafluorethylen (PTFE). PTFE je polymerní materiál, tedy řetězec, tvořen opakující se molekulou se 4 fluory. Tato molekula má jedinečné vlastnosti, jako například vysoká stabilita či odpuzování vody i mastnoty. Z těchto důvodů si našla využití v mnoha aplikacích, jak v průmyslu, tak i u nás doma [1].

PTFE řadíme do skupiny tzv. PFAS (Per- and PolyFluoroAlkyl Substances, česky per- a polyfluoroalkylové látky), ve které se nachází dalších 5000 až 10 000 různých sloučenin s podobnými vlastnostmi a s nimiž se setkáváme v každodenním životě: mnohé obalové materiály na potraviny (např. od pizzy a fast foodu, kelímky na nápoje), pečicí papír, voděodolné/nepromokavé látky (deštníky, bundy, obuv, stany), textilie odolné vůči skvrnám (závěsy, koberce, sedačky, ubrusy, hračky) a mnoho dalších. Tři sloučeniny z této skupiny jsou již přísně regulované kvůli negativním účinkům na životní prostředí a lidské zdraví [2].

Jak to tedy je s teflonem na našich pánvích? O toxicitě molekuly PTFE se neví mnoho, ale předpokládá se, že díky své polymerní formě je neškodná [3]. Používá se proto taktéž v chirurgii a ortopedii pro různé tkáňové výplně a protézy [4].

Co se týká poškrábané pánve, a to platí pro jakoukoliv potaženou pánev (např. i keramickým povrchem), jsou zde dvě rizika:

Pokud je pánev škrábnutá, znamená to, že se částečky povrchu pravděpodobně dostaly do našeho jídla, a tedy jsme je nejspíš spolkli. Což by v případě teflonu podle dostupných výzkumů na myších nemělo ohrozit naše zdraví [5]. Nicméně je to stále cizí částice, která prochází celým naším trávicím traktem a může ho mechanicky poškodit. Je tedy dobré se tomuto riziku vystavovat co nejméně a ideálně takovou pánev přestat používat, protože hrozí odloupnutí dalších kousků vrstvy.

Pokud je povrch na některé části pánve odloupnutý, náš pokrm ohřívaný na pánvi je v přímém kontaktu s vrstvou pod nepřilnavých povrchem, která není certifikovaná pro kontakt s jídlem. Při vaření se do jídla pak může uvolňovat například toxický hliník, ze kterého je jádro pánve často vyrobeno [6]. Jedná se však o minimální množství úměrné velikosti škrábance, tedy jedno smažení na poškrábané pánvi nás bezprostředně neohrozí. Mnohem lepším řešením je však pořídit si pánev novou.

Kromě škrábanců je naše kuchyňské nádobí vystaveno i vysoké teplotě (při smažení by měla dosahovat 170–220 °C, pečení cca 170–250 °C). Při rozpálení pánve nad teplotu 260 °C může docházet k tepelnému rozkladu polymerního teflonu a jeho uvolňování ve formě drobných částic či plynu [3, 7]. Je zdokumentováno, že nadýchání se tohoto „kouře“ vede ke zdravotním problémům, a to jak na případech pracovníků z továren, kde se PTFE vyrábí, tak i na extrémních případech z běžného života při rozpálení teflonové pánve na vysokou teplotu [8].

Pokud budeme teplotu naší teflonové pánve udržovat pod teplotou 260 °C nemělo by docházet k tepelnému rozkladu teflonu. Musíme si však dát pozor, pánev se na sucho hodně rychle rozehřeje. Navíc, uvolňování různých příměsí již při nižších teplotách (včetně jiných PFAS) nemůžeme naprosto vyloučit, protože přesné složení materiálů, jako je teflon, je často chráněno obchodním tajemstvím [3, 9].

Mnohem citlivější než lidé jsou na toxicitu různých látek v ovzduší (včetně výparů z rozehřátého teflonu) ptáci. Jsou známy případy otravy papoušků při neopatrném používání teflonového nádobí [10, 11] a také otravy drůbeže chované v prostorách, kde byly použity žárovky potažené PTFE [12, 13]. Příčinou otravy ptáků je poškození plic, které může být smrtelné při rozpálení teflonu nad 270 °C [11, 14].

K uvolňování PFAS látek do životního prostředí však nedochází jenom v naší kuchyni. Samotná výroba PTFE je náročný proces vyžadující extrémně vysoké teploty (1000–1600 °C) a velké množství nebezpečných chemikálií včetně dalších různých PFAS [1].

V důsledku extrémní stability těchto látek, neopatrného zacházení s odpady a širokou aplikací do produktů všude kolem nás, můžeme dnes tyto látky najít téměř všude – od pitné vody, přes mateřské mléko, lidskou krev až po krev ledních medvědů žijících v Arktidě [15].

PFAS mohou při dlouhodobém působení vést k vážnému poškození jater a ledvin, narušení hormonálního i imunitního systému, a také ke vzniku rakoviny [16]. Z těchto důvodů se na úrovni EU tyto látky pozorně sledují a momentálně se projednává jejich plošný zákaz [17].

Za Zeptej se vědce odpovídaly Nina a Barbora

Mgr. Nina Pálešová, RECETOX (Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí), Masarykova univerzita

Bc. Barbora Rudzanová, MSc., RECETOX, Masarykova univerzita

Odbornou recenzi poskytla Christina Karmann, M.Sc., Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT Praha

Zdroje

[1] Lohmann R, Cousins IT, DeWitt JC, Glüge J, Goldenman G, Herzke D, et al. Are Fluoropolymers Really of Low Concern for Human and Environmental Health and Separate from Other PFAS? Environ Sci Technol [Internet]. 2020 Oct 20 [cited 2023 Apr 12];54(20):12820–8. Available from: https://doi.org/10.1021/acs.est.0c03244

[2] ECHA. Per- and polyfluoroalkyl substances (PFASs) - ECHA [Internet]. 2023 [cited 2023 Mar 6]. Available from: https://echa.europa.eu/hot-topics/perfluoroalkyl-chemicals-pfas

[3] Sajid M, Ilyas M. PTFE-coated non-stick cookware and toxicity concerns: a perspective. Environ Sci Pollut Res [Internet]. 2017 Oct 1 [cited 2023 Feb 22];24(30):23436–40. Available from: https://doi.org/10.1007/s11356-017-0095-y

[4] Kopova I, Rezek B, Stehlik S, Ukraintsev E, Slepickova Kasalkova N, Slepicka P, et al. Growth of Primary Human Osteoblasts on Plasma-Treated and Nanodiamond-Coated PTFE Polymer Foils. Phys Status Solidi B [Internet]. 2018 [cited 2023 Apr 12];255(10):1700595. Available from: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/pssb.201700595

[5] Lee S, Kang KK, Sung SE, Choi JH, Sung M, Seong KY, et al. In Vivo Toxicity and Pharmacokinetics of Polytetrafluoroethylene Microplastics in ICR Mice. Polymers [Internet]. 2022 Jan [cited 2023 Feb 22];14(11):2220. Available from: https://www.mdpi.com/2073-4360/14/11/2220

[6] Veríssimo MIS, Oliveira JABP, Gomes MTSR. Leaching of aluminium from cooking pans and food containers. Sens Actuators B Chem [Internet]. 2006 Oct 25 [cited 2023 Apr 12];118(1):192–7. Available from: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0925400506002899

[7] TeflonTM Nonstick Cookware Myths and FAQ | TeflonTM Cookware [Internet]. [cited 2023 Apr 18]. Available from: https://www.teflon.com/en/consumers/teflon-coatings-cookware-bakeware/safety/myths

[8] Hamaya R, Ono Y, Chida Y, Inokuchi R, Kikuchi K, Tameda T, et al. Polytetrafluoroethylene fume–induced pulmonary edema: a case report and review of the literature. J Med Case Reports [Internet]. 2015 May 14 [cited 2023 Apr 18];9:111. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4436768/

[9] Schlummer M, Sölch C, Meisel T, Still M, Gruber L, Wolz G. Emission of perfluoroalkyl carboxylic acids (PFCA) from heated surfaces made of polytetrafluoroethylene (PTFE) applied in food contact materials and consumer products. Chemosphere. 2015 Jun;129:46–53.

[10] Blandford TB, Seamon PJ, Hughes R, Pattison M, Wilderspin MP. A case of polytetrafluoroethylene poisoning in cockatiels accompanied by polymer fume fever in the owner. Vet Rec. 1975 Feb 22;96(8):175–8.

[11] Wells RE, Slocombe RF. Acute toxicosis of budgerigars (Melopsittacus undulatus) caused by pyrolysis products from heated polytetrafluoroethylene: microscopic study. Am J Vet Res. 1982 Jul;43(7):1243–8.

[12] Boucher M, Ehmler TJ, Bermudez AJ. Polytetrafluoroethylene gas intoxication in broiler chickens. Avian Dis. 2000;44(2):449–53.

[13] Shuster KA, Brock KL, Dysko RC, DiRita VJ, Bergin IL. Polytetrafluoroethylene toxicosis in recently hatched chickens (Gallus domesticus). Comp Med. 2012 Feb;62(1):49–52.

[14] Griffith FD, Stephens SS, Tayfun FO. Exposure of Japanese Quail and Parakeets to the Pyrolysis Products of Fry Pans Coated with Teflon® and Common Cooking Oils. Am Ind Hyg Assoc J [Internet]. 1973 Apr [cited 2023 Apr 5];34(4):176–8. Available from: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/0002889738506828

[15] Giesy JP, Kannan K. Perfluorochemical surfactants in the environment. Environ Sci Technol. 2002 Apr 1;36(7):146A-152A.

[16] Fenton SE, Ducatman A, Boobis A, DeWitt JC, Lau C, Ng C, et al. Per- and Polyfluoroalkyl Substance Toxicity and Human Health Review: Current State of Knowledge and Strategies for Informing Future Research. Environ Toxicol Chem [Internet]. 2021 [cited 2022 Aug 10];40(3):606–30. Available from: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/etc.4890

[17] ECHA. All news - ECHA [Internet]. 2023 [cited 2023 Mar 6]. Available from: https://echa.europa.eu/-/echa-publishes-pfas-restriction-proposal

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Podpořit nás můžete na donio.cz/podpor-zeptej-se-vedce.