Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médiu.
Dotaz
Co je pravdy na tom, že by se nemělo sahat na ptačí brka vzhledem k možnému přenosu nemocí?
Minutová odpověď
- Jisté riziko ptačí zoonózy čili přenosu infekčního onemocnění nebo agens z ptáka na člověka může existovat, nicméně záleží na tom, z kterého ptačího druhu peří pochází, a také na citlivosti a imunitě člověka, který s peřím manipuluje.
- Rozhodně je dobré mít se na pozoru u volně žijících holubů, vodních ptáků a dravců včetně sov. V chovech pak mohou být rizikoví papoušci, drůbež i vodní ptactvo.
- Důkladná hygiena rukou po každé manipulaci s peřím určitě není na škodu, zvláště pak u dětí či osob s oslabenou imunitou.
Odpověď
Na otázku rozhodně neexistuje jednoznačná odpověď. Je pravdou, že díky schopnosti letu jsou volně žijící ptáci a jejich opeření v intenzivním a neustálém kontaktu s prostředím a různými zdroji mikroorganismů, včetně patogenů [1]. Samotní ptáci, ale i jejich opeření je rezervoárem široké palety patogenních mikroorganismů, kdy z bakterií byly u ptáků nalezeni zástupci rodů Escherichia, Salmonella a Campylobacter způsobující závažná onemocnění zažívacího traktu [1–3].
U komerčně či zájmově chovaných druhů ptáků, ale i u těch volně žijících je rovněž typický a v současné době i velmi problematický výskyt různých skupin chlamydií [1, 4, 5], které mohou být potenciálně nebezpečné i pro člověka. Rovněž je typický výskyt mnoha skupin virů včetně viru ptačí chřipky či herpes virů, které u člověka způsobují různě závažná onemocnění kůže a sliznic [1, 6, 7]. Na základě těchto informací jsou ptáci a jejich peří rezervoárem mnoha potenciálně velmi nebezpečných mikroorganismů.
Na druhou stranu je prokázáno, že komplexní společenstvo mikroorganismů, tzv. mikrobiom, je v peří ptáků druhově specifický a zahrnuje i mikroorganismy schopné produkce antimikrobiálních látek [8]. K potenciální redukci nevítaných patogenů na opeření může významně přispívat i promazávání peří sekrety jediné mazové žlázy, tzv. uropygiální žlázy, které v laboratorních podmínkách vykazovaly silné účinky proti E. coli, původcům salmonely apod. [9, 10].
Mikrobiom peří zdravých ptáků v dobré kondici je tedy „nastaven“ tak, aby patogeny z peří byly eliminovány. To ale nemusí být samozřejmostí u jedinců, kteří mají oslabenou imunitu, ať už díky působení patogenu či z jiného důvodu, nebo je jejich opeření v silném kontaktu se substrátem, který je zdrojem patogenů, nejčastěji z trusu.
A to se děje především v komerčních chovech drůbeže, zájmových chovech papoušků, v zoologických zahradách nebo u ptáků vázaných na městská prostředí. Proto některé studie prokázaly převahu patogenů v peří městských populací ptáků oproti rurálním (vesnickým) populacím stejného druhu [11], přenos patogenů z peří holubů do vodních zdrojů (fontány a malé vodní plochy ve městech) [12] či akumulaci patogenních mikroorganismů v komerčních chovech drůbeže nebo v chovech okrasného ptactva [13].
Shrnuto a podtrženo, potenciální riziko přenosu infekčního onemocnění z peří na člověka existuje, nicméně doposud byly tyto zoonózy prokázány především u pracovníků v komerčních chovech drůbeže či zoologických zahrad [1]. Proto bych ohledně manipulace s nalezeným pírkem někde v lese nedělala paniku, více opatrná už bych ovšem byla u sbírání a manipulace s peřím holubů někde ve městě (sama nedovoluji svým dětem) nebo s pery vodních ptáků sesbíraných někde v zoologické zahradě či poblíž nebo přímo v komerčních chovech drůbeže. Opatrnost je na místě i v případě větších chovů okrasného ptactva.
Ale jak již bylo řečeno, zdravý jedinec by neměl být při běžné manipulaci ohrožen, obezřetný by měl být jen ten s oslabenou imunitou.
Za Zeptej se vědce odpovídala Veronika
Mgr. Veronika Gvoždíková Javůrková, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR a Groningen Institute of Evolutionary Life Sciences, University of Groningen
Odbornou revizi poskytl Mgr. Ondřej Fišer, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta JU
Odpověď editovali Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. Sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences a Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1007/s10482-018-1048-2
[2] https://hal.science/hal-00902571
[3] https://doi.org/10.1089/fpd.2010.0673
[4] https://doi.org/10.1111/tbed.14457
[5] https://doi.org/10.26444/aaem/82948
[6] https://doi.org/10.1128/AEM.00563-10
[7] https://doi.org/10.1111/tbed.13148
[8] https://doi.org/10.1038/s41396-019-0438-4
[9] https://doi.org/10.1093/femsec/fiy117
[10] https://doi.org/10.1007/s10336-017-1461-8
[11] https://doi.org/10.1139/cjm-2020-0320
[12] https://doi.org/10.1111/j.1749-4877.2010.00187.x
[13] https://doi.org/10.3390/ijerph192416508
Ptačí hodinka
Tento víkend (5.–7. ledna 2024) má každý možnost se zapojit do sčítání ptáků. Není to nic těžkého a stačí na to jen hodinka času. A pomůžete tak vědcům. Podrobnosti a návod jsou na https://ptacihodinka.birdlife.cz/.
Anketa
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.
