Pomáhá s usínáním maska na oči?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

V oku máme kromě klasických tyčinek a čípků retinální gangliové buňky, které reagují především na světlo vlnové délky kolem 460–485 nm, což je modré světlo [1]. Tyto buňky mají za úkol informaci o světle předávat cirkadiánním hodinám v mozku, které následně řídí časování mnoha procesů v těle [2].

Pro harmonický spánek je důležitý hormon melatonin, který se ideálně začíná tvořit večer v době, kdy jdeme spát. Pokud ovšem spíme v prostředí, kde je osvětlení modrou složkou silnější než 5–8 luxů, produkce melatoninu je narušena [3, 4, 6].

Starší definice luxu, která je ale lépe srozumitelná a pro naše účely postačí, popisuje 1 lux jako množství světla, které dopadá na plochu 1 m² ve vzdálenosti 1 m od speciální definované svíčky při zohlednění spektrální citlivosti lidského oka.

Pro lepší představu, osvětlení přímým slunečním světlem může dosahovat od 32 000 do 100 000 luxů. Běžné denní světlo způsobuje osvětlení 10 000 až 25 000 luxů a běžné osvětlení domácnosti se pohybuje v rozmezí 300–500 luxů [5, 6]. V novějších studiích se vyskytují data měřená v tzv. melanopických luxech, které započítávají vliv světla na gangliové buňky, tedy mimo jiné na produkci melatoninu [9].

V dnešní době na nás v noci ale již stěží působí pouze světlo měsíce či hvězd a do našich ložnic často proudí světlo z pouličního osvětlení či z jiných místností bytu či domu, kde jsou ještě obyvatelé vzhůru.

Zatímco měsíc v úplňku způsobí osvětlení nanejvýš 1 lux [5], lampička na čtení přímo u postele může vytvořit osvětlení až kolem 400 luxů [5]. Monitor počítače v nejvyšším jasu způsobuje osvětlení okolních ploch kolem 40 luxů stejně jako venkovní pouliční osvětlení (zde ovšem záleží na typu osvětlení, viz [7, 8]).

Zavřená víčka přitom vstupu světla zcela nezabrání, a tak toto vnější světlo často ovlivňuje naše vnitřní hodiny a produkci melatoninu [7].

Pokud se tedy nacházíme v prostředí, kde není ideální tma na spaní, může maska na spaní blokující veškeré světlo pomoci v klidnějším usínání.

Hladina melatoninu tak začne ve tmě přirozeně stoupat a spánek se dostaví vzápětí. Některé studie také doporučují dodržovat „světelnou hygienu“ již pár hodin před spaním, kdy by osvětlení nemělo překročit 180 luxů [8].

Za Zeptej se vědce odpovídala Zuzka

Mgr. Zuzana Hübnerová, Ph.D. – autorka má doktorát z chronobiologie (Fyziologický ústav AV ČR) a v tuto chvíli je na mateřské dovolené.

Odbornou revizi poskytla Mgr. Barbora Fordey, Univerzita Palackého v Olomouci

Odpověď editoval Luděk Vašta

[1] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2351978915004606

[2] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32984881/

[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3047226/

[4] https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/blue-light-has-a-dark-side

[5] https://greenbusinesslight.com/resources/lighting-lux-lumens-watts/

[6] https://www.sleepscore.com/blog/light-temperature-and-a-good-nights-sleep/

[7] https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fneur.2021.625334/full

[8] https://elemental.medium.com/does-blue-light-from-screens-really-ruin-sleep-ae5e758c453e

[9] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0166223613001975

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422