Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Nemůžu najít nic relevantního, všude se píše jenom o vodě. Jaká je nejvyšší teplota vzduchu, při které umře průměrný člověk na podchlazení, pokud bude nahý? A za jak dlouho?
Minutová odpověď
- Ke smrti z podchlazení dochází, když tělesná teplota člověka klesne pod 26–29 °C. Z historie jsou však známy i případy, kdy byli úspěšně oživeni lidé s nižší tělesnou teplotou.
- Smrt z podchlazení může nastat v jakémkoliv prostředí a za jakékoliv situace, které umožní pokles tělesné teploty pod výše uvedené hodnoty. Kritická není pouze teplota okolního prostředí, ale také doba, po kterou je jedinec chladnému prostředí vystaven, a fyzická aktivita, kterou vykonává.
- Na vzduchu může ke smrti z podchlazení dojít při teplotách kolem 0 °C v rámci jednotek až desítek hodin. Se zvyšující se teplotou vzduchu se doba prodlužuje až na jednotky dní.
- Fyzická kondice a zdravotní stav člověka v tomto případě hrají zásadní roli.
Odpověď
Ke smrti podchlazením dochází, když tělesná teplota člověka klesne pod 26–29 °C [1]. Při této teplotě zpravidla dochází k srdeční zástavě [2]. Podchlazení lidského těla na tyto teploty však ještě nemusí být fatální. Z historie jsou známy případy, kdy byli úspěšně oživeni lidé s tělesnou teplotou 13,7 °C [3] a při kontrolovaných podmínkách i s teplotami nižšími [4].
Nejen teplota, ale i doba
Obecně vzato smrt podchlazením může nastat v jakémkoliv prostředí a za jakékoliv situace, které umožní pokles tělesné teploty pod výše uvedené hodnoty. Jak tazatel správně naznačuje, kritická není pouze teplota okolního prostředí, ale také doba, po kterou je jedinec takto chladnému prostředí vystaven.
Významnou roli také hraje aktivita metabolismu – pohybující se jedinec prochladne později než osoba ležící nebo sedící. Ve vodě dochází k podchlazení organismu výrazně rychleji než na vzduchu, neboť voda lépe odvádí teplo od těla [5]. V principu tak může ke smrti z podchlazení dojít při stejné okolní teplotě vzduchu, jako je tomu u vody, pouze čas bude násobně delší.
Několik příkladů
V dostupné vědecké literatuře se mi nepodařilo najít konkrétní údaje, které by určovaly nejvyšší teplotu vzduchu, při které může dojít k podchlazení organismu vedoucímu k fatálním následkům, ani čas, kdy tato situace nastane. Nalezl jsem však několik příkladů, na základě kterých lze tyto podmínky alespoň přibližně určit.
V lehkém oblečení nastává smrt z podchlazení při teplotách lehce pod nulou v řádu několika desítek minut až několika hodin. Dokumentuje to případ z Aljašky, kdy 64letá žena umrzla v průběhu noci nedaleko svého domu, oblečená pouze v mikině a legínách. Okolní teplota byla −3 °C [6].
Teploty kolem 0 °C nebo lehce nad touto teplotou lze za určitých podmínek přežít jeden den i déle. Ilustruje to případ 70letého muže, který byl šest dní uvězněný v puklině v alpském ledovci. Ačkoliv byl dobře oblečený a částečně přikrytý záchrannou fólií, byl také až do pasu promočený. Odhadovaná okolní teplota byla kolem 0 °C. Po převozu do nemocnice u něj byla zjištěna tělesná teplota 33,5 °C. Jedná se ale o výjimečný případ. Nejdelší doba přežití v podobné situaci byl do té doby jeden den [7].
Ani doma není člověk v bezpečí
Ke smrti z podchlazení může dojít i doma, při teplotách nad 0 °C. Ukazuje to studie z roku 2014, která celkem překvapivě poukazuje na to, že Austrálie má podobnou četnost úmrtí z podchlazení jako Švédsko (3,9 a 3,3 úmrtí na 100 tisíc obyvatel). K 84 % těchto úmrtí došlo uvnitř budovy, nejčastěji u seniorek žijících o samotě, a to ve všech kalendářních měsících kromě léta (prosinec–březen na jižní polokouli) [1]. V těchto případech však byli lidé chladným teplotám vystaveni dlouhodobě, pravděpodobně i po dobu několika dní. Většina z nich také měla nějaké přidružené onemocnění [1].
Ke smrti z podchlazení může v chladném prostředí výrazně přispět také fyzické vyčerpání. Dokumentuje to příklad z Rudice na Blanensku, kde mladá amatérská jeskyňářka přecenila svoje síly při horolezeckém výstupu z jeskyně. Příčinou její smrti byla kombinace fyzického vyčerpání a podchlazení organismu [8].
Závěr
Na základě uvedených studií lze odvodit, že na vzduchu může ke smrti z podchlazení dojít při teplotách kolem 0 °C v rámci jednotek až desítek hodin. V případě minimální fyzické aktivity může u oblečeného člověka dojít k prochládání a následnému poklesu tělesné teploty i při teplotách kolem 10–15 °C [9]. Doba potřebná ke smrti z podchlazení je však v takových případech zřejmě řádově delší (jednotky dnů).
Nedostatečné oblečení, případně navlhlý nebo mokrý oděv naopak dobu potřebnou ke kritickému prochladnutí výrazně zkracují [10]. Fyzická kondice a zdravotní stav člověka každopádně hraje zásadní roli.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Vláďa
Ing. Vladimír Sobota, Ph.D., IHU LIRYC, Electrophysiology and Heart Modeling Institute, University of Bordeaux, France
Odbornou revizi poskytla Mgr. Alena Moudrá, Ph.D., Národní ústav duševního zdraví & Babraham Institute, Cambridge, UK
Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1111/1556-4029.12451
[2] https://doi.org/10.1002/emp2.12048
[3] https://doi.org/10.1016/S0140-6736(00)01021-7
[4] https://doi.org/10.1016/j.wem.2020.02.003
[5] https://doi.org/10.1017/S1049023X12000210
[6] https://doi.org/10.23907/2018.005
[7] https://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)62032-7
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
