Hlavní obsah
Věda

Proč se neřeší nápoje sycené skleníkovým plynem oxidem uhličitým?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Sam Cernik, Unsplash

Skleníkový plyn CO₂ v nápojích (dotaz č. 251)

Nápoje sytíme oxidem uhličitým, což je známý skleníkový plyn. Měli bychom tedy nějak tyto nápoje řešit? Na problém se podíval Adam.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Dotaz

Jak je to s CO₂ v nápojích? Všude možně se jeho produkce omezuje a zdůrazňuje jeho skleníkový efekt, ale nápoje obohacené CO₂ kvůli perlivosti se neřeší vůbec. Jedná se o „jiné“ CO₂? Nebo ho v nápojích na celém světě není tolik?

Odpověď

Oxid uhličitý, kterým se sytí některé nápoje, je chemicky stejná látka, jako ten oxid uhličitý, jehož produkci chceme vzhledem k ekologickým dopadům omezit.

Ničemu to však nepřekáží, jelikož oxid uhličitý, který si najde svou cestu až do nápojů, je předtím stejně vygenerován v nějakém průmyslovém procesu, například při výrobě amoniaku, zpracováním ropy nebo v tepelné elektrárně [1].

Rozdíl je, že místo jeho vypuštění do atmosféry je zachycen, vyčištěn a následně znovu využit jinde (například ve zmíněných nápojích) [2, 3]. Celková bilance je tedy přibližně stejná (přibližně proto, že procesy zachycení a čištění stojí nějakou energii navíc), jen se do atmosféry dostane o nějakou dobu později.

I kdyby se oxid uhličitý do sycených nápojů vyráběl specificky pro toto využití, dopad na naši uhlíkovou stopu by byl minimální.

Průměrná uhlíková stopa jednoho člověka se nyní ročně pohybuje kolem 4,5 tuny [4]. Předpokládejme, že v plechovce nápoje jsou 3 g oxidu uhličitého a vypijeme každý den jednu.

Za rok bychom tak vypustili do atmosféry něco přes kilogram oxidu uhličitého navíc, což je zanedbatelné v porovnání s produkcí elektřiny, tepla, jídla atd.

Za Zeptej se vědce odpovídal Adam

Adam Jaroš, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR.

Zdroje

[1] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1876610217319525

[2] https://link.springer.com/article/10.1007/s42452-019-0909-2

[3] https://pubs.acs.org/doi/10.1021/es200510f

[4] https://data.worldbank.org/indicator/EN.ATM.CO2E.PC

Anketa

Jaké české pojmenování plynu CO2 se vám líbí nejvíce?
Oxid uhličitý
36,6 %
Kysličník uhličitý
58,5 %
Dikyslík uhlíku
4,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 41 čtenářů.

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz