Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Slyšela jsem, že při konzumaci celeru tělo spálí více kalorií, než z potraviny přijme. Chtěla bych se zeptat, zda je tomu opravdu tak.
Minutová odpověď
- Celer pravděpodobně nemá tzv. negativní kalorie.
- Nikdy nebylo prokázáno, že by konzumace nějaké potraviny vedla ke kalorickému deficitu, nicméně nízkokalorická zelenina či ovoce budou vhodné k jeho dosažení.
- Celá teorie negativních kalorií je pravděpodobně mýtus, zeleninu a ovoce je ovšem žádoucí mít v jídelníčku každý den, nejen při hubnutí.
Odpověď
Jelikož se v poslední době objevuje spojení „negativní kalorie“ mezi lidmi častěji, pojďme si vysvětlit, co to vlastně znamená a jak s tím souvisí celer a hubnutí.
Zpracování jídla vyžaduje energii
Proces zpracování přijímané potraviny (žvýkání, trávení, vstřebávání) vyžaduje nějakou energii. Množství energie, které naše tělo potřebuje pro zpracování potravy, se nazývá termický efekt stravy (TEF).
Teoreticky je potravina s negativními kaloriemi taková, při jejíž konzumaci tělo spálí více kalorií, než z ní přijme, a my se tak dostaneme do kalorického deficitu (kalorie chybí). Obecně se toto traduje o potravinách, které mají velké zastoupení vody a vlákniny, a přitom minimum tuků (případně i bílkovin a sacharidů).
Hodnota TEF se liší (nejen) v závislosti na zastoupení jednotlivých makroživin. V případě běžné stravy, která respektuje obecná výživová doporučení, je TEF kolem 10 %, tedy 10 % z energie přijaté stravou jde na její zpracování [1]. Tento pomyslný desátek se při sestavování jídelníčku běžně zanedbává, protože i samotný odhad denní porce kalorií, s kterým výživový poradce u klienta pracuje, se může v závislosti na výpočtu či měření lišit zhruba také o 10 %.
Kromě TEF však z přijaté potraviny ještě nějaké procento energetické hodnoty vyloučíme (převážně ve formě vlákniny).
Studie na ještěrech
Výzkumů, které by testovaly teorii negativních kalorií, mnoho neexistuje. Ale například studie [2], která byla prováděna na ještěrech, konkrétně agamách australských, a testovala právě onen celer, potvrdila skeptické názory odborníků o negativních kaloriích.
Celer sice má vyšší TEF než průměrná smíšená strava (33 %) a hodně kalorií zůstane nevyužitých a vyloučí se (43 %), ale přibližně čtvrtina kalorií je normálně využita jako energetický zisk. Jelikož výzkum probíhal na agamách, je možné, že u lidí se hodnoty budou lišit.
Studie na ženách
Existuje jeden minivýzkum na lidech, konkrétně patnácti ženách, které konzumovaly pouze celer [3]. Zde byla zjištěna extrémně vysoká hodnota TEF, 86 %. Tato hodnota je velmi odlišná jak oproti teoretickým předpokladům, tak i výsledkům jiných studií, které zkoumaly TEF u lidí, přičemž tyto hodnoty se pohybovaly mezi 3,6 % a 18,9 % pro různé složení stravy [4].
Zmiňovaná studie na ženách nepočítala energetické ztráty vyloučením. Bylo by tedy zajímavé zjistit, zda by se ženy opravdu nedostaly aspoň k nulové kalorické bilanci při konzumaci samotného celeru. Kvůli zanedbání ztrát energie vyloučením a poměrně malému počtu účastnic nicméně musíme brát výsledky tohoto výzkumu s rezervou.
Negativní kalorie celeru jsou pravděpodobně jen jeden z mnoha výživových mýtů, který má tak silný marketing, že se dostal do povědomí mnoha lidí a v různých obměnách přichází na světlo světa znova a znova.
Jezte celer
Na závěr chci zdůraznit, že zařadit celer (a jakoukoliv jinou zeleninu) do jídelníčku je více než vhodné, ale omezit se na příjem nízkokalorických potravin bez potřebného množství základních makroživin, může mít negativní zdravotní následky.
Obecně se zaměřovat na jednu skupinu potravin nevede k vyváženému stravování a správnému vztahu k jídlu. Nicméně nízkokalorická zelenina a ovoce přispívá k dosáhnutí kalorického deficitu při hubnutí.
Za Zeptej se vědce odpovídala Jana
Mgr. et Ing. Benešová Jana, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Odbornou revizi poskytl RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D., 1. LF UK Praha
Odpověď editovali Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1051/rnd:19960405
[2] https://doi.org/10.15761/IFNM.1000278
[3] https://doi.org/10.1017/S0029665112003084
[4] https://doi.org/10.1007/s00360-008-0283-7
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
