Článek
Milá, veselá, usměvavá…, prostě neskutečně pozitivní, taková jsem byla v časech svého dětství i dospívání. Tak, jak jsem přecházela do dospělosti, tak se do mého života dostávaly nové technologie a s nimi ruku v ruce kráčející sociální sítě. Nic divného, potkalo nás to všechny napříč celým světem.
Všichni jsme si mysleli, jaká skvělá věc jsou chytré telefony a jaká kouzla nám poskytuje internet. Ano, nepopírám, dokáže pomáhat, zachraňovat životy, pomáhat s léčbou nebo diagnostikou nemocí. I tato mince má svůj rub a líc.
Nelze popřít, že internet změnil náš život, někomu směrem k lepšímu a někomu naopak. V každém případě nám také přinesl sociální sítě, zkrášlující filtry pro naše selfíčka a dal nám možnost se prezentovat. Na druhé straně internet ovládl naše životy, způsobil závislost, různá onemocnění a občas lidi dožene k vraždám nebo sebevraždám.
Internet je zlo, které začalo ovládat celou společnost. Takřka pod každým příspěvkem celebrit nebo politiků se strhne vlna nadávek na adresu autorů a nakonec se začnou urážet komentující mezi sebou. Část použivatelů internetu se pak na sítích snižuje k hrubým urážkám, k hledání kompromitujících informací nebo kyberšikaně známých i neznámých lidí. Sítě se staly domovem čistého neředěného zla, které se nám dostává do hlav i srdcí. Politické elity, jenž by měly být zárukou slušnosti a důstojnosti se hrubě navzájem urážejí, snaží se jeden druhého ponížit. Pod pomyslným kotlem přikládají různá média, jenž se nazývají slušnými, leč jejich přístup je ďábelský. Navzájem se psychicky snaží zničit jeden druhého a ti, jenž se nechávají strhnout do diskusí přebírají roli ochránců jednoho či druhého tábora.
Ať se bráníme jakkoli, všechna ta negativní energie na nás zanechává stopy, ničí naší psychiku, dělá z nás hulváty a agresory. Zlo se tak usadilo v našich každodenních životech, bez lásky, bez tolerance, bez nadhledu. Vidíme jen sami sebe a své cíle. Do našich životů se tak prostřednictvím internetu vkradla nenápadně zloba, nenávist, spory a také bezohlednost a sobectví. Celé to zlo, které se den co den ukazuje na displejích našich telefonů nám vzalo ze rtů úsměv, lásku, přátelství, toleranci a pochopení. Lidské hodnoty se někam vytratily a ze zpráv se na nás valí jedna tragédie za druhou. Probuzená a dobře živená frustrace se dostává na povrch. Jedni situací řeší smrtí vlastní a jiní smrtí druhého. Už se nejedná o ojedinělé případy duševně nemocných. Skupina vrahů i sebevrahů nepozná věkovou hranici ani pohlaví a co hůře, incidenty se stávají jaksi společensky tolerovanými. To je nepřípustné.
Místo uklidnění situace a podání pomocné ruky lidem uvažujícím nad sebevraždou vesele přehlížíme všechny symptomy nebo dokonce tyto osoby ještě povzbuzujeme cílenou šikanou nebo provokací. V některých lidech naroste nekontrolovaná zlost a vztek do takové míry, že vezmou do ruky střelnou zbraň nebo nůž a jdou chladnokrevně a surově vraždit. Těchto tragédií přibývá a útočníkmi i oběťmi se stávají stále častěji i náctiletí. Napadají rodiče, prarodiče, spolužáky nebo učitele. Podobné případy bere většina populace jako běžné a přejdou je se slovy „To je život“.
Internet přináší málo pozitivních informací, většinou mají největší dosah detaily různých lidských tragédií. Pozitivním příkladem nejsou ani politici, jenž rozpoutávají den co den několik válek na internetu. Obviňují se navzájem a nejsou schopni vnést do politiky místo zla diplomacii a úctu. V některých přetřásaných kauzách se objevují lidé, jenž někdo zřejmě pomohl na onen svět a do všech úrovní politiky, ale i běžných životů se tak vnáší strach, nejistota, zlost, frustrace. Nikdy nikdo z nás nevíme koho to pohltí natolik, že se z něj stane oběť nebo vrah.
Celé to působení negativních informací způsobuje stres, který ničí naše zdraví, způsobuje psychické potíže nebo nádorová onemocnění. Nejhorší je, pokud si včas neuvědomíme, že to z internetu den co den přicházející zlo má dopad na nás na všechny. V ČR má psychické problémy více než 10% populace.
Šance na uzdravení společnosti je malá, ale je. Vstupme si všichni do svědomí, na zlo nereagujme, přehlížejme ho. Nenechme se vyprovokovat k nenávisti, nenechme se zfanatizovat a nenechme se zlem ovládat. Ignorujme politické debaty plné urážek a hysterie, ignorujme nesnášenlivé politiky a nevolme je. Situace se během pár let uklidní a do popředí se opět dostanou kladné vzory.
Mnozí z nás už problém chápou a vyhledávají klid v přírodě, stěhují se na vesnice nebo na polosamoty. Přestávají sledovat zprávy v často zaprodaných médiích a obklopují se jen pozitivně smýšlejícími lidmi. Tito lidé pochopili, že ignorování zla povede k jeho smrštění a vytlačení na okraj společnosti kam také patří. To je jediná a poslední šance jak se vrátit zpět k časům úcty, tolerance a pochopení. Uvědomme si tuto situaci, buďme silní a nenechme se vtahovat do debat, kde vévodí zloba, lži a osobní útoky. Využijme internet ke sledování pozitivních příkladů, ke vzdělávání se, ke kontaktu s blízkými. Čas od času opusťme města, odlepme oči od monitorů nebo displejů a namiřme si do přírody, která má lék na vše. Otevřeme mysl, srdce a poslouchejme sami sebe. Řiďme se vlastním úsudkem a pokud se nám jen trochu zdá, že to sami nezvládneme, obraťme se na své blízké nebo rovnou odborníky z oblasti psychologie. Závislost na internetu je nemoc jako každá jiná a dá se léčit.
