Článek
Jedním z nejdůležitějších faktorů zdravého životního stylu je i kvalitní spánek. Jestliže se dobře nevyspíte, další den to zaručeně poznáte -jste unavení, vyčerpaní a mnohdy i podráždění, protože se cítíte naprosto bez energie. To samozřejmě nijak nesvědčí naší pracovní zátěži, každý úkon je pro nás složitější než jindy, kdy jsme po dobrém spánku plní energie. Přidruženými projevy nevyspanosti jsou i bolest hlavy, bolest zad a svalů a ojediněle i trávicí obtíže (nechutenství, bolesti břicha apod.).
Důležitým pojmem pro toto téma je spánková rutina. Každý by nějakou měl mít, dává totiž našemu odpočinku určitý řád a systém, a proto kultivuje naše tělo po fyzické, ale i po psychické stránce. Každý z nás ji samozřejmě bude mít trošku jinou, protože jsme každý zvyklý na něco jiného a proto máme i odlišné potřeby pro spánek a odpočinek. V určitých bodech je však spánková rutina stejná pro všechny.
1. Stálý časový režim. Pro lidské tělo je nejpřirozenější chodit spát a vstávat každý den ve stejnou dobu. Jestliže jsme tedy zvyklí na standardních 7-8 hodin spánku a zároveň víme, že další den vstáváme v určitou hodinu, musíme tomu přizpůsobit, kdy půjdeme večer spát. Samozřejmě se občas může stát, že tento režim porušíme, ale nemělo by to být nijak časté, aby si naše tělo mohlo vytvořit správný návyk.
2. Spánek před a po půlnoci. I když se načasování spánku u jednotlivých lidí liší, v cca 75 % platí fakt, že spánek před půlnocí bývá kvalitnější než ten po půlnoci. Závisí to na množství melatoninu (hormonu spánku), který se dle lékařských studií vyplavuje lépe za tmy než za světla, a počtu REM fází, kterými člověk během noci projde. Velký rozdíl v kvalitě spánku před a po půlnoci zaznamenají také ti, kteří jsou tzv. ranní skřivani či naopak noční sovy.
3. Odpovídající prostředí. Na kvalitu spánku má samozřejmě vliv také prostředí. Mělo by být odpovídající našim potřebám - pohodlná postel, pohodlné ložní prádlo, čerstvý vzduch, odpovídající teplota a přijatelná tma. To poslední se dá ovlivnit roletami nebo závěsy, případně noční maskou přes oči, které nám tmu uměle vytvoří.
4. Jídlo před spaním. Dle lékařských studií se vše, co sníme méně než dvě hodiny před uložením ke spánku, již nestihne strávit a zůstává v našem těle přes noc. To způsobuje nejen žaludeční potíže, projevující se zácpami (nebo naopak průjmy), bolestmi břicha, plynatostí atd., ale také ukládání veškerých tuků. To je samozřejmě špatně pro zdraví i naši tělesnou stavbu. Často právě tímto vzniká také tzv. záchvatovitý hlad, neboť naše tělo neví, kdy mu ty živiny opět dodáme a proto je krizově ukládá „na horší časy“.
5. Činnosti před spaním. Statisticky se lépe usíná a spí lidem, kteří se již půlhodinu až hodinu předem na spánek připravují. Prakticky to znamená nedělat fyzicky/psychicky náročné aktivity, nevystavovat se náporu smyslových vjemů (např. pálení vonné svíce nebo poslech hudby), nejíst, příliš nepít, a samozřejmě nesledovat tzv. modré světlo z našich telefonů, počítačů, tabletů, čteček apod. A co naopak dělat? Osvědčuje se četba knihy, meditace, kontrolované dýchání nebo konverzace s partnerem.
A jak to máte vy se spánkovou rutinou? Máte nějakou, kterou stabilně udržujete, nebo naopak žádnou nemáte a není pro vás důležitá? Dejte mi určitě vědět do komentářů!
