Článek
Záchvatovitý hlad je něco, co už zasáhlo do životů mnoha lidí v naší populaci. Možná i vy jste se s ním už někdy setkali. Ve snaze zhubnout nějaké to přebytečné kilo jste dali na nejrůznější diety a omezování stravování, až si vaše tělo řeklo: „A dost!“ a dalo vám pocítit opravdový hlad. Vy jste pak měli chuť doslova „vybílit“ vaši lednici, konečně se pořádně najíst a pozřít proto snad všechno, co vám přišlo pod ruku. Nejlépe v noci pod rouškou tmy. Když vás nikdo nemohl vidět a nic vám vyčítat. Přece jste se chtěli pouze dosyta najíst, co je na tom zlého?
Hned vám prozradím, co je na záchvatovitém hladu tak špatně. Nejen, že funguje dost podobně, jako známý jo-jo efekt, ale navíc si vaše tělo po každém takovém návalovém přísunu potravy řekne něco ve smyslu: „Honem, rychle, musím si to všechno uložit na horší časy, protože kdo ví, kdy zase dostanu pořádné jídlo.“ Takže poté mnohem spíše váhu nabíráme zase zpátky, než abychom hubli podle svých představ. Nehledě na celý trávicí trakt, který takovým počínáním dostává hodně zabrat a pak hrozí, že se přetíží a my začneme trpět různými trávicími obtížemi. Ne náhodou se o střevech mluví, jako o našem druhém mozku, protože skutečně řídí nejednu důležitou funkci v našem těle. Péče o náš trávicí trakt je nesmírně důležitá, a záchvatovitý hlad jí nijak nenapomáhá. S nefunkčním trávicím traktem jsou navíc spojena některá autoimunitní onemocnění a těch rozhodně není jednoduché se zbavit.
Jak tedy na záchvatovitý hlad, aby mě netrápil pokaždé, když jdu kolem lednice?
V prvé řadě zahoďte veškeré diety, protože ty vám ke zbavení se záchvatovitého hladu nepomohou. Zorientujte se v jídelníčku, který vyhovuje především VÁM, a zaměřte se v něm na dvě složky: příjem a výdej. Nemyslím tím však žádné složité počítání kalorií podle tabulek, ani studování složení u všech potravin při nákupu v obchodě, nýbrž jen vlastní vědomí, kolik toho ke svému životu skutečně potřebuji. Když kupříkladu víme, že máme psychicky náročné zaměstnání, v němž pracujeme zvláště hlavou, je vhodné do svého jídelníčku zařadit dostatek ovoce a potravin, bohatých na vitamíny, luštěnin a výrobků z nich, aby náš mozek, a tím pak i naše tělo, bylo správně vyživené. Pokud v práci dělám hlavně fyzicky, postavím svůj jídelníček zase na masných výrobcích velmi bohatých na bílkoviny, nebo na mléčných výrobcích, které jsou dobré pro naše svaly a naši vitalitu. A takto bychom mohli pokračovat pořád dál - zkrátka, je důležité hlavně uvědomovat si, co jíme a proč to jíme, ne jenom, že něco jíme.
Dalším tipem jsou samozřejmě odborníky preferované malé porce několikrát denně a jejich postupná obměna. Doporučuje se jíst 4×-5× za den menší porce, aby se naše tělo cítilo stále vyživované, a zároveň abychom neměli pocit, že jsme přeplněni. Já jsem se v poslední době doslova zamilovala do ranních mléčných šejků na snídani a ovocných svačinek kolem 10h dopoledne. Mám tak pocit, že do oběda vydržím úplně v pohodě, a do večeře pak už nic nepotřebuji, což koresponduje s doporučením nechodit do postelí s plným žaludkem. Ale to je pouze moje preference, vy to můžete mít jinak. Jednoduše jde o to najít si ten správný postup a dopřát našemu tělu to, co si zaslouží, a ne jej stále trápit hladem.
S tím také souvisí moje třetí (a poslední) rada k tomuto tématu - když máme hlad, tak JEZME! Není nic horšího, než neposlouchat vlastní tělo a odpírat mu živiny. Jistě, vím, že existuje obrovský rozdíl mezi přirozeným hladem a mlsností, kdy „máme chutě“, a také vám nedoporučuji jíst stále, i mimo náš pravidelný stravovací režim, nicméně, že vynecháme jednu nebo více porcí jídla během dne našemu tělu nijak neprospívá, naše tělo POTŘEBUJE stravu, aby mohlo správně a zdravě fungovat. Neomezujme se tedy v jídle, poslouchejme naše tělo, když má hlad, a pokud chceme něco změnit na postavě, spíše upravme naše porce nebo vyměňme některou ze složek našeho jídla za zdravější variantu, než abychom hladověli a zbytečně se tak vyčerpávali.
Budu se na vás těšit zase u dalšího článku!
